V nakladatelství Jota právě vychází novinka z ediční řady Beletrie pro ženy s nadhledem: Ludmila Vítovcová – Já a safari aneb Ženu ani slonem neutaháš. Další humorné patálie české hospodyňky v tropech. Volné pokračování bestseleru Já a tropy, který byl záhy po prvním vydání beznadějně vyprodán.
V sedmdesátých letech autorka bez váhání odletěla s manželem a dvěma dětmi do rovníkové Afriky, kde její muž působil jako expert Světové organizace pro zemědělství a výživu a ona plnila roli hospodyně. S patáliemi, které život v tropech přinášel, se vyrovnávala po svém – vždy s humorem. Mezi nájezdy vřeštících opic, vyháněním gekonů a švábů z kuchyně, starostí o vodu a schováváním manželových tenisových míčků před zvídavými opicemi snila o divoké Africe. To se jí po třech letech života v Somálsku konečně splnilo – manžel ji vzal do Keni na safari.
Procestovali savanu a pobyli na pobřeží Indického oceánu, což pro ni byl fascinující zážitek na celý život. Lovci a divoká zvířata, domorodí Masajové, krásné svahilské dívky, čokoládový James Bond, bizarní baobaby, radost z neprospané noci, bonton po africku a spousta trapasů, to je nová vzpomínková kniha Ludmily Vítovcové.
Kniha je doplněna humornými ilustracemi Jaroslava Kerlese.
pevná vazba s přebalem / 240 stran / cena 268,- Kč
O autorce:
Ludmila Vítovcová se narodila 25. února 1946 v Písku. Je absolventkou Provozně ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích. Působila především jako středoškolská učitelka biologie. Provdala se za veterinárního lékaře, který studoval v Brně. Manželům se narodily dvě dcery, s nimiž strávili v sedmdesátých letech několik nezapomenutelných roků v Somálsku. Nyní je v důchodu, věnuje se čtyřem vnoučatům a mnohým koníčkům, a když jí okolnosti dovolí, ráda se vrací do Afriky.
Již vyšlo:
Ludmila Vítovcová – Já a tropy
Další důkaz o nezničitelnosti ženy.
Představte si, že se najednou ocitnete v tropech se dvěma dětmi předškolního věku, abyste se jako manželka veterináře starala o rodinu v nepředstavitelných podmínkách afrického Somálska.
Autorka nám představí nejen mnoho originálních postaviček domorodců i extravagantních cizinců, které během svého několikaletého pobytu poznala, ale seznámíme se také s exotickou přírodou a kulturou svébytného a hrdého afrického etnika.
Pobaví nás peripetie české hospodyňky v tropech, která dokázala překonat praktické problémy v neznámém prostředí. Své neuvěřitelné zážitky přetavila ve svižné a zábavné čtení se spoustou drobných historek s vtipnými pointami, ale i postřehy se závažnějším obsahem.
První vydání vzpomínek Ludmily Vítovcové z roku 1986 bylo beznadějně rozebráno. Na četné žádosti čtenářů i pro svou nadčasovost vychází toto skvělé humoristické čtení v nakladatelství Jota, opět s vynikajícími ilustracemi Jaroslava Kerlese a navíc s několika dosud nepublikovanými kapitolami. Určeno nejen pro ženy s nadhledem, ale každému čtenáři, který si oblíbil knihy Betty McDonaldové nebo Geralda Durrella, k nimž lze knihu Ludmily Vítovcové směle přirovnat.
Sledovala jsem noční oblohu a obdivovala Mléčnou dráhu, která se táhla středem tmavého sametového nebe jako závoj mlhoviny. Najednou se jedna hvězda dala do pohybu. „Rychle, padá hvězda!“ zvala jsem Jiřího k prohlídce oblohy. „Budu si něco přát a to se mi splní,“ lákala jsem muže. Ten se konečně objevil na balkoně, ale moje nadšení nesdílel. Podíval se na oblohu a suše podotkl: „Přát si můžeš, co chceš, ale těžko se ti to splní. Ta putující hvězda je totiž letadlo pravidelné linky Nairobi-Mombasa.“
Ludmila Vítovcová: Já a safari
Foto: Nakladatelství Jota
