Zpívající spisovatel Richard Sacher může s čistým svědomím prohlásit, že se s ním osud příliš nemazlí. Loni v srpnu byla zavražděna jeho blízká kamarádka a kolegyně Simona Monyová, dva měsíce nato mu nečekaně zemřel otec, letos v únoru mu znovu vážně onemocněla matka, minulý měsíc ho doma navštívili zloději a před několika dny si zlomil nos a natrhl horní ret. „Naprosto střízlivý a drogami nedotčený jsem si šel koupit hamburger a místo toho jsem skončil v kaluži krve,“ prozradil nám autor devíti knih.
„Stalo se to v sobotu před úplňkem, byl to divný den, zkrátka všechno špatně. Jeden kámoš mě pozval do kina, druhý na večeři, nakonec se mi ani jeden z nich neozval. Řekl jsem si, že si nenechám zkazit náladu a že se půjdu najíst sám do své oblíbené čínské restaurace. Jenomže bydlím na samotě a za bránou jsem narazil na feťáka, který očividně zkoumal, kde by se dalo co ukrást a vykrást, a tak mi chvíli trvalo, než se mi podařilo vypakovat ho z ulice. Místo do číny, kde už pomalu zavírali, jsem si tedy zajel na Václavák a hned za rohem jsem objevil nově otevřenou prodejnu s hamburgery. Od ulice ji dělily obrovské vyleštěné tabule z tak čirého plexiskla, až mě to zarazilo. S dvoumetrovým odstupem jsem zaměřil a rázným krokem vstoupil do otevřených dveří,“ vysvětlil Richard Sacher, který se – navzdory tomu, že výborně vidí – nechal zmást dokonalou průhledností skla v kombinaci se silným vnitřním osvětlením a bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy vrazil obličejem přímo do neoznačené výplně dveří.
„Zastavila mě tupá rána a silné křupnutí v nose a čelisti. V první chvíli jsem vůbec netušil, co se děje. Prodavači i zákazníci se na mě překvapeně podívali, ale nikdo mi nepomohl. Z nosu, úst i tváře mi začala téct krev proudem, nevěděl jsem, co mám dělat. Po chvíli ke mně přispěchal kolemjdoucí cizinec a rychle mi podal několik papírových kapesníků, které rázem změnily barvu. Asi po pěti minutách mě napadlo zavolat si záchranku, a tak jsem zkrvavenýma rukama vytočil číslo 155 a překotně operátorce vysvětlil, kde jsem a co se mi stalo. Následujících asi deset minut jsem stál sám v kaluži krve a čekal na sanitku. Prodavači se dále věnovali své činnosti a nikdo se mi nevěnoval, což chápu, protože pomáhat zraněným zřejmě nemají v popisu své nepříliš dobře placené práce,“ pokračoval spisovatel.
V nemocnici na Karlově náměstí, kde ho ošetřili, zjistil, že má zlomený nos, naraženou čelist včetně zubů a natržený horní ret. „V první chvíli jsem byl naštvaný sám na sebe, ale teprve na pohotovosti jsem si uvědomil, že chyba nebyla ani tak na mé straně. Pan doktor mi potvrdil, že podobných případů už měl v minulosti více a pokaždé se jednalo o čelní náraz do neoznačené skleněné tabule. Na policii mi bylo řečeno, že tyto věci se těžko dokazují a že se budu podáním trestního oznámení okrádat o svůj čas. Tato hláška mě poměrně vytočila, poněvadž jsem kvůli úrazu mimo jiné přišel i o důležitou pracovní zakázku, která byla podmíněna mojí obvyklou vizáží. A vzhledem k tomu, že i na betonových panelech u dálnice jsou výrazná varování pro ptáky, aby do nich nenaráželi, mám za to, že obrovské dveře, které z devadesáti pěti procent tvoří čirá tabule skla, by měly být s ohledem na zákazníky označeny alespoň miniaturní nálepkou. Z toho důvodu jsem se nenechal odradit a trestní oznámení jsem podal. Jsem přesvědčen, že kdyby se takového přestupku dopustil český podnikatel, narozdíl od movité zahraniční společnosti by mu to jen tak neprošlo. Podle mě by mu provozovnu ani nezkolaudovali,“ dodal Richard Sacher, který je rozhodnutý jít s provozovatelem fastfoodu do soudního sporu.
Foto: archiv Richarda Sachera
