Prvňáčkům především je určen půvabný průvodce městysem Jince a jeho okolím. Kubík s babičkou a dědou projde obcí, dozví se mnohé z minulosti i současnosti a také se vypraví na bájný Olymp Brd, odkud vládnou horám Fabián s Medulínou.
Na předsádce navíc najdeme mapu trasy, po které se každý může vypravit za poznáním nejbližších přírodních pamětihodností. Díky příběhu děti objeví krásu místa, a ti, kteří zde žijí, se stanou pyšnými obyvateli obce.
Knihu vydalo JaS nakladatelství pro Městys Jince, v případě zájmu objednávejte publikaci písemně na adrese: Městys Jince, Čsl. dělostřelců 172, 262 23 Jince, tel.: 778 709 736, e-mail: podatelna@jince.cz
Irena Ungrová
Kubík a stříbrná rolnička – Jinecko pro nejmenší
Ilustrace Eva Mastníková
Pevná vazba; 72 strany
Cena: 200 Kč
Ukázka:
Léčivá voda
Kubík se ještě jednou zadíval na bývalý zámek, na jehož střeše pracovali dělníci. Zamával jim a strčil do pusy poslední kousek čokolády. Sluníčko pěkně hřálo a klučinu čekalo další dobrodružství. S babičkou opatrně přešli hlavní silnici a vydali se po chodníku kolem zámku k náměstí.
„Jé, babi, támhle je dětské hřiště!“ zvolal Kubík a zvědavě si prohlížel velikou zahradu s dřevěným altánem.
Celá zahrada patří k bývalým lázním. Budova dnes slouží jako komunitní centrum s knihovnou. V knihovně se nejen půjčují knihy, ale paní knihovnice pořádá pro návštěvníky spoustu zajímavých setkání. Děti mají rády dílničky a výtvarné soutěže, dospěláky zase zajímají besedy či výstavy. V tomhle velkém domě se našlo místo i pro školní družinu, třídy základní umělecké školy a keramickou dílnu. V prvním patře a pod střechou je několik nových bytů. Hřiště na zahradě dělá radost dětem, altán slouží škole k výuce v přírodě.
Kubík si jen tak pohrával s rolničkou, která lehce cinkla. Zničehonic zafoukal vítr a ten dům, před kterým stáli, najednou vypadal úplně jinak. Zmizela silnice i s auty a s babičkou stáli na krásném chodníku se vzorem z barevných kamenných kostek, u cesty lemované vysokými statnými kaštany. Dole v zahradě bylo všude plno lidí. Krásně učesané dámy oblečené v dlouhých krajkových šatech a pánové v obleku a v klobouku se vesele bavili. Konala se jakási slavnost. Vtom se na schodech objevil starší pán v bílém plášti s brejličkami a plnovousem. Dobrosrdečně se na oba cestovatele podíval a rukou pokynul, aby šli blíž.
„Dobrý den, pane, kdo jste?“ sebral odvahu Kubík.
„Vítám tě, mladý muži, jsem Jan Moser, lékař a majitel tohoto slavného sanatoria.“
„Co je sanatorium?“ opatrně, ale zvědavě se zeptal chlapec.
„Pojď, já ti to povím,“ odpověděl pan doktor. Usedl na první lavičku v aleji, kluka posadil vedle sebe a začal vyprávět:
„Tady v Jincích ve svém domě, jen pár kroků odtud, jsem si nejprve zařídil ordinaci. Po čase mě napadlo, že postavím nové sanatorium. Tedy takovou nemocnici, kde budu léčit své pacienty teplou i studenou vodou a různými přístroji. Příroda, lesy a čerstvé povětří totiž dělalo dobře lidem z města, kteří měli nemocné plíce i pocuchané nervy. Během prvních pěti let se v našem sanatoriu neboli lázních vystřídalo víc než tisíc pacientů. Líbilo se jim tady. Nemuseli jen ležet na lůžku, ale mohli odpočívat v krásné zahradě plné květin, procházet se po cestičkách lemovaných keři a stromy a v létě se koupat ve velkém bazénu na zahradě. Důležitou součástí léčebného pobytu byl tělocvik, na ten museli všichni, byla to taková rehabilitace. Měli jsme tu kuchyň s jídelnou, krásně zařízené pokoje, i společenskou místnost. Někdy se tu dokonce hrálo, zpívalo a tančilo. Po mé smrti převzal lázně můj syn Jan, také lékař. Staral se o ně až do konce svého života. Měl jsem vždy radost, když pacienti od nás odjížděli zdrávi a v dobré náladě. Mnozí z nich si tento kraj tak oblíbili, že se sem vraceli a stali se z nás přátelé. Dodnes na ně rád vzpomínám. Svého rozhodnutí vybudovat sanatorium jsem nikdy nelitoval.“
Pan doktor na Kubíka spiklenecky mrkl a oběma zamával na pozdrav.
Najednou se postava v bílém plášti jako mávnutím kouzelného proutku rozplynula, až pozvolna zmizela docela.
Úvodní slovo paní starostky:
Milé děti, budoucí čtenáři,
držíte v rukou knihu plnou krásných příběhů a obrázků. Je svým způsobem jedinečná, protože jejím prostřednictvím vám chceme přiblížit váš rodný kraj a městys Jince. Na společné procházce po naší obci a blízkém okolí se dotkneme nejen historie, ale také si připomeneme důležitá místa, stavby a též krásu zdejší přírody.
Vážení rodiče,
tato kniha má podtitul Jinecko pro nejmenší a symbolicky navazuje na »trilogii« Jinecko pro pamětníky, určenou těm dříve narozeným.
Doufám, že Kubík a stříbrná rolnička potěší a poučí nejen vaše děti, ale možná i vás, kteří jste opustili školní lavice před mnoha lety.
Mým největším přáním je, aby kniha podpořila u dětí zájem o čtení. Aby se rády učily svůj rodný jazyk a poznávaly jeho krásu a rozmanitost. Aby nikdy nezapomněly, kde se narodily, kde vyrůstaly a odkud se vydaly do světa na zkušenou. A bude jen na nás, zda se sem zase vrátí.
Bc. Miroslava Tichá
starostka městyse Jince
