Musím přiznat, že ze začátku mi byla hlavni hrdinka June velmi nesympatická. Přišlo mi, že si zakládá na tom, že je jiná. Byla na to vnitřně pyšná a přitom se chovala sobecky. Myslela hlavně na sebe a neuvědomovala si, jak to působí na ostatní lidi. Lepší je žít v přesvědčení, že mě okolí nechápe. Než to, abych přemýšlela, zda-li mé chování má důsledky na okolí. Naštěstí June v tomto příběhu dospěla a já si ji za to oblíbila. Prvních 100 stránek se mi četlo pomalu, ale pak se to rozjelo a já jsem knihu přečetla jedním dechem. Velmi nádherný příběh o dospívání, poznávání první trapné lásky a přátelství.
June je čtrnáctiletá dívka, která miluje středověk, vymýšlí si svoje hry – často ji potom někdo přistihne, jak si pro sebe něco povídá. Nemá moc kamarádů, se svou sestrou – o dva roky starší Gretou si nerozumí a jediný kdo ji chápe, je její strýc Finn. ALE píše se rok 1987 a do lidského povědomí se zapisuje existence nemoci AIDS. Bohužel Finn AIDS má a v příběhu se ocitáme na konci jeho života. Finn je pro June nejlepší kamarád. June ho až nezdravě obdivuje a jeho smrt je pro ní velká rána. Po jeho smrti se po malých střípcích dozvídá pravdu o jeho životním příteli Tobymu. Tajně se začne s Tobym stýkat, protože má pocit, že si může kousek Finna pro sebe schovat v podobě věcí a vzpomínek od Tobyho. Finn je uznávaný malíř, který se rozhodne na rozloučenou namalovat portrét June a Grety. Podaří se mu ho dokončit a portrét sehraje v příběhu také důležitou roli. Postupně June dochází k poznání, že Finna neznala tak dobře, jak si myslela a musí se smířit s tím, že nebyla pro něj na prvním místě jak on pro ni. Odkrývá se nám důvod nepřátelského chování Grety k June. Přímo před očima vidíme jak June dospívá a mění se jakoby k lepšímu.
Příběh také ukazuje na neznalost lidí ohledně nemocí AIDS. Sleduji, kolik se za ty roky změnilo věcí v přístupu k nemocným. Osvěta funguje a my se tolik nebojíme nakažených. Musím říct, že román je skvěle napsán. Moc se mi líbil styl a vyjadřování pocitů. Vše mi bylo velmi blízké a tak jsem četla a četla, abych co nejdříve zjistila konec. Vím, že si ji ještě v budoucnu s radostí a pomaleji přečtu, abych si ji více vychutnala. Moc ráda doporučuji tuto ne zcela typickou knihu. Nejsem si jistá, že se bude líbit každému. Ale zajisté oceníte kvalitu, bohatost a citlivost slohu.
Foto: Nakladatelství Jota
