Operní událost roku v Ostravě! Ohnivý anděl v ruském originále

Národní divadlo moravskoslezské uvádí ve čtvrtek 26. února 2015 ostravskou premiéru opery Sergeje Prokofjeva Ohnivý anděl. Toto fascinující pětiaktové operní mystérium o rytíři Ruprechtovi a démony posedlé dívce Renatě, napsané podle stejnojmenného symbolistického románu Valerije Brjusova, zazní poprvé na našem území v ruském originále.

OA10
Ohnivý anděl je jedním z nejvýznamnějších děl nejen tvorby Sergeje Prokofjeva, ale i světového operního umění 20. století. Práce na díle zabrala skladateli s přestávkami téměř osm let. Začal ji v Americe v roce 1919, téměř ihned po dokončení opery Láska ke třem pomerančům, velkou část hudby napsal v Německu, partituru dokončil v roce 1927 ve Francii. „Premiérou opery Ohnivý anděl rozšíříme dramaturgickou řadu »Operní hity 20. století« a zároveň završíme projekty trojlístku autorů Paula Hindemitha (Cardillac), Igora Stravinského (Život prostopášníka) a právě Sergeje Prokofjeva – jejichž umělecké osobnosti díky pozvání někdejšího šéfa opery Jaroslava Vogela doslova uchvátily předválečnou Ostravu,“ říká dramaturg opery Národního divadla moravskoslezského (NDM) Daniel Jäger.
Ohnivý anděl je co do volby hudebních prostředků nejmodernější Prokofjevova opera. Dirigent inscenace Robert Jindra k tomu říká: „Partitura Ohnivého anděla je originální, protkaná nebývalou (až impresionistickou) barevností, dynamičností, snovostí, mnohovrstevnatými proměnami nálad i strhujícím zvukem, zejména v mezihrách. Jedná se o dílo, které je neobyčejně technicky a výrazově náročné pro pěvce, orchestr i sbor, ale také i nesmírně významově náročné pro diváka. Nicméně, ostravský operní soubor již nejednou prokázal, že dokáže podobně náročnou partituru naplnit obrovským výrazem i energií.“

OA3
Skladatel byl fascinován románem symbolisty Valerije Brjusova o rytíři Ruprechtovi a vidinou ohnivého anděla Madiela posedlé dívce Renatě. Brjusov navlékl příběh milostného trojúhelníku na historickou událost krvavého zásahu inkvizice v klášteře sv. Kateřiny v Bonnu v 16. století. Prokofjev si libreto stejně jako v případě svých oper Hráč a Láska ke třem pomerančům upravil sám. Celý děj koncentroval k postavě Renaty, na přesně volených místech vsunul epizody s historickou postavou Agrippy z Nettesheimu (bílý mág) a dále Renatino setkání s domnělým vtělením její vidiny hrabětem Heinrichem a scénu Fausta s Mefistem (černý mág). Děj graduje až ke konečnému vzplanutí hranice, na níž Renata – před očima bezmocného Ruprechta – umírá. Režisér inscenace Jiří Nekvasil k tomu dodává: „Hlavní hrdinka musí projít hořící branou, ohněm. Máme tady několik rovin – symbolistní fantazijní román, strhující a emotivní hudbu z dvacátých let 20. století a současnost, tedy příběh viděný aktuálníma očima. Prolíná se tady svět magie, ale jde také o kryptogram, v němž si Brjusov vyřizuje účty se svými současníky.“
V hudebním nastudování Roberta Jindry, režii Jiřího Nekvasila, na scéně Petra Matáska a v kostýmech Marty Roszkopfové se v hlavních rolích představí Iordanka Derilova / Morenike Fadayomi / Elena Suvorova (Renata), Martin Bárta / Ulf Paulsen (Ruprecht), Yvona Škvárová / Erika Šporerová (Hostinská / Matka představená), Zuzana Šveda / Eliška Weissová (Věštkyně), Oleg Kulko / Gianluca Zampieri (Agrippa/Mefistofeles), David Szendiuch / František Zahradníček (Faust), Martin Gurbaľ / Peter Mikuláš (Inkvizitor) a další.
Premiéry opery Ohnivý anděl se konají 26. a 28. února 2015 v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.

OA4

PROKOFJEVŮV OHNIVÝ ANDĚL
Jedná se o dílo složité a neobyčejné, což v mnohém souvisí se zvláštnostmi literárního zdroje. Stejnojmenný román Valerije Brjusova představuje svérázné splynutí umělecké prózy a historického výzkumu, vytvářející s téměř vědeckou přesností obrazy ze života středověkého Německa 16. století. Brjusov popisuje tuto epochu v různých aspektech – psychologickém, filozofickém, domácím. Na jedné straně se zde projevují humanistické ideje a na druhé straně rozkvět magie, nábožensko-mystické extáze a všemocné inkvizice s jejím bestiálním mučením a hranicemi, na nichž upalovali „vědmy“. Mezi osobami románu nalezneme Fausta s Mefistofelem nebo filozofa Agrippu z Nettesheimu a nad vším tím tragický osud dvou hlavních hrdinů – Ruprechta a Renaty. Prokofjev při práci na libretu z významů Brjusovova textu mnohé zkrátil a pozměnil. Vytvořil ostře expresivní drama se silnými vášněmi, romantickou jasností a emocionálním výrazem.
Ohnivý anděl je v podstatě jediná Prokofjevova opera, v níž se ústředním tématem stalo téma lásky, navíc akcentované výjimečným bohatstvím psychologických odstínů. Dramatickým jádrem je zde osud Renaty. Skladatel ve své biografii vzpomínal, že ho uchvátil obraz vášnivě se zmítající Brjusovovy hrdinky – Renata nemá minulost ani přítomnost. Celý její život je podřízen jediné fixní ideji – posedlosti. Láska Renaty k ohnivému andělu Madielovi a pak k jeho „pozemskému ztělesnění“ hraběti Heinrichovi je pokušením, které ji drží ve stálém vnitřním napětí a naplňuje nezkrotnou vůlí. Poslušným nástrojem v jejích rukou se pak stává bezmezně oddaný Ruprecht, kterého k sobě přitahuje i od sebe odhání v nekonečné změně svých nálad. Na konci této cesty Renatiny lásky je mučení a hranice inkvizice.

OA6
Osud opery byl velice pohnutý, za Prokofjevova života nebyla kompletně inscenována. Poprvé Ohnivý anděl zazněl koncertně (ve francouzském jazyce) v roce 1954 v Paříži a toto provedení vzbudilo o operu zájem. Již o rok později se konala premiéra na scéně benátského divadla La Fenice. Poté následovala uvedení například v milánské La Scale (1956) a dále ve Spolettu (1959), Kolíně nad Rýnem (1960), Brně (1963) nebo Praze (1981). V někdejším Sovětském svazu se na jevišti Ohnivý anděl poprvé objevil (ve zkrácené verzi) v roce 1983 v Permu, v kompletní verzi pak následujícího roku v uzbeckém hlavním městě Taškentu. Oficiální ruská premiéra se uskutečnila až roku 1991 v Petrohradu.

Foto: Národní divadlo moravskoslezské / Martin Popelář


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353