Napadlo by vás grilovat římský salát? Nebo si dávat lanýžový olej na dýňové hranolky? Nebo víte, že ovesné vločky jsou i nejsou bezlepkové? Tuto knihu jsem původně brala jako kuchařku a návod pro přechod na bezlepkovou stravu (bez zbytečných náhražek, ale pouze díky přirozeně bezlepkovým potravinám), ale ukázalo se, že potenciál toho, co Olivia Dupin napsala, je mnohem větší.
Nemusíte zůstat závislí na předraženém bezlepkovém chlebu a rádoby náhražkách za to, co si dopřávají »normální« strávníci. Tohle je kuchařka báječná v tom, že vaří prostě z toho, co je. Co běžně koupíme v obchodech bez toho, aniž bychom museli utrácet za speciální bezlepkové předražené náhražky.
Za prvé mne inspirovala množstvím nádherných receptů
Trochu mi připomínají vitariánské recepty nebo dělenou stravu a jestli někdy působím jako vášnivý sběrač receptů, tak tohle je přesně to, co do své sbírky potřebuji. Inspiraci k těmto lehkým jídlům plné živé energie a hlavně jídlům, která nesmírně potěší chuťové pohárky na jazýčku. Kdepak, jen hlupák by alergikům na lepek záviděl, protože to je opravdu velmi těžká pozice zejména kvůli pečlivosti s jakou musí jídlo vybírat… ale čas od času jim ty recepty z této knihy přece jen zazávidíte. Nic nebrání ani zdravým, aby lepek ze svého jídelníčku postupně vyřazovali. V menší či větší míře, jak si v knize přečtete, lepek není pro naše zdraví ničím prospěšným a jeho omezení nám jen prospěje. Nemusíme ho vyřazovat, třeba ve formě celozrnného pečiva je pro naše tělo přirozenější než ve formě bílých rohlíků… ale můžeme se zamyslet, jestli se jím nezalepujeme příliš často.
Za druhé poskytuje ucelenou představu o tom, co je to nesnášenlivost lepku a jak ji na sobě zpozorovat.
Případně kam zajít a jaké testy podstoupit, pokud chcete mít jistotu. Onemocnění je to totiž velmi vážné, ovšem často plíživé. Jsou dokonce i případy, kdy je intolerance na lepek naprosto bezpříznaková a projeví se třeba až za řadu let velmi vážným onemocněním, které by zkraje nikdo s celiakií nespojoval. Netušila jsem například, jak moc lidem uškodí, když se poté lepku jen dotknou, když snědí jen malý kousek, byť nevědomě. Je to potom zdravotní polízanice na několik dnů a rozhodně velice nepříjemná. Určitě bych knihu doporučila minimálně jen přečíst všem, kdo mají ve svém okolí někoho, kdo tímto onemocněním trpí. Myslím si, že o této nemoci je veřejnost informována stále málo.
Tato kniha je dalším úhlem pohledu na zdraví a zdravou stravu. Věřím, že si v ní každý vybere právě to, co ho v tu chvíli osloví. Mne oslovily třeba domácí svačinky pro děti…nebo obědy pro dospělé. Ostatně, můžete je využít i pro zdravé děti nebo pro sebe. Jde jen o tu inspiraci, se kterou si potom už vaše fantazie může dělat cokoliv.
A hlavně – i kdybyste bezlepkovou dietu nepotřebovali, kniha je plná zajímavých informací, které je dobré vědět. Třeba výše uvedenou záhadu s ovesnými vločkami nebo to, že pro celiaky jsou nebezpečné i takové potraviny jako seitan (náhražka masa vyrobená z pšenice), sojová omáčka, sladový ocet, lékořice, náhražky mořských plodů (krabí tyčinky), pivo nebo kupovaná zmrzlina či nanuky. A že je třeba si dát pozor také na léky prodávané v lékárnách.
Její informační i inspirační hodnota je obrovská a jsem si jistá, že i jako necelili si v ní dobře počtete, získáte zajímavé a užitečné informace a hlavně chuť jít poté do kuchyně a uvařit něco ne snad ani dobrého, ale prostě LUXUSNÍHO.
Zdroj: www.svetkucharek.cz
Foto: Nakladatelství Synergie Publishing SE, www.synergiepublishing.com
