Napínavý krimi příběh odehrávající se v zimě roku 1789 v Jizerských horách Kniha Jana Horníčka byla v září 2020 vyhlášena vítězem 25. ročníku Literární ceny Knižního klubu.
Cesta z Reichenbergu do Hejnic se klikatí strmým, zalesněným průsmykem. Stmívá se, nad horami vyje a běsní sněhová bouře. Během namáhavé jízdy se v dostavníku seznamují dva muži. Otec Vilém – kněz, který prchá před svou minulostí – a doktor Šulc, podivínský lékař z Vídně. Ti dva mají pramálo společného, brzy se však ukáže, že je dohromady nesvedla náhoda, ale něčí lstivý úklad. Oba vědí až příliš o temném případu svatokrádeže. Pátrání se komplikuje, dva týdny po vyloupení hejnického kostela dojde k sérii krvavých vražd. Souvisí to celé s nebezpe
nými intrikami, které splétá místní opat? A co tají bývalý vojenský kaplan z nedalekého Bílého Potoka? Vyšetřování posléze zavleče naše hrdiny hluboko do hor mezi pytláky a pašeráky, jimž vládne pověstný čarostřelec Tapper. Je mrazivý únor léta Páně 1789.
Jan Horníček
Čarostřelec
Cena CDmp3: 299,- Kč
Celkový čas 4 hodiny 39 minut
Audiokniha vznikla ve spolupráci s Euromedia Group, a. s.
Čte Martin Pechlát
O autorovi:
Jan Horníček se narodil v roce 1989, vystudoval matematické inženýrství, poté přednášel na Vysokém učení technickém v Brně, nyní vyučuje matematiku na gymnáziu v Hradci Králové. Kromě exaktních věd má ale blízko i k humanitním oborům – historii, psychologii, filozofii a v neposlední řadě k literatuře. V roce 2020 se stal nositelem Literární ceny Knižního klubu, jejíž porotu okouzlil historickou detektivkou Čarostřelec.
Jak vznikl námět románu Čarostřelec, se kterým jste uspěl v soutěži Knižního klubu? Údajně vám byla inspirací severská detektivka.
Čarostřelec vznikl při putování malebnou krajinou Jizerských hor. Původním inspiračním zdrojem byl ale chladný kalkul. Chtěl jsem se prosadit na literární scéně; chtěl jsem, aby se moje knížky četly a prodávaly. A co se dnes dobře prodává? Svižná a čtivá severská detektivka. Rozhodl jsem se tedy napsat svižnou a čtivou severskou detektivku. Jenže odkud? Chtělo to nějaké temné, drsné místo, zimu a sníh… A tak mě napadlo, proč bych nemohl dějiště zasadit do Jizerek, když jimi právě putuji?
A motiv? Co nějaké nebezpečné tajemství?
Vybavila se mi strašidelná pověst o čarostřelcích a měl jsem rázem i námět. Soukolí se začalo otáčet. Když jsem se pak po několika dnech vrátil z hor, sedl jsem k počíta i a za tři hodiny jsem měl základní koncept, náčrt postav i rozvržení do kapitol.
Pocházíte z Rychnova nad Kněžnou, máte tedy asi blízko k Orlickým horám. Čarostřelec se nicméně odehrává v Jizerských horách. Proč právě tam? A jak tamní legendy vstoupily do vaší knihy?
Orlické hory mám pochopitelně prochozené taky. Jsou tam hezká místa, ale asi mi k srdci nikdy nepřirostly tak jako Jizerky. Navíc Čarostřelec se nikde jinde odehrát nemůže. Už kvůli oněm pověstem. Nejen té o ďábelském zaklínání kulí, ale i dalších, s nimiž doktor Šulc hned v první kapitole čtenáře seznamuje. Navíc Jizerské hory mají svůj neopakovatelný svéráz. Je tu ze všech českých hor nejvíc sněhu a jsou tu nejtužší zimy. Krajina je divoká a nespoutaná a jsou tu zákoutí tak nádherná, že se slovy nedají vylíčit. Pochopí to jen ten, kdo se někdy toulal mezi jezírky s černou vodou a hledal trsy břízy trpaslicí. Nebo kdo se s krásnou dívkou koupal pod vodopádem v mrazivém Štolpichu.
Dej příběhu se odehrává v roce 1789. Proč jste si zvolil právě tento rok a do jaké míry jste se inspiroval reálnými historickými událostmi? Zmiňujete zednáře a jejich pikle na severu Čech, pruskou tajnou službu, padnou i některá známá jména, například hrabě Clam-Gallas a jiní…
Když jsem měl v kupě základní kostru příběhu a věděl jsem, jaké kulisy potřebuji, začal jsem hledat místo na časové ose, kam svůj příběh zasadit. Začal jsem poněkud zeširoka, ale posléze se mi časový úsek čím dál více zužoval. Po napoleonských válkách už na mě bylo pozdě. Zároveň jsem potřeboval, aby byly v běhu josefínské reformy. Posléze jsem zjistil, že příběh, jaký jsem si zamanul, se jindy než v zimě roku 1789 zkrátka odehrávat nemůže. Velké historické události zasahují do děje jen okrajově, ale snažil jsem získat o nich aspoň základní přehled a přečíst si pár knih. Reálných postav té doby se v románu mihne víc, ačkoli hlavní protagonisté jsou všichni smyšlení.
(Jan Horníček pro Týdeník Rozhlas 11/2021)
Z rozhovoru s Martinem Pechlátem pro Týdeník Rozhlas č. 27, který vyjde 28. 6. 2021:
Martin Pechlát je klidná síla českého divadla a filmu. Na obrazovce nebývá vidět v hlavních rolích, ale ani v těch menších ho nepřehlédnete. Divadlo, to je jiná. Má obě prestižní herecké ceny a třeba v titulní roli Fausta v Národním divadle podává výkon, který patří k nezapomenutelným. „Je mi úplně jedno, co hraju,“ říká častý představitel podivínů všeho druhu. A režisér Jan Hřebejk, s nímž jsem se o Martinovi bavil, charakteristiku upřesňuje: „On je výbornej, protože umí jak kladný hrdiny, tak záporáky.“
(…)
Letos jste načetl pro rozhlas historickou detektivku Jana Horníčka Čarostřelec, právě vychází na CD. Ten příběh mísí fikci a historické reálie, oslovuje vás tento žánr?
Mám tenhle typ literatury moc rád. A baví mě, když má knížka napětí, když vás nechce pustit. Taky se mi dobře pracuje s režisérem Jakubem Doubravou. Rozumíme si, jsme naladěni na stejnou vlnu.
Čarostřelec se odehrává na konci 18. století v zapadlém koutu Jizerských hor a titulní zlosyn tam prchá před spravedlností na lyžích. Vím, že jste i vy propadl jejich kouzlu. Jste dobrý lyžař?
Řekl bych, že lyžař jsem průměrný, mám svoje tempo a svoji rychlost, nepouštím se do žádných větších akcí a černé sjezdovky nevyhledávám. Lyžovat jsem se naučil hodně pozdě, až někdy v sedmadvaceti. Do té doby jsem to neuměl, a tak jsem lyžováním pohrdal… (smích) Až když se mi narodily děti, začali jsme s nimi jezdit na hory a já si řekl, proč to taky nezkusit. Konečně jsem se přestal stydět a na té dětské »pomičce« se pomalu rozlyžovával, až jsem tomu nakonec úplně propadnul.
(…)
Foto: Radioservis
