Světoznámý dirigent Jiří Bělohlávek byl od července 2006 šéfdirigentem BBC Symphony Orchestra. Od září 2012 se vrací do České filharmonie jako její hudební ředitel a šéfdirigent, tedy na post, který zastával již v letech 1990–1992. V letošní sezoně Jiří Bělohlávek dirigoval Juliettu Bohuslava Martinů v Ženevě a Janáčkovu Věc Makropulos v Metropolitní opeře v New Yorku. Na koncertních pódiích bude řídit mimo jiné Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks a symfonické orchestry v Bostonu a Baltimore. Konec sezony s BBC Symphony Orchestra zahrnuje turné do Španělska, Německa a koncertní provedení Dvořákova Jakobína v Barbican Hall v Londýně, stejně jako účast na festivalu Pražské jaro.
Supraphon na konci května vydal na 2CD nahrávku Sukova Asraela a Brittenovy Sinfonie da Requiem, která zůstane svědectvím výjimečného porozumění mezi Jiřím Bělohlávkem a BBC Symphony Orchestra. Nahrávka vznikla na koncertě v rámci Pražského jara 2008. Zároveň vyšlo u Supraphonu DVD, které zachycuje mimořádné nastudování Mé vlasti Bedřicha Smetany ze zahajovacího koncertu Pražského jara 2011 v nastudování Jiřího Bělohlávka s Orchestrem Pražské konzervatoře, která slavila 200 let svého trvání.
Pane dirigente, s jakým pocitem se vracíte k České filharmonii?
Vracím se s určitým rozechvěním, ale především s nadějí, že nás čeká krásná společná práce. Řadu let jsem návrhy k návratu do čela České filharmonie odmítal, protože jsem si byl vědom moudrosti slov klasika: »nevstoupíš dvakrát do stejné řeky«. Zájem ministerstva kultury, práce nového managementu, a především postoj samotných filharmoniků mne však přesvědčili, že se potkal tým lidí, kteří jsou ochotni nadchnout se pro můj ideál a jsou schopni jej začít realizovat. Zajištěním důstojných podmínek pro hudebníky se nám zároveň otevírá možnost výrazného zvýšení kvalitativních požadavků, které budeme důsledně uplatňovat. Věřím, že Česká filharmonie může brzy opět stanout na místě, které si v minulosti svým uměleckým mistrovstvím zaslouženě vydobyla.
V září 2012 převezmete funkci šéfdirigenta a současně hudebního ředitele České filharmonie. V čem tkví podstata této nové funkce, kdo se o její zřízení zasloužil a jaké pravomoci vám poskytne?
Funkce hudebního ředitele České filharmonie byla již jednou zavedena, a sice v roce 1990, když jsem prvně přijímal post šéfa našeho prvního orchestru. Inicioval jsem tehdy (i tentokrát) její vznik jednak z důvodu formálně statutárního, jednak jako podtržení jednotného uměleckého řízení všech složek instituce. Práce hudebního šéfa by se neměla omezovat jen na přípravu vlastních koncertů. Měl by filharmonii věnovat dostatek času i energie, aby mohl být svým způsobem zodpovědný za uměleckou úroveň veškerých produkcí, které budou pod hlavičkou České filharmonie prezentovány. Myslím si, že je to tak správné a potřebné.
K České filharmonii se v pozici šéfdirigenta vracíte po dvaceti letech, naplněných obrovskými úspěchy: vybudování Pražské komorní filharmonie, renomé vyhledávaného operního dirigenta na světových operních scénách, vedení Symfonického orchestru BBC, hostování u významných světových těles… Domníváte se, že takové renomé automaticky zajistí dirigentovi autoritu a respekt, nebo o ně musí usilovat každodenní prací stále znovu?
Jsem pevně přesvědčen, že dirigent obhajuje svoji autoritu dnes a denně, při každém dalším setkání se svými spolupracovníky. Nic není dáno jako samozřejmé a navždy. Nabyté zkušenosti a renomé jistě ten pracovní proces urychlují a snad i zjednodušují, ale začínáme vždy od »čistého stolu«…
Květnová vystoupení v Praze byla poslední, která jste odehrál společně s orchestrem BBC. Naposledy se pak rozloučíte 8. září 2012 na londýnském koncertě PROMS. Nebudete postrádat britskou kulturní a hudební tradici?
Prožil jsem v Londýně mnoho let – kromě šesti posledních let mého šéfování symfonikům BBC jsem spolupracoval s mnoha dalšími britskými orchestry a operními domy již od roku 1995 a mohu říci, že jsem se tam cítil jako doma. Já ale nepřeruším zcela své kontakty ani s BBC Symphony Orchestra, ani s Londýnem – byl jsem poctěn pozicí Conductor Laureate, což v praxi bude znamenat každoroční vystoupení jak v abonentním cyklu orchestru, tak i na festivalu PROMS. V roce 2014 přijedu na PROMS právě s Českou filharmonií.
Foto: Supraphon / Martin Kubica, Vladimír Fyman
