Lesní mysl srovná každý ne-smysl. Jít do lesa, do přírody, i když jen na chvíli… to je změna, která v životě udělá hodně. Šťastný ten, kdo k ní najde dost času, příležitostí a hlavně vůle. Lesní mysl zaplula s lehkostí mezi knihy, které si ráda otevřu tu a tam, s podzimem a s chvílemi, kdy se příroda kolem nás zásadněji mění, asi častěji. Přivonět. Nejen k voňavému papíru, ale i k té vůni, kterou autorčino psaní v duši probouzí. Nemám les, ale mám stromy a louky. Tušila jsem cennost tohoto lužního biotopu už dávno před touto knihou, ale Lesní mysl mi přišla na mysl nedávno při plném uvědomění, jaké štěstí mám, že mám alespoň toto. Vzácnost. A ty stromy tu jsou také jedinečné. Staré topoly, mrtvé stromy jsou ponechány svému životu tak, aby i v nich mohly žít vzácné druhy brouků. Nádhera, majestátnost. Tu najdete v lípě, bříze, topolu. Každý strom má i své vlastní vyzařování, vnímáme ho jinak. Je to jiný typ.
A to je třeba jen jedna z cest, na kterou mne lesní mysl přivedla. Jedno z přemýšlení, které učinilo úžasným ty chvíle, kdy jsem šla do přírody jen na chvíli. A právě ty chvíle, když jsou praktikovány, činí také všední den obecně mnohem lepší, než když najdu tisíc důvodů, výmluv nebo na sebe vezmu povinnosti, které jsou zcela zbytečné a příroda čeká. Jo, to odtržení vnímám pak velmi silně. V podobě nervozity, únavy a ztráty smyslu života.
I nesmyslný život udělá les lepším!
Je to tak? Mohu to říct až takhle? Ale ano, protože tam jsou ty chvíle, kdy se mysl unaví, uklidní a dá nám chvilku pokoj. A jen vnímáme. A máme-li k dispozici místo a chvíle, kde nás vůbec nikdo neruší, přijde i vědomí naší velikosti nebo malosti v tom všem. Ohromné síly kolem nás.
O to více mne potěšily rozhovory na konci knihy s lidmi z celého světa, kteří jsou s metodou Lesní mysli spojeni, jsou lidé, kteří les milují a zabývají se dovednostmi mysli a duše, jak pro sebe v tomto prostředí získat duševní klid.
Cenná jsou cvičení, kterými nás autorka učí, jak vypnout, jak vnímat plně to, co máme kolem sebe. Jak milovat vítr, vodu, déšť, slunce… Jak dospět k životní rovnováze a vzít si její kousek i do všedního dne.
Přeji vám, abyste se zařadili svou myslí po bok těch lidí, o kterých je v knize psáno. Protože nejen příroda takové potřebuje, ale my lidé vzájemně potřebujeme lidi, kteří to mají v hlavě i v těle srovnané.
Více infa: https://www.eminent.cz/kniha/653_lesni-mysl
Foto: Autorka
