Radim Hladík: Vůbec se nemůžu poslouchat!

Blue Effect – to je v kontextu československého bigbítu legenda legend. Odpovídá tomu i neutuchající zájem o tuto kapelu: koncerty bývají vyprodané, poslední DVD získalo Platinovou desku a cenu Akademie populární hudby Anděl. Kapela cestuje i do zahraničí (Německo, Čína, Polsko, USA), nahrává, natáčí… Spojení Radima Hladíka s partou mladých muzikantů zkrátka funguje perfektně. To můžete sledovat i z nového počinu Blue Effectu: 2DVD se spoustou vynikající muziky a dokumentem mapujícím zákulisí příprav akustického turné. U příležitosti vydání nového DVD jsme si povídali s Radimem Hladíkem.


Na novém DVD pracoval jiný filmařský tým, než tomu bylo u minulého veleúspěšného titulu…
To je pravda, ale nebylo to proto, že by se mi minulé DVD nelíbilo, vždyť já jsem je dodnes neviděl. O věci, které jsou hotové a odeslané do světa, už nejevím zájem. Nedají se totiž nijak ovlivnit, změnit, vylepšit. Mám pocit, že neuvidím ani naše nové DVD. Vůbec se na sebe nemůžu dívat, nemůžu se poslouchat.

Proč?
Protože vidím a slyším chyby. Právě ty, se kterými už se nedá nic dělat. Vím, že takový už je život, ale přeci jenom mě chyby, které slyším, vždycky ohromně mrzí. Takže, jak říkám, odešlu CD nebo DVD do života – a ať už si žije samo o sobě, svým životem.

Prý nebylo pro filmaře jednoduché přemluvit vás, abyste do dokumentu povídal!
Já moc mluvit nemusím. Snažím se vyjadřovat muzikou, slovně až následně, když je to zapotřebí. Slovo není můj vyjadřovací prostředek.

Co pro vás znamená akustické hraní?
Pro mě je to vlastně návrat, s akustickou, dokonce koncertní kytarou jsem začínal. Dva roky jsem studoval na konzervatoři, než mě z ní (mimo jiné) kvůli bigbítu vyhodili. No a před časem jsme s naší mladou partou dali celkem bezbolestně dohromady akustický repertoár. Akustická muzika je na muzikantský projev daleko náročnější než elektrická – co se nezahraje prsty a hlavou, to tam není, žádná elektřina nepomůže. Chlapci se do akustického hraní zamilovali a líbí se i publiku. Dnes jezdíme víc s akustickými než elektrickými koncerty.

Takže bylo logické tuto vaši tvář zaznamenat.
Ano, byla by škoda ji nezaznamenat, když to všechno tak skvěle funguje. Osobně nemám rád hudební konzervy, studiové desky, alba vyrobená ve studiu za použití všelijaké techniky a různých efektových zařízení. V televizi sleduji jenom živé koncerty, nic jiného mě nezajímá, ani rádio neposlouchám. Takže akustické DVD pro nás byla velká výzva – a stálo to za to! Snad se povedlo.

Stále při koncertech ani na záznamech nezpíváte; nechtěl byste to už prolomit?
Ne. Nezpíval jsem nikdy a zpívat nebudu. A mám na to i zdůvodnění: kdybych začal zpívat, všechny stávající zpěváky bych zlikvidoval! To jim přeci nemůžu udělat! Proto nezpívám.

Foto: Supraphon