České autory mám ráda. Román z prostředí Zimbabwe mě zaujal, a když k tomu připočítám, že autorka v Africe žije, nebylo co řešit. S chutí jsem se pustila do čtení tohoto románu a nelituji.
Román se dobře četl, je plný zajímavých informací, které upozadily dějovou zápletku. Což mi moc nevadilo, protože hlavní hrdinka Eva mi byla nesympatická. Chyběl mi doslov. Nevím, jak moc reálné jsou události popsané v knize. Chtěla bych se dozvědět více, co je pravda a co ne.
Kniha ukazuje život v Zimbabwe pod vedením diktátora. Vypráví, jak to bylo před tím, než diktátor přišel k moci, jak země vzkvétala a jak teď chřadne. Peníze nemají hodnotu, protože je šílená inflace. Diktátor se zajímá o svůj blahobyt a tvrdě jde po lidech, kteří by mu to chtěli překazit. Spousta věcí ohledně tohoto tématu je v knize vysvětlena. Je to děsivě zajímavé. Na služby pro obyčejné lidi nejsou peníze, odmítá se humanitární pomoc. Šíří se cholera a chybí léky. Bílí, co poskytovali místním lidem peníze za práci na svých farmách, jsou vyhánění a zabíjeni. Katastrofická situace pro tuto zemi. Asi si budu muset pročíst nějaké informace, jak to doopravdy je. Vojsko dělá otroky z lidí kvůli těžbě diamantu. Je rozsáhlá mafie s pytláky. Zvířata se zabíjejí bez přemýšlení.
Eva a Vladimír jsou manželé. Procházejí manželskou krizí. Eva se soustředila na dítě, protože věří, že by jim mohlo pomoci. Díky psychice nemůže otěhotnět. Doprovází Vladimíra do Zimbabwe. Eva chce začít znovu. Vladimír je ošetřovatel u nosorožců a veze poslední pár vzácných nosorožců do rezervace. Vladimír věří, že v přirozeném prostředí se podaří, aby se rozmnožili. Netuší, že jsou zde ještě více ohroženi, díky pytlákům. Situace se vyvine úplně jinak, než manželská dvojce předpokládala. Je to smutné, ale Eva ani Vladimír mi nebyli sympatičtí. Na začátku je otevřeně naznačeno, jak to skončí. Což je škoda.
Kniha se mi líbila pro popis prostředí, vyjádření ohledně politické situace a vztah k zvířatům. Děj ohledně manželského páru mě spíše deprimoval. Chyby byly na obou stranách. Celkově jsem si knihu ráda přečetla, ale vracet se k ní nebudu. Otevřeně ukazuje to zlé, což je dobře, ale mě to deptá. Takže jednou stačí. Určitě doporučuji k přečtení.
Foto: Nakladatelství Jota
