Každé pondělí od 20 hodin patří na ČT1 třináctidílnému seriálu Život a doba soudce A.K. režisérů Roberta Sedláčka, Radima Špačka a Bohdana Slámy v hlavní roli s Davidem Švehlíkem. Seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. Matku Klosovou hraje Daniela Kolářová. Je to advokátka, společnice advokátní kanceláře. Na svoje roky vypadá velmi zachovale. Od porodu byla vždycky spíš manželkou a matkou než advokátkou. Tichá síla rodiny. Stará se, aby vše fungovalo, aby všecko zůstalo, jak má. Adam je její jediné dítě. Ví, že prochází něčím těžkým, ale ani ona se k němu nedokáže přiblížit. Je v ní jistý chlad, má odstup. Adam si nepamatuje, že by se s ním někdy jako s dítětem mazlila. Sbírá první vydání knih. Některé věci raději přehlíží, aby je nemusela řešit.
Paní Kolářová, v seriálu hrajete manželku Jiřího Bartošky a matku Davida Švehlíka. Můžete vaši postavu popsat konkrétněji?
Naše seriálová rodina tam funguje jednak v lince soukromých vztahů, které nejsou zrovna přehledné a jednoduché, ale pak je tam také profesní linka. Takže jsme museli proniknout do jazyka advokátů a soudců, který je diametrálně odlišný od běžné »lidské« konverzace, co do výrazů a nejrůznějších právnických fíglů a kliček. Bylo to velmi zvláštní a musím říct, že to nebylo úplně jednoduché, speciálně ta profesní linka seriálu.
Jaká byla Vaše první reakce, když jste viděla scénář a kdo s ním za vámi přišel?
S tím návrhem za mnou přišel Robert Sedláček. Před loňskými prázdninami jsme měli velkou společnou schůzku i s autorem a dalšími dvěma režiséry. Tehdy ještě nebyla definitivní verze scénáře, ta se pak dolaďovala, no a pak se začalo rovnou točit. Já jsem jen moc prosila, aby moje postava nebyla černobílá, protože tak to prostě v životě bývá, že nikdo není až tak úplně jenom zlý, nebo hodný. Já prostě potřebuju materiál, ze kterého můžu svou postavu utkat.
V režijní explikaci stojí, že hrajete soukromou právničku, která tu a tam zastupuje i nějakého toho bohatého bídáka v potížích se státem. Lze to chápat tak, že vaše role bude také o morálních dilematech, která jsou s tou profesí spojena?
Samozřejmě. Ale ta dilemata řeší hlavně náš seriálový syn. Moje postava je otřískaná právnička, která se mu snaží marně vysvětlit, že i grázlové mají právo na advokáta, že tam musí být zastoupeny obě strany, takže matka to vidí pragmaticky, profesně, a on, chlapec náš, z toho má taková různá traumata.
Robert Sedláček říkal, že soud je pro něj ztělesněním novodobého bitevního pole. Vnímáte to podobně?
To určitě. Bohužel, zatím se moc nebojuje, ale aspoň už se trochu začíná.
Robert Sedláček je známý svými společensko-kritickými díly. Myslíte, že Život a doba soudce A. K. bude v tomto trendu pokračovat?
Já jsem na to sama moc zvědavá, protože se na tom podíleli tři režiséři a každý pracoval svým způsobem, svým stylem, který se absolutně liší jeden od druhého a tak je to pro mě docela dobrodružství.
Vy tam máte jeden případ, kdy se ocitnete se svým synem u jednoho soudu – vy jako advokátka, on jako soudce…
Ano, já obhajuju jistého pána v soudním sporu, který soudcuje můj syn. Zájmy mého klienta se tříští, narážím na jiný pohled mého syna – soudce na případ. Tam spolu bojujeme.
Foto: Česká televize