Will Wiles – Pravidla péče o dřevěné podlahy

Hned na začátku musím upozornit na anotaci, která mě oklamala. Uvádějí v ní, že se zde mísí typický britský černý humor s gradovaným napětím. Těšila jsem se hlavně na jemný humor a ten jsem našla asi na dvou místech. Ale bylo to spíše malé zasmání, nad neuvěřitelnou situací, která zde nastala. Napětí jsem také nenašla. Spíše údiv a překvapení nad fantazií autora. Ten svého hrdinu uvrhl během několika dní do neplánovaných a absurdních událostí.

pravidla pece
Ano, kniha se mi líbila, ale ne z těch důvodů, kterými se pyšní anotace. Autor vložil do popisu osmi dní neuvěřitelně krásný sloh s minimum osobností. Obdivovala jsem, že v knize, kde se zdánlivě nic neděje, se skrývá tolik překvapení.
Hlavní osobou je neúspěšný spisovatel, jehož jméno jsem v knize neobjevila. Spisovatel přiletěl z Londýna do Frankfurtu, aby pohlídal svému kamarádovi Oskarovi byt, po dobu jeho nepřítomnosti. Má se postarat o dvě kočky a dohlídnout, aby vše bylo v pořádku. Oskar je pedant na pořádek a tak všude umístil lístečky s instrukcemi, co a jak dělat. Nejvíc upozorňuje na novou dřevěnou podlahu. Na tu si má dát spisovatel obzvlášť pozor. Sledujeme osm dní pobytu v Oskarově bytě. Za tu dobu, stihl spisovatel díky náhodám, udělat pěkný zmatek. Snažil se objevit krásy města a na Oskarovu žádost byl i na koncertě vážné hudby. Přesto se víc jak polovina děje odehrává v bytě.
Děj vypráví spisovatel. Popisuje své pocity, když se např. probouzí nebo jak vidí okolí. Vyrovnává s neúspěšnou kariérou. Je v tom určitá poetika a rozhodně mě to nenudilo. Je fakt, že začátek pro mě byl trošinku chaotický a pomalý. Pořád jsem nevěděla, v kterém městě se byt nachází. To jsem se dozvěděla až na samý závěr. Ten byl překvapivý a pro mě také malinko překombinovaný. Osud uklízečky mi opravdu lhostejný není. A v tom to bylo částečně osekané.
Kniha byla v Anglii nominována na objev roku. Vůbec se nedivím. Je zajímavá, nevšední, ne každý si v ní najde zalíbení. Je plná popisných myšlenek a někdy i vzpomínek. Dozvíme se, jak se Oskar se spisovatelem skamarádili. Jak to vše dopadlo. Závěr knihy je skoro až neuvěřitelný. To nic nemění na tom, že to byl velmi příjemný čtenářský zážitek.

Foto: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub