Pro milovníky středověké hudby v prvotřídním provedení přichází Supraphon s lahůdkou: vydává album nazvané Flos inter spinas (Kvítí mezi trny). Obsahuje chorální kompozice v ženském provedení, navíc se vztahem k Pražskému hradu, tedy místu milému všem Čechům. CD nazpíval vynikající soubor Tiburtina Ensemble. O nahrávce mluvíme s jeho uměleckou vedoucí Barborou Sojkovou.
Už název alba je hodně pocitový. Jistě není zvolen náhodou!
Album představuje trnité životy raně křesťanských světic – svaté Kateřiny Alexandrijské, svaté Barbory a svaté Markéty, a právě proto jsme zvolily tento poetický název.
Kolik badatelské práce nahrávce předcházelo?
Časově nejnáročnější a nejobtížnější určitě bylo skladby vybrat a to především proto, že ke zmiňovaným světicím je chorální repertoár velmi bohatý a zahrnuje spoustu krásné muziky. Zaměřila jsem se tedy na to, jak vypadala úcta k těmto světicím v ženském benediktinském klášteře svatého Jiří na Pražském hradě a pracovala s jeho prameny. Jde o rukopisy obsahující středověkou notaci a písmo. Další fází proto byl přepis do současné chorální notace – ta se od té středověké tolik neliší a dá se z ní číst, ale především středověké písmo, které používá mnoho zkratek, je nutné do dnešní podoby převést.
Kde jsou dnes uloženy skladby na CD nahrané?
Jak jsem se již zmínila, chorální skladby pocházejí z pramenů kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tyto rukopisy jsou dnes z velké části uloženy v Národní knihovně v Praze. Vícehlasé skladby, které jsou obsaženy na CD, jsou vydávané v muzikologicky odborně připravených edicích středověké hudby.
Z jaké doby pocházejí?
Chorální skladby pocházejí ze třináctého a čtrnáctého století, skladby vícehlasé z druhé poloviny století třináctého.
Vznikly pro ženské hlasy nebo jste si je upravily?
Většina skladeb je rozšířena i v evropských rukopisech, jen k některým nemáme srovnávací prameny, proto můžeme předpokládat, že vznikly ve Svatojiřském klášteře, a tedy pro ženské hlasy. To však ve středověké hudbě není podstatné.
Co je pro duchovní hudbu této doby typické?
Navázala bych na předchozí otázku – velmi typické je pro středověkou duchovní hudbu – a zejména gregoriánský chorál – právě to, že nerozlišujeme, zda jde o hudbu pro ženské či mužské hlasy. Gregoriánský chorál je jednohlasý liturgický zpěv, který umožňuje libovolné transpozice, proto je vhodný pro jakékoliv hlasové obory. U vícehlasé hudby je to podobné, zejména u ranějšího středověkého repertoáru, který většinou vznikal pro hlasy totožných rozsahů. Snad pouze podle toho, kde hudba vznikala, tedy zda v mužském či ženském klášteře, můžeme určit, kdo ji zpíval.
Vznikalo ve středověku hodně ženských klášterů, kde se zpívalo?
Ženské kláštery byly a stále jsou rozšířené stejně jako mužské. Ženský monasticismus v dnešním slova smyslu vznikal souběžně s mužským a řídil se taktéž podle Řehole svatého Benedikta. Zakladatelkou byla právě sestra svatého Benedikta svatá Scholastika. Na území dnešních Čech byl první klášter vůbec právě ženský benediktinský klášter svatého Jiří na Pražském hradě. Založila ho panovnická dcera Mlada, sestra Boleslava II. Tato tradice byla velmi silná, a to nejen benediktinská, v našem případě takto úzce spojená s panovnickou rodinou. U svatého Jiří a v dalším ženských klášterech samozřejmě čistě ženský zpěv nezazníval – určité liturgické úkony musel provádět mužský duchovní, který do kláštera docházel, a tedy i zpíval.
Text bookletu vašeho alba je nejdřív anglicky, německy, francouzsky a až pak česky. Asi se u CD počítá s exportem…
Ano, s exportem se hodně počítá, tuším, že většina vydaných CD se prodá v zahraničí. Podrobnosti jistě ví producent našeho alba Matouš Vlčínský.
Jaký je o tuto hudbu v cizině zájem?
V zahraničí je o takzvanou autentickou interpretaci staré hudby zájem opravdu veliký. Posluchači jsou zvyklí za koncerty a festivaly dojíždět mnoho kilometrů, zvláště ve Francii je tradice »kulturní turistiky« obrovská. Stejně tak je obdivuhodné, jak pracují pořadatelé a dramaturgové většiny zahraničních festivalů – hledají nové tváře a zajímavé projekty. Takto si například významný belgický pořadatel hudebního centra De Bijloke v Gentu našel nás.
Na CD zní i gotická harfa; čím se liší od té dnešní?
Gotická harfa je o mnoho menší, než harfa, kterou znají posluchači z pódií symfonických koncertů. Její výhodou je jednoduchá přenosnost. Nemá přelaďovací pedály jako harfa současná, ale přelaďovací háčky ke každé struně zvlášť, což sice není autentické, ale dnes nám to pomáhá ke snadnějšímu ovládání nástroje. Její zvuk je jemnější, ale to ať posoudí posluchači CD sami!
Čím jsou vám osobně blízké svaté Kateřina, Barbora a Markéta?
O životech těchto raně křesťanských světic se můžete dozvědět z legend, které ve 13. století sepsal Jacobus de Voragine pod názvem Legenda Aurea – Zlatá legenda. Příběhy jsou to fascinující, plné fantaskních a odvážných činů a to mě právě zaujalo – odvaha a sebeobětování se pro svoje přesvědčení.
Foto: www.supraphon.cz
