Populární seriál Cesty domů má novou posilu. Postavou, která se od ostatních dost liší, je Sváťa Pech. Trochu zloděj a podvodník, ale jinak čistá duše, která má v sobě nečekanou lidskost. Hraje ho Filip Čapka.
Do děje vstoupí až po několika dílech a doplní různorodou rodinu Kenigrů. Je totiž mladším a velmi svérázným bratrem soudkyně Simony (Veronika Freimanová). Ta by se ke svému povedenému bratříčkovi nejraději nehlásila. Zlodějíček, který se stýká s pochybnými existencemi a dokáže se namočit do jakéhokoliv průšvihu, poněkud kazí její image seriózní soudkyně. Simona ale nemá to srdce nechat ho napospas osudu. Tak za něj průšvihy pokaždé vyžehlí. A pokaždé si říká, že tentokrát je to naposledy.
Na scénu Sváťa vstoupí dost kuriózně. V domnění, že je ve vile své sestry, se – opilý – vloupá do sousedního domu Duškových. A tváří v tvář se v noci ocitne rozespalému policajtovi Daliborovi (Igor Chmela).
„Opilecké scény jsem točil jako své úplně první obrazy. Přesto, že se seriály mám jisté zkušenosti, byl jsem trochu nervózní. Ale taky jsem se těšil, protože hrát podobné obrazy je pro každého herce sousto. Pan režisér Adamec mi udělal radost, když mi dal při natáčení nejen této scény volnou ruku. Líbí se mi, že chce vyjít ze mě. Řekl mi, že si můžu při ztvárňování Sváti hrát. Že Sváťa má být nádherný machr, roztomilý průšvihář, kterému všechno prochází, skromnej a milej blázen. Žije si na obláčku, životem si zlehka proplouvá, důkladně si ho užívá a vymýšlí různé kraviny. Ale umí udělat i krásné věci, dokáže pomáhat lidem, kteří to potřebují. Tak jsem režisérův pokyn plnil a těšilo mě, že se pan Adamec, když se díval na monitor, při sledování této scény smál,“ říká Filip.
Velmi náročnou scénu natáčel Filip na vlakovém nádraží kousek od Prahy, kde se na perónu přetahuje s Radúzem Máchou, který hraje Jaryna . Natáčení bylo hodně napínavé, protože jednou z důležitých »rekvizit« v ní byl jedoucí vlak. Takže situace musela být vypočítaná tak, aby se herci dostali v přesně určený okamžik těsně k projíždějícímu vlaku. Kdyby se nepovedla, štáb by musel čekat hodinu, až pojede další pravidelný spoj. Režisér Jiří Adamec herce nabádal, aby se scénu snažili sice dohrát za každou cenu, protože opakovat ji bylo možné až za hodinu, ale aby byli zároveň opatrní a mysleli především na svou bezpečnost. Oba muži sice přikývli, ale do scény se pak vžili tak, že přihlížejícímu štábu běhal mráz po zádech. A Veronika Freimanová se ve chvílích, kdy ji nezabírala kamera, o své kolegy tak bála, že se raději otočila zády.
Filip Čapka nezapomene ani na scénu, v níž ho coby Sváťu svázaného ve vaně plné vody objeví Jaryn a Dalibor. Točila se u jednoho polorozbořeného domu. Rekvizitáři do staré vany na zarostlém dvorku nalili vodu, Filip si do ní vlezl a oni mu pak svázali ruce a nohy k sobě a vytáhli je nahoru, kde je připoutali k dalšímu provazu. Jiný rekvizitář mezitím Filipovi přidržoval hlavu, aby mu šetřil síly až na ostrou klapku. Filip měl hlavu částečně pod vodou a režisér Adamec ho opět nabádal, aby zbytečně neriskoval a kdyby cítil jakékoliv nebezpečí, scénu přerušil. Ale Filip je maximální profesionál. „Chtěl jsem, aby scéna vypadala opravdu věrohodně, ale trochu jsem to podcenil a hned napoprvé se té vody nalokal. Voda byla čistá, ale ta vana dost špinavá. Tak jsem si dal panáka slivovice a budu doufat, že nedostanu nějakou střevní virózu,“ smál se Filip.
Postava Sváti, jak je nastíněná, se prý Filipovi moc líbí. „Bez problémů jsem se do něj vcítil. Rozumím mu, protože já takový nejsem. Rád bych ve svém životě pociťoval podobnou lehkost bytí, bezstarostnost a otevřenost vůči cizím lidem, takový nadhled. Na druhou stranu Sváťa se právě díky těmto povahovým vlastnostem dostává do problémů. Líbí se mi, že má ve scénáři takové dobrodružné a akční obrazy, ale jsem spokojený, že je můžu jen hrát, ne prožívat,“ usmívá se Filip Čapka.
Foto: TV Prima
