Tato romance mě velmi mile překvapila. Nečekala jsem nic výjimečného. A je. Ano, je to romantická pohádka, ale některé věci jsou více než skutečné.
První bych zvýraznila úmrtí blízkého člověka. Já jsem nad tím přemýšlela. Vždy, opravdu vždy je člověk zdrcený, když mu odejde do nebe blízká osoba. Smutek si musíme odžít. To vede ke smíření s tím, že milovaná osoba už není s námi. Ale pak je čas jít dál. Vzpomínat na toho člověka s láskou. Nad vzpomínkami se usmívat a říkat si, jaký to byl úžasný člověk. Prostě vzpomínky s láskou.
A když odchod dotyčný nezvládne a je zaseklý v minulosti, je dobré ho po určité době probrat. To se stalo Sloan, když přišel Jason a jeho pes Tucker. Sloan ztratila před dvěmi lety svého snoubence. Doteď se s tím nevyrovnala. Ale náhodou ji vletěl do auta pes Tucker a Sloan začala hledat jeho majitele. Už Tucker ji pomohl, když s ním často chodila na procházky a zamilovala si ho. Pak přišel jeho majitel Jason a nechtěla se Tuckera vzdát. Domluvili se na hlídání, protože Jason jako zpěvák hodně cestuje. Ale jejich hovory a SMS byly kouzelné. Byla mezi nimi vzájemná přitažlivost. Dále je to o poznávání, toleranci a lásce. Kdy vyzdvihnu druhou realitu knihy.
Jason se choval ke Sloan velmi pozorně, projevoval ji náklonost a byl chápavý. Vzor měl ve svých rodičích. To je pro mě ideál chlapa. Vykreslený vztah rodičů, láska a respekt Jasona k nim, to bylo milé pohlazení na duši.
Celkově to bylo velmi čtivé a hlavni hrdinové byli sympatičtí. Moc se mi to líbilo.
Foto: Mystery press
