Na dnešní den – 4. říjen připadá Mezinárodní den zvířat. Zeptali jsme se proto herců ze seriálu Cesty domů, zda jej slaví a jaké mají doma zvířecí mazlíčky. A co jsme se dozvěděli?
Martin Kraus
Martin Kraus žije na statku, kde jeho rodiče chovají na čtyřicet koní, mají dva psy a několik koček. „Život bez zvířat si moc neumím představit. U koní jsem v podstatě vyrostl, motal jsem se kolem nich odmalička. Zní to jako klišé, ale je pravda, že nejhezčí pohled na svět je právě z koňského sedla. Romantika ale není zadarmo. Na statku je práce pořád dost a vzít do ruky vidle a kydat hnůj je pro mě nejlepší terapie, když nemám dobrou náladu, nebo když se potřebuju nějak utahat,“ říká Martin Kraus.
Vincent Navrátil
Na fotce je se čtyřletým zlatým retrívrem, který se jmenuje Pipo. „Naše rodina je se zvířaty zadobře a máme jich doma docela dost. Dva psy, křečka, rybičky, máma chce malé sestře koupit minikoníka a ona sama touží po kozí farmě. Svátek zvířat, ani jejich narozeniny ale neslavíme, stěží stíháme slavit ty naše,“ říká Vincent s nadsázkou. „Pipo je hodnej a věrnej přítel, druhý pes je Tibetský španěl, který se jmenuje Cyrano. Ten je neuvěřitelně chytrej. Nesnáší, když musí být někde zavřený, dokáže se protáhnout ven i tou nejmenší škvírou. Jednou utekl z domu a nasedl na autobus a pak na tramvaj a odjel na Letnou. Tam přestoupil a odjel zase stejnou cestou zpátky. Dodnes nechápeme, jak to dokázal.“
Klára Jandová
Svůj život si nedokáže představit bez psů, jezevčíky prý měli doma už v době, kdy byla malá holka. Klára nejen že má teď doma jezevčíky tři – Ahura, Ambru a Elišku (plemeno jezevčík hladkosrstý standardní, barva červená), ale před pěti lety si založila chovatelskou stanici Saltatrix. Pravidelně také absolvuje různé závody, Ahur naposledy vyhrál Memoriál Josefa Brzáka 2013, na což je Klára patřičně pyšná. „Teď momentálně máme doma navíc krásné nadělení, Ambra porodila čtyři štěňátka. A protože Eliška, babička těch mrňousů, se o ně chce taky starat, tak je musím trošku korigovat. Porod byl trochu složitější, musel nám pomoct pan veterinář Alois Láznička, který pomáhal na svět už Ahurovi a Ambře. Narozeniny pejsků vždycky slavíme, dostanou pokaždé dort z mrkve a vepřových nožiček. Ale že existuje nějaký Mezinárodní den zvířat, nevím, takže ho ani neslavím. Dám ale tento den všem pejskům pusu na čumák a Elišce k tomu uvařím kafe s mlékem, protože ho má ráda,“ plánovala Klára Jandová.
Pavel Soukup
Pavel Soukup prý měl kdysi doma psa a později andulku, ale momentálně žádného mazlíčka nechová, zato si s jedním zahrál v seriálu Cesty domů. „V několika dílech se mluvilo o tom, že má seriálová postava – policejní kapitán Vejnar – má křečka, kterému říká Vejnar mladší. S Mirkem Etzlerem jsme o něm tak dlouho vtipkovali, až ho scénáristé do příběhu zapojili. Rekvizitáři koupili maličkého křečíka džungarského, který si jednou v seriálu zahrál a podal skvělý herecký výkon. Teď bydlí v rekvizitárně a život tam mu svědčí, je pěkně vykrmený. Když jsem se s ním fotil, trochu jsem trnul, aby mi neutekl. Protože v rozlehlém ateliéru plném nábytku, rekvizit a techniky už bychom křečka v životě nenašli. Navíc by mohl rozkousat nějaký kabel, kterých je tu plno,“ líčil Pavel Soukup.
Tereza Kostková
Jako hodně vytížená herečka ví, že si zvíře z časových důvodů nemůže dovolit. I když její synek Toník by si zvířátko prý přál. „Ale i on ví, že pořídit si domácího mazlíčka a pak na něj nemít čas, by pro zvířátko bylo trápení. Tak se na zvířátka chodíme dívat do zoologické zahrady. Toník se o ně zajímá i na odborné úrovni, rád si o nich čte v různých encyklopediích. Když jsme před půl rokem křtili v pražské zoologické zahradě mládě žirafy, překvapilo mě, kolik toho o žirafách věděl,“ říká Tereza Kostková.
Filip Čapka
„V životě jsem měl několik psů, ale nejraději mám toho posledního – dvouletou fenečku – křížence jorkšírského teriéra a bišonka. Jmenuje se Rozárka a tak trochu si ji vynutily manželka s dcerkou. Já jsem tyhle malé ´smetáky´nikdy neměl moc rád. Ale Rozárka všechno změnila, během pár dní si mě naprosto získala tím, jak je milá a hodná. Přiznávám, že jsem se do ní zamiloval a je pro mě důležitý člen rodiny. Nikdy dřív bych například nedovolil, aby mi pes vlezl do postele. Rozárka tam ale smí a já jsem moc rád, když si ke mně vleze,“ říká Filip Čapka.
Markéta Hrubešová
Levhartí mláďata si Markéta Hrubešová s Veronikou Freimanovou pochovaly během křtu těchto koťat v ZOO ve Dvoře Králové. „Doma psa, kočku ani žádného jiného mazlíčka nemáme, neměli bychom na něj čas. Jinak zvířata mám ráda, nemusím hady, varany a podobné druhy, ale kočky, šelmy a vůbec chlupaté druhy zvířat miluju. Kdybych se já sama měla přirovnat k nějakému zvířeti, tak bych se přirovnala k nějaké šelmě. Takže mít v náruči dva měsíce staré mládě levharta pro mě byl neuvěřitelný zážitek. Do zoo jsem se pak vrátila ještě o pár týdnů později a strávili jsme tu pěkný víkend s rodinou. Levharti už byli ve výběhu. Ještě pořád se dali pochovat, ale protože hodně vyrostli, byli docela těžcí,“ říkala Markéta.
Radúz Mácha
Poslal trochu starší fotku se svým parťákem – fenou zlatého retrívra. „Jmenuje se Resta a je jí už třináct let, v poslední době je trochu nemocná, zlobí ji klouby, tak bych si moc přál, aby se její zdraví zlepšilo. Ona miluje vodu, takže když přijedu k rodičům a není zima, vyrážím s ní k řece Bečvě, aby si zaplavala. Resta je skvělý parťák a je neuvěřitelně citlivá, když byl kdokoliv z nás nemocný, ona ležela u jeho postele a nehnula se odtamtud. Restu jsme dostali se sestrou Renčou, chodili jsme s ní i na cvičák, ale když se sestra vdala a já odešel do Prahy, o Restu se starají rodiče. Jméno jsme jí vymysleli takové, aby pasovalo k našim, všichni se jmenujeme od R. V Praze zatím psa nemám, neměl bych čas se mu pořádně věnovat. Líbí se mi rasa výmarský ohař, možná si ho jednou pořídím,“ říká Radúz Mácha.
Foto: TV Prima