Startuje nový projekt Baletu Národního divadla s názvem Otevřená scéna. Do pražského Národního divadla zavítá Balet Národního divadla Brno s představením Lucidor a Arabella a také Balet Jihočeského divadla v Českých Budějovicích s Prokofjevovým baletem Romeo a Julie.
Hostování Baletu Národního divadla Brno
Lucidor a Arabella
Povídka nazvaná Lucidor, která později posloužila jako námět pro baletní zpracování, vznikla již v roce 1910. Napsal ji významný rakouský básník, vypravěč, esejista a dramatik Hugo von Hofmannsthal a také ji sám později přepracoval jako libreto pro operu Richarda Strausse Arabella, která měla premiéru v roce 1933. Hofmannsthal s Richardem Straussem vytvořili řadu společných děl a stali se průkopníky a tvůrci nové formy hudebního divadla založené na literárně náročném libretu (Elektra, Růžový kavalír, Legenda o Josefovi).
Základem příběhu je dramatický osud dívky Lucie, již matka kvůli zvláštním způsobem formulované podmínce získání dědictví přinutí, aby se vydávala za chlapce. Pokus zakrýt svou pravou identitu, obětovat a popřít své ženství ztroskotává v situaci, kdy se dívka setkává se svou životní láskou. Samotné jméno hlavní postavy lze považovat za poněkud hořkou glosu. Ve srovnání s tradičně romantickými jmény ženských hrdinek zní Lucidor odvozený z ženského jména tak bizarně, jakoby se jednalo o krutý žert. Ve skutečnosti spisovatel líčí osudové drama ženy, nucené okolnostmi k nesnesitelnému sebezapírání a schopnosti vymknout se takovému nesmyslnému údělu. Vàmos se ve své choreografii chopil látky s veškerou soustředěností a velmi detailně zpracoval duševní stavy mysli a charaktery hlavních postav a mistrně je přenesl do tanečního vyjádření. Vybraná hudba k baletu Alexandra Glazunova spojuje svrchovanou výrazovou originalitu s vrcholnými hudebními kvalitami, příslovečnou slovanskou melancholii s energií a chutí do života příznačnou pro moderní Evropu.
Představení: 29. ledna 2012 v Národním divadle
Lucidor a Arabella
Dramatický osud Lucie, která je donucena vydávat se za chlapce
Choreografie a režie: Youri Vàmos
Hudba: Alexander Glazunov
Scéna a kostýmy: Michael Scott
Světelný design: Klaus Gärditz
Dirigent: Pavel Šnajdr
Hraje Orchestr Národního divadla v Brně
Hostování Baletu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích
Romeo a Julie
Shakespearova tragédie Romeo a Julie vypovídá o člověku a o jeho duši, je to příběh tragických lidských osudů, v tom je jeho nezastupitelná hodnota. Láska je základní a zásadní lidský projev, hledání totožnosti vlastního nitra v druhém člověku. Opravdová láska překračuje hranice společenských konvencí, náboženské tradice, nerespektuje nic z toho, co společnost považuje téměř za zákon a co si osvojila.
„Každé dítě se rodí do společenství, které ho ovlivňuje tradicemi, zvyky a zkušenostmi kolektivní paměti. Pak nastane čas, kdy mladý a nezralý jedinec nabývá své vlastní zkušenosti, má své vlastní touhy a představy a je ovládnut citem, kterému podřídí i ony zavedené zvyklosti – hledá souznění s druhým člověkem. To, co je na počátku JÁ a TY, touží spojit – zamiluje se. Láska způsobuje neodolatelnou a bezpodmínečnou touhu být stále spolu.
Jen láska má sílu ohně, který plane tím intenzivněji, čím větší je cit. I sebevětší vítr plamen lásky neuhasí. Ale láska v našem světském pozemském životě je obyčejně cit velmi pomíjivý. O to cennější a inspirativnější jsou lásky osudové, hluboké a – nekonečné!
Láska Romea a Julie je věčná, protože jejich milostné vzplanutí přichází téměř ve stejný okamžik jako jejich smrt. Nastává poslední kolize příběhu – poslední obraz umocňuje nadčasovost příběhu, jako memento vášnivé lásky, lásky doslova »až za hrob«.
Příběh Romea a Julie je na jevišti vždy jedním z nejmocnějších a nejpravdivějších zobrazení milostného citu. Je apoteózou lidské touhy a hledání opravdové lásky – v jejím naplnění a nesmrtelnosti!“ uvedl Attila Egerházi, umělecký šéf Baletu Jihočeského divadla.
Představení: 10. 2. 2012 ve Stavovském divadle
Romeo a Julie
Balet o třech dějstvích, op. 64 na námět stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara
Choreografie, režie a dramaturgie: Attila Egerházi
Hudba: Sergej Prokofjev
Asistenti choreografa a baletní mistři: Shirley Esseboom, Linda Schneiderová
Scéna: Loes Schakenbos
Kostýmy: Bregje Van Balen
Světelný design: Loes Schakenbos
Foto: www.ndbrno.cz
