Pustevny jsou bezesporu nejznámějším horským střediskem v Beskydech. Jen málokdo nezná bájnou horu Radhošť s tajemnou sochou pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta a mohutnou dřevěnou kapli sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898. Stojí u ní bronzové sousoší soluňských misionářů Konstantina a Metoděje, kteří podle legendy zavítali na Radhošť v šedesátých letech 9. století.
Jen o několik málo kilometrů dál na Pustevnách stojí soubor romantických staveb slovanských útulků, jímž dominují skvostné dřevěné chaty Maměnka a Libušín. Tento dosud na Valašsku nejcitlivěji postavený architektonický celek vznikl v letech 1897 – 1899 péčí Pohorské jednoty Radhošť z Frenštátu pod Radhoštěm podle návrhů architekta Dušana Samuela Jurkoviče (1868 – 1947).
Jednalo se o dvě nové stavby »Maměnka« a »Jídelna«, která byla pro svou ušlechtilou výzdobu pojmenovaná k poctě první české kněžny na »Libušín«. K působivému celku nových staveb byla podle Jurkovičova návrhu pozměněna a adaptována »Stará Pusteveň«, aby jednota architektonického komplexu, do kterého přibyla i zvonička a letní tělocvična Sokola, byla co nejpřesvědčivější.
Koncem minulého století připadly obě chaty do správy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnovský skanzen záhy zahájil finančně velmi nákladnou a rozsáhlou rekonstrukci, která obě útulny zachránila před spadnutím.
Při tvorbě návrhu a projektu turistické útulny Maměnka vycházel architekt Dušan Jurkovič z domu pro velkorodinu a z valašského fojtství. Stavba se skládá z různých prvků z bohatého repertoáru karpatské sroubené architektury, ale ani pestrost motivů Jurkovičovi nezabránila dosáhnout harmonické celistvosti díla.
Základem půdorysu jídelny Libušín je karlovský kostel a její interiér je vybaven v secesním stylu. Podle odborníků patří mezi nejcennější domy, které architekt Jurkovič navrhl. Dřevěné obklady stěn a stropu jsou laděny do modrých odstínů. Nad dveře a okna se díky rekonstrukci vrátily fresky a sgrafita s motivy z valašských a slovenských pověstí vytvořená podle akvarelových studií malíře Mikoláše Alše, který je pro Libušín zdarma vytvořil. Jsou na nich vyobrazeni zbojníci Ondráš a Juráš, Jánošík a nechybí ani velitel valašských portášů Stavinoha. Začátkem léta 1899 nakreslil pro apsidu jídelny Mikoláš Aleš obrazy boha Radegasta, sv. Václava a pohanskou a křesťanskou bohoslužbu. Jurkovičův přítel, akademický malíř Štapfer z Prahy, zase namaloval obrazy a emblémy salašnického a valašského hospodářství. Kolem stolů v jídelně je rozmístěno sto vyřezávaných židlí. K unikátům patří i tři secesní lustry, které byly v závěru minulého století nově vyrobeny podle nikdy nerealizovaného návrhu Dušana Jurkoviče.
Areál na Pustevnách znamenal vyvrcholení snah o »praktické využití lidových motivů při stavbě uměle konstruované«. Obecně se tento soubor začleňuje do evropského kontextu objevování a využití podnětů lidového stavitelství. Útulny Libušín i Maměnka získaly v roce 1995 statut národní kulturní památky.
Horské místo Pustevny, pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874, patří spolu s Radhoštěm mezi nejnavštěvovanější místa Beskyd. Mimo dřevěných staveb Dušana Jurkoviče, patří mezi jejich dominantu i známý horský hotel Tanečnica. Východním směrem kolem jediného plesa v Beskydech lze dosáhnout vrchol Čertův mlýn (1207 metrů nad mořem) s ojedinělými skalními útvary. Hřebenovkou směrem k západu, kolem sochy pohanského boha Radegasta, pohodlně dosáhnete vrcholu Radhoště (1129 metrů nad mořem). Z vrcholu je neopakovatelný výhled do dalekého okolí. Na vrcholu stojí od roku 1889 kaple a od roku 1905 sousoší Cyrila a Metoděje. Na dosah je přírodní rezervace jedlobukového lesa.
Na Pustevnách (1018 metrů nad mořem) je vrcholová stanice lanovky z Ráztoky u Frenštátu pod Radhoštěm. Území mezi Pustevnami a Radhoštěm bývá právem označováno za ráj lyžařů. Nachází se zde devět sjezdovek a jedenáct lyžařských vleků. Mezi nejvyšším bodem a dolní stanicí lanovky v Ráztoce v nadmořské výšce 620 metrů se nachází téměř dva kilometry dlouhá sjezdovka.
V březnu 1973 byly Beskydy vyhlášeny za Chráněnou krajinnou oblast. Svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních jsou největší chráněnou oblastí v České republice.
Foto: www.vmp.cz
