Jana Dismase Zelenku, nejvýraznější osobnost českého hudebního baroka, už dnes není třeba představovat. Jeho tvorba spojená s Prahou však stále uniká naší pozornosti. Neprávem. Tři sepolkra (kantáty určené k provozování na Velký pátek u Božího hrobu) obsahují Zelenkovu nejranější dochovanou hudbu; jsou to však již osobitá díla vykazující všechny znaky skladatelova nanejvýš pozoruhodného kompozičního stylu.
Skladby byly určeny pražskému Klementinu, nejstarší jezuitské koleji v Čechách, a jedinečným způsobem dokládají bohatý hudební provoz v kostele Nejsvětějšího Salvátora, který patřil k nejvýznamnějším místům na pomyslné »hudební mapě« barokní Prahy. Zelenka osobně řídil roku 1709 v tomto kostele provedení prvního sepolkra. Premiérové nahrávky tří kantát se o tři století později (v kostele nacházejícím se na opačném konci Karlova mostu) společně se čtveřicí vynikajících sólistů ujal soubor Collegium Marianum, jeden z nejlepších českých i evropských barokních ansámblů. Nahrávka Sepolcri Jana Dismase Zelenky vychází v rámci úspěšné řady Supraphonu Hudba Prahy 18. století ve světové premiéře.
Umělecké vedoucí souboru Collegium Marianum Janě Semerádové jsme položili několik otázek.
Jak vnímáte rané dílo Jana Dismase Zelenky?
Zelenka píše sepolkra jako třicetiletý, a že to nejsou prvotiny je jasné hned při poslechu prvních taktů. Bohužel se nám nezachovalo nic z jeho tvorby doby před rokem 1709, abychom poznali jeho úplné začátky. V sepolkrech však najdeme už Zelenkův vyzrálý, osobitý styl. A na jedné nahrávce se tak objevují tři skladby reflektující Zelenkovo pražské působení, drážďanské začátky a italské podněty.
Nová nahrávka vychází v edici Supraphonu Hudba Prahy 18. století. Můžete prozradit, čím byla část Zelenkova díla spojená s Prahou?
Sepolkra byla hudba provozovaná na Velký pátek u Božího hrobu vyzdobeného kulisami jako barokní divadlo. Zelenka napsal tyto tři velkopáteční kantáty pro pražskou jezuitskou kolej v Klementinu na objednávku svého patrona hraběte Hartiga, v jehož kapele hrál též na kontrabas. Zelenka pravděpodobně studoval na některém z jezuitských gymnázií, v každém případě s pražskými jezuity a s hrabětem Hartigem udržoval kontakt i po odchodu do Drážďan, odkud jim posílal své skladby. Sepolkra dokládají vysokou kvalitu hudby provozované v Praze v prvních desetiletích 18. století.
Kde všude před Vánocemi můžou posluchači soubor Collegium Marianum slyšet? Na jaké koncerty byste upozornila?
V cyklu Barokní podvečery se 20. listopadu v nádherném refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí setkáme s různými podobami lásky v interpretaci sopranistky Hany Blažíkové, která je též hlavní sólistkou na nahrávce Zelenkových sepolker. Kdo má rád Telemannovy Pařížské kvartety, bude mít příležitost je slyšet na koncertě 23.11., který bude živě přenášet rozhlas. Již tradičně jezdíme s předvánočním programem po moravských městech a zavítáme i do Bruselu do slavné katedrály Notre Dame de Sablon…. Nesmírně se pak těším na vánoční svátky, pro které připravujeme představení s loutkami se souborem Buchty a Loutky. Rakovnická hra tak ožije v netradičním podání. Nebudou chybět andělé, ba ani ovečky či vlci.
Foto: Supraphon
