Drama Richard III. s Jiřím Langmajerem v titulní roli připravuje festival Letní shakespearovské slavnosti jako svou hlavní novinku. Festival letos proběhne od 26. června do 7. září v Praze, Brně, Ostravě, Bratislavě a ve Zvolenu. Poprvé v historii přehlídka zavítá také do Plzně. Na programu je celkem deset Shakespearových her, naplánováno je 157 představení.
Pořadatelem slavností je opět Agentura Schok. Slavnosti spolupořádá Hlavní město Praha, Městská část Praha 1 a Správa Pražského hradu. Osobní záštitu nad festivalem převzala i v tomto roce první dáma České republiky Livia Klausová.
Napínavý příběh Richarda, největšího ze všech Shakespearových bídáků, uvidíme na domovské scéně festivalu poprvé. Titulní roli zkaženého, drzého, ale i výjimečně obratného a šarmantního vévody z Glostru bude hrát Jiří Langmajer. Režisérem a autorem úpravy je zkušený slovenský divadelník Martin Huba, který už pro festival nastudoval hry Král Lear a Romeo a Julie.
„Nemohu se smířit s představou, že se nějaký člověk zlý už narodí a ve zlu si pak může nevysvětlitelně libovat,“ říká Martin Huba. „Na Richardovi mě proto zajímá jeho tragická stránka pramenící z toho, že jde o bystrého, schopného a zároveň i hluboce zakomplexovaného člověka. Jeho hrůzné činy žene i vztek uraženého dítěte, kterému jeho vlastní matka vmetla, že je peklem jejího života… Musíme si navíc uvědomit, že v Richardově době byly vraždy na cestě k trůnu téměř pravidlem – každý, kdo usiloval o moc a kariéru, za sebou nechával hřbitovy svých soupeřů. Byl bych proto rád, kdyby se nám v tomto smyslu podařilo Richarda trochu zlidštit, vysvětlit a ne jen vytvořit další z řady richardovských zrůd,“ dodává režisér.
„Na Richardovi III. je pro mě inspirující hlavně spolupráce s Martinem Hubou, u kterého obdivuju jeho neutuchající entuziasmus, poctivost a upřímnost, se kterými k práci přistupuje,“ říká Jiří Langmajer. Zdůrazňuje také, že ještě před zahájením první čtené zkoušky mu režisér věnoval desítky hodin času, aby s ním celou hru i jeho roli podrobně připravil. Svůj text se pak Jiří Langmajer učil v autě během mnoha cest mezi Prahou a Bratislavou, kde s Hubou současně zkoušeli Čechovova Racka. „V posledních měsících jsem takhle najezdil přes 4000 km a díky Richardovi, kterého jsem si za volantem předříkával, mi ty nekonečné jízdy mnohem líp utíkaly. Řítil jsem se po D1 a zároveň jsem byl v londýnském Toweru jako Richard III., vévoda z Glostru,“ říká Jiří Langmajer.
Vedle Jiřího Langmajera, který na slavnostech zazářil už jako princ Hamlet, uvidíme i další zajímavé herce a herečky. Richardem ďábelsky sváděnou Lady Annu bude hrát Klára Issová, která s Jiřím Langmajerem tvoří sehranou dvojici – na různých jevištích už spolu vystupují deset let.
V roli lorda Buckinghama, Richardova tragického spojence, uvidíme Karla Dobrého. Richardova královského bratra Edwarda hraje Marek Ronec, zrazeného bratra Clarence ztvární Kamil Halbich, Richardovu matku, Vévodkyni z Yorku hraje Radka Fidlerová, královnu Markétu ztělesní Eva Salzmannová, královnu Alžbětu hraje Simona Postlerová, jako Catesby se představí Marek Taclík.
Dále hrají Jan Teplý, David Suchařípa, Václav Chalupa, Tomáš Pavelka, Vilém Udatný, Jiří Schwarz, Lukáš Langmajer, Ladislav Hampl, Daniel Bambas, Ivan Lupták, Zdeněk Dušek, Karel Vlček a další.
Scénu vytvořil Jozef Ciller, kostýmy navrhl Milan Čorba, autorem hudby je Jan P. Muchow. Hru uvidíme v překladu Martina Hilského. Ten si brilantně poradil jak s pasážemi v próze, tak s rýmy v noblesním Shakespearově blankversu. Premiéra bude 26. a 27. června v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.
Ještě jeden Richard III.
Hru Richard III. uvidíme na Letních shakespearovských slavnostech hned ve dvou provedeních: na Pražském hradě se totiž představí i v nastudování slovenských divadelníků. Inscenaci režiséra Mariána Pecka ve slovenštině a češtině uvádí festival letos v české premiéře. V hlavní roli exceluje Robert Roth, výborný slovenský herec, člen Slovenského národního divadla v Bratislavě. Roth je i držitelem ceny za nejlepší mužský herecký výkon roku 2008 za ztvárnění jiného slavného hrdiny W. Shakespeara – prince Hamleta.
Temperamentní Lady Anne hraje Táňa Pauhofová, jako zuřivou královnu Markétu uvidíme oblíbenou českou herečku Danu Batulkovou. Jako Buckingham se představí Alexander Bárta, Wiliama Catesbyho hraje brněnský herec Petr Halberstadt.
„Je to hra, ve které každý ví, co se stane, a přece jde o strhující detektivku, protože nevíme, jak se to stane,“ říká o hře režisér Marián Pecko. „Richard je bezostyšný spratek. S úsměvem divákům řekne, co provede, a opravdu to i udělá,“ dodává Robert Roth.
Dramatickou atmosféru inscenace, která na Slovensku patří k nejžádanějším titulům celého festivalu, podtrhuje i scéna Palo Andraška, kostýmy Evy Farkašové a hudba Róberta Mankoveckého.
Představení je na programu od 27. do 29. července na Pražském hradě. Ještě předtím od 17. do 22. července se hraje na Bratislavském hradě.
Komedie marné lásky
Premiéru bude mít letos i komedie Marná lásky snaha. Představení plné hudby a živé herecké akce připraví pro ostravskou část slavností režisér Ondrej Spišák. „Marná lásky snaha je bláznivá komedie plná slovního a situačního humoru, která si střílí z lidské domýšlivosti a zároveň přesně popisuje směšné lidské chování ve věcech lásky,“ říká režisér.
V dravé i hravé komedii lásky účinkuje mimo jiné Michal Kavalčík. Herec známý především jako »Ruda z Ostravy« se představí v roli vykutáleného Kotrby, mladíka z vesnice. „Kotrba je vychytrálek, obratný veksláček, který vždycky ví, s kým se spolčit, aby se mu vedlo dobře,“ říká Michal Kavalčík. A jestli má Kotrba něco společného s postavou Rudy? „Ruda je jednoduchý, ale Kotrba má fištrón! Jsem proto rád, že původní nápad, aby Kotrba mluvil po ostravsky jako Ruda, jsme s režisérem Spišákem nakonec zavrhli. Překlad Martina Hilského je krásný, vtipný a i pro mě jako herce je to určitě lepší, než být zase za Rudu.“
Úlohu Princezny francouzské hraje Kateřina Janečková (hrdinka seriálu Ošklivka Katka), Kateřinu ztělesní Tereza Dočkalová, čerstvá držitelka Thálie pro herecký talent do 33 let.
Dále hrají Albert Čuba, Vladimír Polák, Jiří Sedláček, Zbygniew Kalina, Michal Sedláček, Lada Bělašková, Vladimír Čapka, Jan Fišar a mnoho dalších známých ostravských herců.
Důležitou složkou představení bude i hudba, kterou složil Pavel Helebrand. Ještě se dvěma dalšími muzikanty ji na jevišti živě zahraje Asha Greshik – originální mladá violoncellistka a zpěvačka polského původu, která vyrostla a dnes i úspěšně vystupuje ve Spojených státech.
Komedie Marná lásky snaha má premiéru 18. července na Slezskoostravském hradě, kde se hraje až do 22. července. Poté hostuje v Praze (23.–25. července) a Brně (26. a 27. července).
Falstaff u Prazdroje a hry na dalších scénách
Festival uvede také reprízy dříve úspěšných her. Už naposledy letos uvidíme hru Jindřich IV., příběh přátelství a politiky v úpravě a režii Lucie Bělohradské
s Janem Dolanským, Norbertem Lichým a Ladislavem Mrkvičkou. Reprízu bude mít také komedie Zkrocení zlé ženy s Tatianou Vilhelmovou (alternuje Jana Stryková) a Romanem Zachem v režii Daniela Špinara.
Na programu zůstává divácký hit Veselé paničky windsorské režiséra Jiřího Menzela s Bolkem Polívkou v roli rytíře Falstaffa a Simonou Stašovou jako důmyslnou paní Pažoutovou. Právě toto představení bude po dva červencové večery hostovat v Plzni, kde se pro něj připravuje nová scéna přímo v areálu pivovaru Plzeňského Prazdroje.
V Praze a Ostravě se bude hrát Romeo a Julie, slavný příběh veronských milenců s Markem Holým, Terezou Dočkalovou a Jitkou Smutnou režiséra Pavla Šimáka. Představení s chytlavou muzikou Pavla Helebranda má tento rok už svou derniéru.
V Bratislavě a v Brně bude mít premiéru komedie Dvaja páni z Verony v režii divadelníka a hudebníka Petera Mankoveckého se Zuzanou Norisovou, Evou Kodešovou, Martinem Zounarem, Ľubošem Kostelným a další.
V Ostravě a na Slovensku má reprízu slovensko-česká komedie Oko za oko – niečo za niečo, jiskřivá fraška s Ivanou Jirešovou, Martinem Trnavským a Richardem Stankem v režii Michala Vajdičky.
Poslední titulem letošního programu je drama Antonius a Kleopatra s výborným česko-slovenským obsazením: Hru o lásce egyptské vladařky a římského vojevůdce uvidíme tento rok už jenom v Bratislavě.
Další program Letních shakespearovských slavností 2012
Zkrocení zlé ženy
Komedii o hubaté Kateřině a jejím důmyslném krotiteli Petruchiovi uvádí festival už druhou sezonu. Zábavná podívaná s Tatianou Vilhelmovou v roli Kateřiny (alternuje Jana Stryková) a Romanem Zachem v úloze Petruchia patří i letos k nejžádanějším titulům.
„Zkrocení zlé ženy vypráví o naprosto základních věcech: O touze člověka patřit k jinému člověku, o hledání šťastného partnerství. A pak především o tom, že tělesná chemie je vždycky silnější než rozum. A toto téma Shakespeare zpracoval nesmírně hravě,“ říká režisér hry Daniel Špinar.
„Kateřina je pro mě ženou svobody a nespoutanosti,“ dodává Tatiana Vilhelmová. „Okolí ji vidí jako nezkrotnou, ale to jen proto, že si neví rady s její bezbřehostí. Ona hledá život! Vše, co roste a voní. V Kateřině i Petruchiovi je velký oheň a z toho může být jen jeden velký požár,“ uvádí herečka.
Podle Romana Zacha spočívá Petruchiovo „krocení zlé ženy“ hlavně v tom, že chce Kateřinu přinutit, aby projevila své opravdové city. „Ale podobné je to i u Petruchia, i on musí odhodit své navyklé obrany a pózy. Na konci pak stojí dva čistí, zamilovaní lidé,“ říká Roman Zach.
Přitažlivé je i další herecké obsazení. V roli Kateřininy obletované sestry Biancy alternují letos Lucie Štěpánková a Tereza Vilišová. Biančina podnikavého nápadníka Lucencia ztvární populární herec a hudebník Vojtěch Dyk (alternuje Matouš Ruml). O ruku krásné Biancy usilují ještě David Novotný (Hortensio) a Vladimír Marek (Gremio).
Dále hrají Oldřich Vízner (alternuje Pavel Kikinčuk), Jiří Černý, Michal Kern, Petr Vančura, Jan Novotný, Zdeněk Hruška a Lenka Zbranková. V rolích skvěle tančících sluhů se objeví Jiří Panzner, Tomáš Kobr a Jindřich Nováček.
Autorem hudby je Jan P. Muchow, scénu v podobě skleníku s jabloní navrhla Iva Němcová, kostýmy inspirované současně renesancí i dnešní módou vytvořila Lucia Škandíková, pohybovou spolupráci zajistila Lenka Vágnerová.
Hra je na programu 18.–22. července na otevřené scéně HAMU na Malostranském náměstí 11, 6.–18. srpna ji uvidíme na Pražském hradě. Hostovat bude také v Brně (28.–30. 7.), Ostravě (1.–3. 8.) a Bratislavě (23.–26. 7.).
Jindřich IV.
Hru o politice a jednom zvláštním přátelství upravila a zrežírovala Lucie Bělohradská. V roli prince Jindry uvidíme Jana Dolanského, jeho přítele a hospodského kumpána Jana Falstaffa hraje ostravský herec Norbert Lichý, úlohu starého krále Jindřicha IV. ztvárnil Ladislav Mrkvička. Inscenace se letos hraje už naposledy: od 31. července do 4. srpna se s diváky rozloučí na první scéně festivalu v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.
„S Falstaffem máme hodně společného – až na to, že já nejsem králem podsvětí, což on byl, a pro svůj život proto potřeboval opravdu hodně peněz,“ říká Norbert Lichý, jehož hrdina ve hře zastupuje veselý a rozmarný svět zahálky a londýnských pivnic. Už kvůli jeho výkonu stojí za to na představení zajít: Norbert Lichý, držitel Thálie a herec známý z mnoha filmů i televizních seriálů (Okresní přebor, Lidice), je jako rytíř Falstaff naprosto přesvědčivý a společně s Janem Dolanským tvoří výtečnou hereckou dvojici.
V dobře obsazené hře dále uvidíme Zdeňku Žádníkovou v roli svůdné i děsivé vypravěčky Fámy (alternuje ji Klára Melíšková), dále hrají Martin Písařík, Martin Preiss, Eva Salzmannová (alternuje Zuzana Slavíková), Martin Myšička, Jan Teplý (alternuje Radek Valenta), Jaromír Meduna, Jiří Klem, Jiří Racek, Jiří Hána a další.
Podmanivou hudbu k představení složil Jan P. Muchow, scénu vytvořil Ondřej Nekvasil, dráždivé kostýmy pro členy královského dvora i pro podezřelé hejsky navrhla Zuzana Ježková.
Veselé paničky windsorské
Divácký hit, komedii Veselé paničky windsorské v režii Jiřího Menzela, uvidíme na Letních shakespearovských slavnostech už čtvrtým rokem. Poprvé se ovšem představí na nové scéně festivalu v Plzni, kde bude 24. a 25. července k vidění v areálu Plzeňského pivovaru.
„Nejvíc se těším na Bolka Polívku jako Jana Falstaffa, který mne, ale hlavně diváky dokáže pokaždé spolehlivě rozesmát,“ říká Simona Stašová, která bude letos v roli paní Pažoutové opět čelit Falstaffovým návrhům.
„Na Falstaffovi se mi líbí, že svoje prohry popisuje s gustem a radostí, takže lidé jsou k němu shovívaví a nakonec mu i odpustí,“ řekl o své roli Bolek Polívka.
V představení dále hrají Eva Režnarová, Jaromír Dulava, Jaroslav Satoranský, Hynek Čermák, Michal Novotný, Šárka Vaculíková, Jan Cina, Rudolf Jelínek, Jan Přeučil a další.
Titul se letos hraje také v Brně (2.–4. srpna) a poté přijede do Ostravy (5.–7. srpna). Nakonec se vrátí na první scénu v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu, kde je na programu od 9. do 18. srpna. Na Slovensku uvidí diváci hru také ve Zvolenu (30.–31. července).
„Komedie mám rád, protože v nich často zajiskří víc pravdy a moudrosti než v tragédiích, které nám obvykle předkládají pravdy dávno známé,“ řekl Jiří Menzel o Paničkách windsorských, zábavné hře o ženském důvtipu a hloupé mužské žárlivosti.
Traduje se, že komedii si od Shakespeara objednala sama královna Alžběta, neboť ji v prvním dílu hry Jindřich IV. nadchla postava rytíře Jana Falstaffa a svého oblíbence chtěla vidět na jevišti zamilovaného. Shakespeare však její přání splnil i nesplnil: Ve Veselých paničkách totiž Jan Falstaff lásku používá hlavně jako nástroj, kterým chce vyřešit svou osobní finanční krizi.
Vtipnou scénu z vlajícího prádla ke »košilaté« komedii vytvořil Menzelův oblíbený scénograf Karel Glogr. Rozverné kostýmy navrhl známý filmový a divadelní výtvarník Milan Čorba.
Romeo a Julie
Nejslavnější milostný příběh všech dob – tentokrát v moderních kulisách – představí na Letních shakespearovských slavnostech už potřetí a naposledy ostravská produkce PaS de Theatre: Inscenace v režii Pavla Šimáka má už letos derniéru. Svěží herecké výkony, chytlavá hudba i energií nabité šermířské a taneční scény však dělají z Romea a Julie stále titul, který je i po mnoha reprízách přitažlivý jak pro zlobivé dospívající, tak pro jejich unavené rodiče.
Role Julie – puberťačky proměněné v milující mladou ženu – se výtečně chopila Tereza Dočkalová, čerstvá držitelka ceny Thálie do 33 let. Jako Romeo zaujme Marek Holý, známý mj. z muzikálových rolí v Divadle Na Fidlovačce.
Potlesky na otevřené scéně sklízí i Jitka Smutná v roli chůvy, suverénní je i Jan Hájek jako Merkucio, Jiří Sedláček v roli Vavřince, Ondřej Malý (hvězda TV seriálu 4teens) jako baculatý Benvolio a další. Hru přeložil Jiří Josek, hudbu složil Pavel Helebrand, výraznou »grafiťáckou« scénu vytvořil David Bazika.
Příběh staré rodové nenávisti s napínavými souboji o čest, štěstí i první velkou lásku se hraje 6. a 7. srpna v Praze a poté ještě 9. a 10. srpna v Ostravě.
Dvaja páni z Verony
Komedii Dvaja páni z Verony uvádí letos slovenská část slavností jako svou hlavní premiéru, takže ji letos uvidí diváci především v Bratislavě (3.–15. července).
Dvě představení se ale odehrají také v Brně na Špilberku, a to 20. a 21. července. Těšit se můžeme na zábavnou komedii plnou rafinovaných slovních hříček a prudkých citových zvratů s Martinem Zounarem v roli Vévody a Zuzanou Norisovou v úloze Júlie. Dále hrají Ľuboš Kostelný, Cyril Drozda, Eva Kodešová, Ondrej Kovaľ, Barbora Švidraňová, Milo Kráľ a další slovenští i čeští herci.
Výraznou úlohu v novém představení sehraje i hudba, kterou složil režisér hry a zároveň výborný slovenský muzikant Peter Mankovecký.
Inscenace je ve slovenštině a v češtině.
Oko za oko – niečo za niečo
Jiskřivou a stále platnou komedii o tom, jak co nejlépe řídit stát, uvádějí letos Letní shakespearovské slavnosti v Ostravě a na Slovensku. Jako satirickou frašku s mnoha zábavnými i politicky aktuálními momenty ji nastudoval režisér Michal Vajdička, producentem je slovenská agentura JAY production.
Krásnou a ctnostnou Isabelu hraje populární česká herečka Ivana Jirešová, navenek čestného soudce, zákonodárce a vladaře Angela ztvárnil Richard Stanke. Jako kníže Vicenzio, který se v rámci svého tajného záměru převlékne za mnicha, vystoupí Martin Trnavský (Ordinace v růžové zahradě, Muži v říji).
Slovenský překlad je dílem Ľubomíra Feldeka, pasáže v češtině přeložil Martin Hilský. Hudební doprovod složil Marián Čekovský.
„Název Oko za oko – něco za něco podle mě dobře vystihuje stále rozšířenější způsob jednání mezi lidmi i mezi politiky,“ říká režisér Michal Vajdička, podle něhož je právě ono „něco za něco“ nejdůležitějším tématem celé inscenace. „A ta nevypráví ani tak o pomstě jako spíš o bezcharakterním vydírání,“ dodává režisér představení, které loni v Bratislavě končívalo potleskem diváků vestoje.
„Angelo je mocný a zdánlivě bezúhonný muž, jehož chování je ovšem vrcholem pokrytectví, egoismu a zla,“ naznačuje Ivana Jirešová Angelův vztah k postavě Isabely. Ta se u něj pokusí zachránit svého k smrti odsouzeného bratra Claudia. Od Angela se však dočká pouze šokujícího „obchodního návrhu“: Život bratra může vyměnit za svoje panenství. „Jenže Isabela chce vstoupit do kláštera a věří tedy v něco víc, než je jen materiální svět,“ naznačuje dívčin rozpor Ivana Jirešová, jejíž scéna s Richardem Stankem v roli Angela patří k vrcholům celého představení.
Inscenaci Oko za oko – niečo za niečo uvidí diváci na Slezskoostravském hradě od 24. do 26. července, na slovenském hradě ve Zvolenu bude hra hostovat od 2. do 4. srpna.
Antonius a Kleopatra
„Jako muži můžeme být kdovíjací stratégové, ale když je žena inteligentní a přitažlivá, není možné jí nepodlehnout. A když se to stane, konce nebývají veselé,“ prohlásil režisér Michal Vajdička o hře Antonius a Kleopatra.
Úspěšná hra o velké lásce v nelítostném prostředí vysoké politiky se chystá letos už na svou derniéru: S publikem se rozloučí 31. 7. – 5. 8. na Bratislavském hradě.
Roli zamilovaného vojevůdce Antonia ztělesnil výtečný slovenský herec Ján Koleník. Královnu Kleopatru hraje krásná a charismatická slovenská herečka Henrieta Mičkovicová. Jako Caesar exceluje Ľuboš Kostelný (Tři sezony v pekle). Těšit se můžeme i na Jana Révaie v postavě vojevůdce Agrippy a mužného Enobarba v podání brněnského herce Petra Halberstadta (Černí baroni a Tobruk). Výraznou roli Kleopatřiny služky Charmian ztvárnila Zuzana Kanócz (Román pro ženy), jako sluha Alexas je skvělý Csongor Kassai (Musíme si pomáhat).
Do slovenštiny hru převedl Ľubomír Feldek, části v češtině přeložil Martin Hilský. „Řekl bych, že Antonius a Kleopatra jsou tou nejerotičtější hrou, jakou kdy Shakespeare napsal,“ trefně poznamenal Hilský, přestože příběh neobsahuje žádnou erotickou scénu a milenci dokonce nejsou na jevišti nikdy sami.
Efektní scénu ze dvou vysokých hranolů z černého plexiskla navrhl Pavol Andraško, hudbu složil Peter Mankovecký. Vzdušné kostýmy vytvořila Jana Hurtigová.
Kdo je kdo
Martin Huba – režie
Vynikající slovenský herec, pedagog a divadelní režisér. Svou štíhlou postavou, ušlechtilým zjevem, jemným chováním, ale především trvalou spoluprací na kvalitních projektech si Martin Huba vysloužil trefnou přezdívku – aristokrat divadla. Pro Letní shakespearovské slavnosti už nastudoval legendárního Krále Leara s Janem Třískou (2002) a hru Romeo a Julie (2004), zahrál si tu také milánského vévodu Prospera v představení Bouře (2007). Letos uvidíme v jeho režii novinku Richard III..
Pochází z Bratislavy z rodiny herce Mikuláše Huby a sólistky opery Slovenského národního divadla Márie Kišoňové-Hubové. Vystudoval bratislavskou VŠMU, působil v Divadle na korze a později se stal členem činohry Slovenského národního divadla. Ztvárnil zde mnoho rolí, mimo jiné Hamleta, Misantropa, Cyrana z Bergeracu či Čechovova Strýčka Váňu. Hraje také v Praze a v Brně.
Na Slovensku získal např. cenu divadelní kritiky DOSKY za režii hry Tančiareň, v Česku to byla cena Alfréda Radoka za ztvárnění role Bruscona v Bernhardově Divadelníkovi. V roce 2003 mu udělil prezident Václav Havel Medaili za zásluhy I. stupně za vynikající umělecké výsledky.
Režii se Martin Huba věnuje od 90. let minulého století. Inscenoval například Čechovův Višňový sad, Dostojevského Bratry Karamazovy či Mozartovu operu Figarova svatba.
Zahrál si v mnoha českých filmech – Kuře melancholik (1999), Musíme si pomáhat (2000), Horem pádem (2004), Krev zmizelého (2005), Štěstí (2005), Tři sezóny v pekle (2009), Muži v říji (2009), Kawasakiho růže (2009). Za roli vrchního Skřivánka ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále (2006) získal Českého lva za mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
Jiří Langmajer – Richard III.
Pochází z Plzně, je otcem dvou dcer. Vystudoval herectví na pražské Státní konzervatoři a už během studia se objevoval před kamerou. V roce 1992 se stal členem souboru Divadla pod Palmovkou, kde vytvořil řadu hlavních rolí (Peer Gynt, Caligula, Oidipus, Amadeus, Ubohý vrah, Kean, Mefisto).
Hostoval v Národním divadle, Hudebním divadle v Karlíně, Černém divadle, Studiu Bouře, ve Viole a v divadle Kalich. Dva roky sbíral zkušenosti také v angažmá ve Vinohradském divadle, ale v roce 2000 se vrátil zpět do Divadla pod Palmovkou. Držitel mnoha divadelních ocenění i nominací (Cena Thálie, Cena Alfréda Radoka) je už mnoho let na volné noze, aktuálně vystupuje třeba v Divadle Palace.
Vedle divadla je také vyhledávaným filmovým hercem: hrál mj. ve filmech Proč? (1987) Copak je to za vojáka (1987), Tichá bolest (1990), Díky za každé nové ráno (1994), Post coitum (2004), Snowboarďáci (2004), Milenci a vrazi (2004), Pravidla lži (2006), Hranaři (2011) a nejnověji i Líbáš jako ďábel (2012). Za vedlejší roli ve filmu Návrat idiota a za v hlavní roli ve filmu Pravidla lži byl nominován na Českého lva.
Objevuje se v mnoha televizních filmech, pohádkách i v seriálech: diváci si ho oblíbili zejména jako doktora Hrušku v Ordinaci v růžové zahradě, ale zaujal také v seriálech Bylo nás pět nebo Zdivočelá země.
Má rád sport a adrenalin. Absolvoval několik seskoků padákem a bungee jumping z výšky 54 metrů. V roce 2007 si při natáčení filmu Na vlastní nebezpečí v rumunských peřejích přivodil těžké zranění zad, ale díky lékařům i vlastní silné vůli se dostal opět do formy. Z adrenalinových sportů se nyní věnuje potápění.
Na Letních shakespearovských slavnostech už ztělesnil Edgara, syna hraběte z Gloucesteru, v Králi Learovi (2002), kde byl výborným partnerem Jana Třísky, exceloval tu jako Hamlet (2003) a zahrál si i Šaška ve Večeru tříkrálovém (2005). Nyní se vrací v titulní roli hry Richard III.
Klára Issová – Lady Anna
Známá filmová, televizní, ale také divadelní herečka. Vystudovala konzervatoř a už během studií se začala objevovat ve filmech a v televizi (mj. Indiánské léto, Nejasná zpráva o konci světa, Anděl Exit, Cesta byla suchá, místy mokrá, Anděl Páně, Grandhotel, Pravidla lži, Medvídek, dvojdílný TV film Operace Silver A, Kráska a netvor 1950, Přežít svůj život). Účinkovala také v zahraničních produkcích (např. Mlhy Avalonu, Krysy, Deník Anny Frankové, Letopisy Narnie či v TV série Duna). Je držitelkou Českého lva a několikrát byla na toto ocenění i nominována.
Soustavně se věnuje i divadlu: Po ukončení studia herectví ztvárnila roli Claire v Genetově hře Služky uváděné ve vlastní produkci v pražském A Studiu Rubín. V letech 2001–2005 byla členkou Divadla pod Palmovkou − hrála mj. role Constance v Shafferově Amadeovi, Ellen v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Kateřiny v Millerově Pohledu z mostu, Taťány v Kohoutově Ubohém vrahovi a Anny Dambyové v Dumasově a Sartrově Keanovi. V roce 2010 nastudovala v Divadle pod Palmovkou roli Eriky Brücknerové v dramatizaci slavného románu K. Manna Mefisto a nedávno tu měla premiéru hra Tramvaj do stanice Touha, kde hraje Stellu. Nyní je na volné noze a kromě Palmovky spolupracuje např. s Dejvickým divadlem (Dračí doupě), Divadlem Na Jezerce (Alice v Marberově hře Na dotek) a s Divadlem Palace (Sibylla v inscenaci Líbánky). Hraje v televizním seriálu První krok a Zázraky života. Na Letních shakespearovských slavnostech vystupuje poprvé.
Karel Dobrý – Buckingham, vévoda
Pochází z Karlových Varů. Vyrůstal v Praze a část dětství strávil s prarodiči v Sýrii. Začínal v tehdejším Divadle Jiřího Wolkera, stálé angažmá získal ve spolku Kašpar. V letech 1993 až 2002 působil v Divadle Na zábradlí, kde účinkoval v mnoha inscenacích, mimo jiné v originálním pojetí Čechovova Racka, které získalo Cenu Alfréda Radoka jako inscenace roku 1994, či v nové české hře Pokojíček. Účastnil se také hostování souboru na scéně slavného ruského divadla MCHat. Vystupoval v Nordic Black Theatre v Oslu, kde hrál v inscenaci Mr. Bojangles jednu z hlavních rolí v angličtině.
Od roku 2002 je bez stálého angažmá. Hostoval na mnoha pražských scénách a na Letních shakespearovských slavnostech si zahrál v letech 2002 a 2003 v Králi Learovi Edmunda, nemanželského syna hraběte z Gloucesteru. Účinkoval také v hudební inscenaci Michala Horáčka a Petra Hapky Kudykam a v muzikálu Vánoční zázrak Janka Ledeckého. K jeho výrazným kreacím patří v poslední době i role homosexuála v představení Buzní kříž v Meetfactory.
Díky svému charismatickému zjevu i výborným jazykovým schopnostem si zahrál i v mnohých zahraničních snímcích. K těm patří např. seriál Borgia, objevil se také v koprodukčním filmu Dívka tvých snů s Penelope Cruz, hrál rovněž v Mission Impossibile či v epizodě francouzského seriálu Komisař Maigret. Z českých filmů to byly mimo jiné Kytice, Krysař, Lebensborn a Krev zmizelého. Karel Dobrý účinkoval také ve velkofilmech Bathory a Jánošík – Pravdivá história.
Foto: Agentura Schok / Viktor Kronbauer
