Dva čeští autoři se vydali do Egypta za památkami, která nejsou veřejnosti přístupná. Prvotní cíl byl velkolepý. Dokumentarista a televizní režisér Jan Boněk si dal cíl, že prozkoumá osobně místa, která jsou často utajená a neznámá i pro širokou turistickou veřejnost. Mnohá tato místa jsou turistům nepřístupná. Tisíce kilometrů s egyptologem prof. PhDr. Miroslavem Vernerem, Csc. A jeho kolegy a téměř čtvrt století práce. Tak právě to je tato kniha.
Jste nalákáni? Nebudete zklamáni
Pokud o této knize smím něco prozradit už na úvod – je to bomba! Miluju dokumentární knihy, ve kterých se vám díky skvělému čtivému textu a kvalitním obrázkům, s nimiž máte pocit, že jste TAM!
Skvělé popisky
Fotografie mají popisky, které doslova shltnete. Občas na fotkách uvidíte i samotnou trojici cestovatelů, což je alespoň pro mě nesmírně cenný aspekt celé knihy – vím, že mne alespoň touto knihou, vzali s sebou. Dělí se o svůj pohled na veškeré poznané, dělí se o své vlastní poznatky a vědomosti a sbírají cestou další.
První, co mě zaujalo byla informace o tom, že polští archeologové dlouho tajili objev nejstarší univerzity na světě – právě v Egyptě, v Alexandrii… Dodnes ale na místo nikoho nepustili, ovšem my tam můžeme na fotce alespoň zdálky nakouknout. A vůbec, zmínka o mnoha dalších, zatím tajných či jen v odborných časopisech publikovaných objevech polských badatelů, mě z jakéhosi důvodu rozradostnila.
„Alexandrie tak byla ve své době nejbohatším městem světa. Ovšem měla i obrovské výdaje: stavěly se stále větší a výstavnější paláce, mimořádně nákladnou položku představovali státní úředníci i armáda a doslova horentní sumy vyžadovala údržba Museionu (Svatyně múz, řecky Mousai) a rozvoj věhlasné knihovny…
… Vznikly zde také botanická zahrada a zoologická zahrada, kam se dovážely rostliny a zvířata ze všech koutů planety, dokonale vybavený anatomický ústav i astronomická laboratoř. Všemu vévodila Velká alexandrijská knihovna…
…. Rozšiřování knihovny provázely i skandální způsoby. Například každý, kdo v Alexandrii zakotvil, musel předložit k posouzení své knihy, zda nemají pro knihovnu cenu. A pokud měly, majitel se většinou musel smířit s jejich opisem.“
A i další způsoby, jak si knihovna obstarávala v té chvíli více než půlmilion knih a svitků, nebýval úplně poctivý. Knihovna stojí i dnes, je však zcela jiná. A její návrh pochází z Norska. Pokrok vládne světem.
Je to jen zlomek a slabý odvar toho, co mne zaujalo. Že egyptské území skrývá i pravěké ještěry, černou poušť nebo poté i údolí zlatých mumií – prostě bych musela popsat téměř celou knihu. Je prostě krásná.
Zdánlivě obyčejná fotografie
Na straně 60 je zdánlivě obyčejná fotografie, pyramida v západu slunce. Když lidé opouštějí památky a přicházejí bohové, je chvíle, kdy už je v oblasti zákaz vstupu a mění se ve vojenské pásmo. Jsme v Sákkaře a v té zdánlivě obyčejné fotce vidíme dny čekání a trpělivosti s egyptskými úřady. A opět – bez dobrých vztahů českých egyptologů s úřady by se autoři nedostali nejen sem, ale i na řadu jiných míst. Kniha s každou přibývající stránkou získává na zvláštní tajemné hodnotě.
Je téměř jedno, kde začnete číst
Kapitoly jsou řazeny do tří dílů podle oblasti, ve které se nacházíme a kapitoly přiměřeně dlouhé, obohacených o množství fotografií, na kterých spočinete víc, než jen letmým okem. Naopak. A vůbec, písmo je příjemné, rozložení textu také, takže náruživému čtení nestojí vůbec nic v cestě.
Nejsem žádný zcestovalec a tak vám třeba moje recenze bude připadat jaksi naivní. Ale co, žasnu a žasnu ráda. A v tomhle případě bych se možná i uvolila a zabalila si batůžek do Egypta… Nádherně zpracovaná kniha i téma. Autoři odvedli kus poctivé práce. Za každou kapitolou cítíte hodiny, dny a týdny cest, práce a hlavně nadšení a lásky k historii.
Příště bych ráda Irsko nebo Maltu, v jejich dokonalém provedení by to byly bestsellery. A jestli ne, tak nevím, kam svět spěje…
O autorech:
Prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc.se narodil roku 1941 v Brně. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval egyptologii a prehistorii. Do Egypta, v rámci Núbijské záchranné akce UNESCO, se poprvé dostal roku 1964. Od roku 1966 pracuje v Českém egyptologickém ústavu FF UK, v sedmdesátých letech byl jediným představitelem oboru na Univerzitě Karlově. Na počátku osmdesátých let byl pověřen vedením ústavu. Od roku 1993 je profesorem; kromě toho je hostujícím profesorem na univerzitách v Hamburku a ve Vídni a členem řady mezinárodních egyptologických společností. Vydal řadu odborných monografií, zásadním způsobem se podílí na popularizaci egyptologie v tisku, rozhlase a televizi.
Doc. Mgr. Jan Boněk se narodil roku 1945 v Praze. Na filmové a televizní fakultě AMU vystudoval dramaturgii a režii dokumentární tvorby. Absolventský ročník dokončil na filmové škole v Helsinkách. Pracuje jako televizní režisér. Za svůj profesionální život natočil několik stovek dokumentárních projektů, svůj zájem soustředil na historii a od roku 1986 věnuje hlavní pozornost popularizaci egyptologie. Jeho pořady s touto tématikou viděli diváci v řadě zemí světa.
Zdroj: www.kultura21.cz
Foto: Nakladatelství Eminent
