Zpěvák Karol Duchoň (†35) byl připodobňován k legendárnímu Tomu Jonesovi, nebo se o něm mluvilo jako o slovenském Karlu Gottovi. Za patnáctiletou kariéru prožil velké vzlety i pády a to nejen v kariéře, ale i v soukromí. A právě o tom všem vypráví výpravná celobarevná kniha nazvaná Karči. Tak mu říkali jeho přátelé. Na knize se jako editor podílel Marcel Majšík (49), kterému jsme položili několik otázek.
Kdy jste poprvé zaznamenal zpěváka Karola Duchoně?
Poprvé jsem se se jménem Karola Duchoně setkal díky LP desce Stretnutie po rokoch, kterou jsem si koupil, když mi bylo asi čtrnáct let. Byla na ní zpěvačka Marcela Laiferová, o kterou jsem se začal v té době zajímat. Mimo ní tam byli různí zpěváci a mezi nimi právě Karol Duchoň. Měl tam dvě písně Keď orgován šepká a Otázky, kterou zpíval na desce právě s Marcelou Laiferovou.
Čím vás tak uchvátil, že jste začal sledovat a sbírat všechno okolo něj?
Při poslechu už zmíněných písní mě zaujala úžasná barva jeho hlasu a musím se přiznat, že od té chvíle jsem se začal o Karola Duchoně zajímat. V té době to bylo ovšem mnohem zložitejší. V současné době stačí pár kliků na netu a máte možnost poslechnout si skladeb od výmyslu světa. Já sem byl před lety odkázaný pouze na vysílaní Slovenského rozhlasu, kde občas vysílali vzpomínkové pořady. Tam jsem někdy zachytil i písničku Karola Duchoně a vlastně každá byla pro mě
novinkou. Rovněž jsem sledoval v Slovenské televizi pořad Večer televízneho archívu, který moderovala Blažena Kočtúchová. Vysílal se jednou měsíčně a občas se v něm objevil i Karol. Potom jsem v prodejně Opusu natrefil na Duchoňovu výběrovou LP desku Spomienka na Karola. Ten den byl pro mě doslova svátkem, protože jiné jeho desky v prodeji nebyly. Postupně jsem si začal doplňovat jeho desky, které jsem nacházel v různých antikvariátech a bazarech.
Na Slovensku je v posledních letech asi větší legendou než u nás Karel Gott. Opravdu si podle tebe byli tak podobní?
Nelíbí se mi, když mnohokrát lidé porovnávají kdo z nich dvou byl lepší. Myslím si že oba měli opravdu výjimečné, ale rozdílné hlasy. Karel byl tenor a Karol baryton. Kromě hlasu byl rozdíl i v tom, že Karel byl velký perfekcionista, dal si záležet opravdu na každém detailu, obklopil se špičkovými lidmi, kteří mu skládali písničky na tělo. Měl v televizi svůj pořad, každý rok mu vycházely v Supraphonu profilové desky a spousty singlů. Tohle všechno Karolovi Duchoňovi chybělo. Měl pouze hlas. Bohužel, agentura Slovkoncert, která byla v Bratislavě, mu tohle neuměla zabezpečit a on sám si byl v tomto bezradný. Podobně to bylo i s jeho kariérou v Německu. I když ve firmě RCA v Hamburku vydal profilové elpíčko, nedokázal se v Německu prosadit tak jako Karel Gott. Různá omezení na hranicích a mnohokrát i nevůle tehdejších mocných mu doslova znemožnily jakýkoli uspěch v Západním Německu.
Na Slovensku se koná spousta vzpomínkových akcích na něj. Chodíte na všechny?
Tím že chodím do práce, tak nestíhám chodit na všechny a také finančně by to bylo asi náročné. (smích) Pokud se ale koná nějaký koncert ve spojitosti s Karolem Duchoněm v okolí, tak se ho i s manželkou rád zúčastním. Nejdále sme byli v Bratislavě na muzikálu The Duchon´s v režii Jána Ďurovčíka, který byl opravdu fantastický, takže sme si ho zopakovali když byl v Ružomberku. Naposledy sme byli na koncertě v Karolově rodném městě v Galante, kde se každý rok koná akce na jeho počest pod jménem Kantiléna. Tento rok tam byla jako host naše oblíbená Marcela Laiferová. A nenechali jsme si ujít ani velký koncert k jeho nedožitým 75. narozeninám.
Která z těch vzpomínkových akcích vás uchvátila a která byla naopak průšvih?
Nejvíce mě uchvátil muzikál The Duchon´s. Místy jsem měl pocit, že jsem na opravdovém kocertu Karola Duchoně. Bylo to fakt majestátní. Choreografie i výkony zpěváků stály za to. Také divadelní představení s písněmi Karola Na srdci mi hraj bylo vynikající. Výkon zpěváka Martina Gyimesiho byl strhující a herecká role Dušana Cinkoty byla věrohodná. Chvílemi měl člověk pocit, že k němu opravdu promlouvá sám Karol.
Jste v kontaktu i s jeho rodinou?
V kontaktu jsem pouze s Karolovou dcerou Dadou. Občas si napíšeme, když v televizi právě běží její otec, nebo je o něm článek v časopise. Také se znám s Karolovou první ženou Elenou. S ní se raz za čas potkávám na akcích ve spojitosti s Karolom.
Jako editor ses podílel na nové knize o něm a dohlížel na to, aby v ní nebyly faktografické chyby. Jak bys tuto knihu, která se jmenuje Karči, představil našim čtenářům?
Musím se přiznat, že jsem se velmi potěšil, když mi autor knížky Miroslav Graclík naznačil, že by měl zájem vydat knihu o Karolovi Duchoňovi. Ačkoli nějaké knížky už na Slovensku vyšly, žádná nesplnila mé očekávaní. Poznám knížky pana Graclíka, takže jsem vědel, že pokud se mu podaří knížku o Karolovi Duchoňovi udělat, bude to zdařilé dílo. Jak po obsahové stráce, tak i v kvalitě zpracování. Z čeho mám opravdu radost je to, že se v knížce mohly naplno využít různé věci, které se mi podařilo za ta léta posbírat – jako třeba diskografie, plakáty, různé výstřižky z dobového tisku, nebo také četné fotografie, které mám ve sbírce. Mnohé informace jsem upřesňoval a doplňoval dá se říct do posledního dne než šla kniha do tiskárny. V knize čtenáři naleznou nejen kompletní diskografii, ale i seznam všech nahrávek, které Karol Duchoň za svou patnáctiletou karéru nazpíval.
V knize nazvané Karči je napsaný příběh člověka, který měl rád život a vlastně kromě toho, že uměl nádherně zpívat, nejednou se musel potýkat s nepřízní osudu. Měl lidi rád, jako zpíval v jednom svém songu, rád zpíval pro lidi, ale v podstate měl i pocit svého nedocenění, což ho nejvíc trápilo. Kdyby tak byl věděl, že jeho písně potřebují jen dozrát jako víno, určitě by jeho trápení nebylo na místě. Na Slovensku není snad člověka, který by dnes neznal jméno Karol Duchoň. Jeho písně poslouchají lidé, kteří ho ani nezažili, protože tady Karol už čtyřicet let není. Díky písním tady vlastně žije dál a to je věc, která se mu splnila.
Jak se vám líbí forma, kterou autoři pro zpracování Duchoňova příběhu zvolili?
Autoři zvolili poutavý příběh od Karolova narození, přes různé peripetie, které musel překonat na cestě za svým snem, kterým pro něj byla hudba. Byl pro ni ochoten vzdát se studia či dokonce i svého domova. V knize jsou také výpovědi jeho kolegů a spolupracovníků, které nám přiblíží Karola a dobu kdy zpíval. Takže kniha má i velkou výpovědní hodnotu.
Miroslav Graclík / Václav Nekvapil
Karol Duchoň – Karči
Počet stran: 504
Formát: 165 x 240 mm
Vazba: pevná vazba
Jazyk: čeština
Cena: 599,- Kč
Knihu můžete objednat se slevou zde:
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/karol-duchon-karci-803011358
Foto: MV knihy
