Jedenáct nahých mužů utopených ve speciálních boxech… Čekání na dánského Nesbøa skončilo… Blíží se k nám Havran! Nejprodávanější dánský autor krimi Michael Katz Krefeld přijíždí představit svoji detektivní sérii s expolicistou Havranem.
„Rodí se tu klasická série,“ napsal o kriminální řadě se soukromým detektivem přezdívaným Havran dánský týdeník ALT for damerne. „Když přijde čas na zlo a důmyslné zápletky, ruka Michaela Katze Krefelda se jedinkrát nezachvěje…“ Nejprodávanější dánský autor detektivních románů je se svým osamělým Havranem úspěšný ve dvaceti zemích na třech kontinentech. Pátrání po sadistickém vrahovi, který preparuje ženy jako zvířata, si vybral jako téma prvního svazku Vyšinutí. V následujícím Tonutí musí Havran čelit zločinům, jejich kořeny sahají do časů Stasi a Berlínské zdi.
Autogramiáda Michaela Katze Krefelda proběhne ve čtvrtek 3. září v 18 hodin v Knihkupectví Fišer (Kaprova 10, Praha 1) v rámci akce Skandinávské odpoledne. Od 17.30 hodin zde bude možné zakoupit s dvacetiprocentní slevou všechny knihy severských autorů, které jsou u Fišera k dostání.
Devětačtyřicetiletý Michael Katz Krefeld je běžně označován jako »dánský Nesbø«. Se svým o šest let starším norským kolegou má společný drsný zevnějšek i drsného románového hrdinu. A také nominaci na prestižní Skleněný klíč, skandinávskou cenu za nejlepší kriminální román.
Krefeldovu literární kariéru odstartoval thriller Před bouří (2007), který zaznamenal okamžitý úspěch a svému autorovi vynesl cenu Dánské akademie kriminálního románu za debut. Jeho čtvrtý titul Padá černý sníh byl zvolen dánskou detektivkou roku 2012 a získal nominaci na zmíněný prestižní Skleněný klíč.
Povzbuzen úspěchem u čtenářů i kritiky začal Krefeld pracovat na ambiciózním projektu – osmisvazkové detektivní sérii, v níž vyšetřování zavede hrdinu do osmi různých velkoměst. Aby příběh působil autenticky, autor každé z těchto měst navštíví a podrobí ho zevrubného zkoumání. „Atmosféra a i detaily jsou důležité. Čtenář musí příběhu věřit,“ říká.
Krefeldův soukromý detektiv Thomas Ravnsholdt přezdívaný Havran je podobně jako norský pátrač Harry Hole melancholický samotář, jehož achillovkou je alkohol. Bolest Havranovy duše má na svědomí smrt jeho ženy, brutálně zavražděné neznámým pachatelem. Havran nerespektuje autority a na vlastní pěst svádí boje se sadisty, kriminálníky a někdy i s policií. Stejně jako romány s Harrym Holem jsou také příběhy s Havranem plné násilí – představují mužský svět, v němž se ženy objevují především v roli obětí nebo alespoň v ohrožení.
Tato řada vychází ve dvaceti zemích tří světadílů, mezi nimiž jsou např. Brazílie, Turecko a Japonsko. Prvního svazku s názvem Vyšinutí se v Dánsku dosud prodalo 50 tisíc výtisků (2013, č. Paseka 2014), následovalo Tonutí (2014, č. Paseka 2015). Zatímco Vyšinutí se odehrává ve Stockholmu, v Tonutí je to Berlín. Možná po Krefeldově brzké návštěvě zavede vyšetřování Havrana do Prahy.
Michael Katz Krefeld – Tonutí (anotace)
Thomas Ravnsholdt, přezdívaný Havran, se stěží vypořádává se smrtí své ženy, kterou neznámý pachatel brutálně zavraždil v jejich bytě. Jako policista je postaven mimo službu a útočiště hledá v alkoholu. Přichází za ním mladá žena s žádostí, aby vypátral jejího bratra, který před časem záhadně zmizel. Osamělého expolicistu zaujme její půvab i naléhavost prosby. Záhy objeví indicie, podle nichž měl nezvěstný Mogens namířeno do Berlína, a vydává se do německé metropole – vstříc sérii zvrácených zločinů. Jejich kořeny sahají až do časů Stasi a Berlínské zdi.
Z dánského originálu Savnet, vydaného nakladatelstvím Lindhardt og Ringhof v Kodani roku 2014, přeložila Markéta Kliková
Odpovědný redaktor Jakub Sedláček
Počet stran 368, cena: 299,- Kč
V českém jazyce vydání první
O knihách s Havranem uvedli:
„Příslib několika strašidelných bezesných nocí. Havrana budete chtít poznat zblízka.“
ALT for damerne
„Dánské krimi v nejlepší formě.“
Litteratursiden
„Energické a natvrdo.“
Jyllands-Posten
Ukázka:
I přes pokročilou noční hodinu probíhaly téměř ve všech sto dvaceti místnostech ve třech poschodích výslechy. Tak znělo druhé nařízení
v Hohenschönhausenu: Nikdy nedopřejte vězňům noční klid.
Hausser si odemkl dveře úplně poslední kanceláře v chodbě a pak rozsvítil stropní světlo. Místnost byla zařízena naprosto spartánsky. Stál v ní jen psací stůl, dvě židle a kartotéka. Byla úplně stejná jako ostatních sto devatenáct místností. Ačkoli Hausser do věznice docházel již přes šest let, nikdy tu žádného vězně nevyslýchal. Tahle kancelář jen zastírala jeho zcela vlastní výslechové metody. Hausser obešel prázdný psací stůl, který zabíral většinu prostoru, a přešel ke kartotéce v rohu. Otevřel ji ošoupaným klíčkem. Z horní zásuvky vytáhl svazek klíčů a strčil si ho do kapsy.
O několik minut později opět stanul venku na dvoře. Zvedl si límec a pospíchal hustým lijákem k původní administrativní budově věznice, která teď sloužila jako sklad. U schodů do sklepa stál na stráži mladý voják. Když spatřil Haussera, napřímil se a zasalutoval. Hausser sešel po strmých schodech. Ze tmy mu vyšli vstříc dva lidé z jeho úseku. Neznatelně na ně kývl a společně se vydali chodbou, kde se jedna vedle druhé tísnily vlhké cely. Jedinou místností, která po výstavbě nového křídla nesloužila jako skladiště, byla poslední cela v chodbě. Ta patřila oddělení Z, tedy Hausserovu úseku. Tuhle místnost a její útroby znalo jen velice málo lidí. Dokonce ani soudruh Mielke, ministr státní bezpečnosti, ani soudruh Erich Honecker nevěděli o její existenci zhola nic. Občas slyšeli o výsledcích, které měly svůj prapůvod tady. Ale to se stávalo jen zřídkakdy.
Hausser vytáhl klíče a odemkl. Ze všech sil zabral za těžké dveře cely, až zrezivělé panty zaskřípaly.
Stísněný prostor žlutě ozařovala žárovka. Místnost, jež neměla okna ani odvětrávání, kdysi obývalo až dvacet vězňů najednou. Teď ovšem stála uprostřed jen jedna velká kovová bedna. Tvořily ji čtvery ocelové lodní dveře svařené železnými rámy, na koncích ji uzavíraly kovové desky. Tyhle dveře si Hausser kdysi vyžádal z námořní loděnice v Rostocku a na sváření měl kováře, který svou práci vykonal ve vší tajnosti přímo tady dole v cele. Horní dveře, které fungovaly jako poklop, v sobě měly kulaté okénko. Jako kdyby bedna Hausserovi lhostejně opětovala pohled. Z jejího pravého boku vedla k vodovodnímu kohoutu na nejbližší zdi tlustá gumová hadice. Pod netěsnícím spojem mezi kohoutem a hadicí se na zemi vytvořila menší louže. Hausser ji překročil a přistoupil k bedně. Naklonil se nad zrezivělé víko, z nějž se ve velkých cárech odlepovala černá barva, a přejel rukou v rukavici po kulatém okénku. Pak sevřel ruku v pěst a zabušil do skla. Uvnitř truhly to divoce zavířilo, až voda vystříkla na vnitřní stranu okénka. Hausser znovu zabouchal, a v tu chvíli se ze tmy vynořil bledý napuchlý obličej. Muž na něj pohlédl zdivočelýma zarudlýma očima.
„Jen nevinní spí,“ zamumlal Hausser.
O autorovi:
Michael Katz Krefeld se narodil v roce 1966 a je nejprodávanější autor detektivek v Dánsku. Svoji kariéru zahájil jako scenárista krátkých filmů a televizních seriálů. Jeho první kniha, thriller Před bouří (2007), mu vynesla cenu Dánské akademie kriminálního románu za debut. Následovaly další tituly, z nichž Padá černý sníh byl zvolen dánskou detektivkou roku 2012 a získal nominaci na prestižní Skleněný klíč, skandinávskou cenu za nejlepší kriminální román.
V současnosti Krefeld pracuje na sérii se soukromým detektivem Thomasem Ravnsholdtem, přezdívaným Havran. Tato řada vychází ve dvaceti zemích tří světadílů, mezi nimiž jsou např. Brazílie, Turecko a Japonsko. Prvního svazku s názvem Vyšinutí se v Dánsku dosud prodalo 50 tisíc výtisků (2013, česky Paseka 2014), následovalo Tonutí (2014, česky Paseka 2015). Zatímco Vyšinutí se odehrává ve Stockholmu, v Tonutí je to Berlín. Autorovým záměrem je napsat celkem osm svazků, v nichž vyšetřování zavede Havrana do osmi různých velkoměst. Paseka chystá k vydání též romány Stesk a Sekta.
Foto: Nakladatelství Paseka
