Příběh o kruté královně, která očarovala chlapce Kaje pomocí jednoho malého střípku z kouzelného zrcadla a uvěznila ho ve svém světě, kde není místo pro lásku, asi není třeba představovat. Baletní verzi tohoto díla vytvořil slavný anglický choreograf Michael Corder pro Anglický národní balet na hudbu Sergeje Prokofjeva.
Na počátku baletu Sněhová královna Michaela Cordera byla hudba, a sice Prokofjevův méně známý balet Kamenný kvítek. Tato partitura, vytvořená v letech 1948–1953, byla jeho posledním jevištním dílem. Hudba má nesmírný novoromantický půvab, brilantní orchestraci a oplývá barevností. Pod tlakem umělecké cenzury v tehdejším Sovětském svazu se Prokofjev a jeho manželka rozhodli postavit balet na staré pohádce pocházející z oblasti Uralu. Scénář baletu, v němž se objevují postavy Danila, jeho nevěsty Kateřiny a Paní Měděné hory, sice nezavdával žádnou příčinu ke kritice, nicméně se nestal takovým baletním bestsellerem jako další dva slavné a divácky žádané Prokofjevovy balety, Romeo a Julie a Popelka. Samozřejmě v historii baletu existují slavné adaptace Kamenného kvítku, například inscenace vytvořená Jurijem Grigorovičem pro Kirovovo divadlo v roce 1957. V Národním divadle v Praze jsme se s jevištní podobou Prokofjevova Kamenného kvítku mohli setkat v choreografii a režii Jiřího Němečka (v letech 1960–1967, 1980–1987).
Jádro Andersenovy Sněhové královny tvoří trojice postav, které jsou velice podobné trojici protagonistů Kamenného kvítku – Kaj (Danilo), Gerda (Kateřina) a Sněhová královna (Paní Měděné hory). V obou příbězích se hlavní hrdina – Kaj/Danilo – zmítá mezi láskou, kterou cítí vůči Gerdě/Kateřině a mrazivou svůdností Sněhové královny/Paní Měděné hory. Kombinace zimní krajiny, tajuplného kouzla a cikánské lidové hudby, charakteristické pro partituru Kamenného kvítku, podivuhodně odpovídá příběhu Sněhové královny.
Choreograf Michael Corder postavil Sněhovou královnu pro English National Ballet v roce 2007. Nicméně, jak sám podotýká, na tématu pracoval se svým týmem několik let. Skladatel Julian Philips upravil partituru: „jako by ji napsal sám Prokofjev konkrétně pro Sněhovou královnu“. Příběh tohoto pohádkového baletu v Corderově pojetí nevypravuje jenom pohádku o vládkyni zimy, ale také přináší poselství: vyzdvihuje statečnost dívky Gerdy v protikladu s přesvědčivostí Sněhové královny jako ztělesněním zimy a moci přírody.
Nyní přichází Sněhová královna na naši první scénu, na repertoár Baletu Národního divadla. Jde o velký titul v tradičním pojetí, který uchvacuje své diváky nejen tanečními výkony, ale i oslnivou výpravou. Jde o skvostnou záležitost, vždyť například jen kostým Sněhové královny je osázen více než 30 tisíci kusy kamenů českého křišťálu. Na vzniku kostýmní výpravy, stejně jako na tvorbě šperků Sněhové královny, se podílí česká firma Preciosa, díky níž vznikla i originální sada šperků v licencované sérii přímo pro diváky Národního divadla.
Sněhová královna
Hudba: Sergej Prokofjev
Hudební úprava: Julian Philips
Hudební nastudování: Václav Zahradník
Libreto: Michael Corder podle H. Ch. Andersena
Choreografie a režie: Michael Corder
Scéna a kostýmy: Mark Bailey
Světelný design: Paul Pyant
Asistenti choreografa: Yuri Uchiumi, Marilyn Vella-Gatt
Baletní mistři: Michaela Černá, Jiří Kodym, Marie Hybešová, Radek Vrátil
Dirigenti: Václav Zahradník / Sergej Poluektov
Hraje Orchestr Státní opery
Státní opera
I. premiéra: 3. 3. 2016
II. premiéra: 4. 3. 2016
Reprízy: 6., 18., 19. 3. a 7. a 14. 5. 2016
Foto: Národní divadlo
