Herec ostravského hudebního divadla a komik Josef Kobr, by ve středu 9. září 2015 oslavil 95 let. Národní divadlo moravskoslezské vzpomene na umělce v den jeho narození hudebně-zábavním programem Kobr 95.
Josef Kobr se narodil 9. září 1920 v Kladně. Svou hereckou kariéru zahájil v roce 1940, kdy cestoval po různých městech republiky se Zdenkou Sulanovou a Rudolfem Hrušínským. O rok později odešel do Ostravy, kde se natrvalo usadil v roce 1947. V ostravském divadle pak strávil téměř půl století a stal se symbolem zdejšího souboru operety. Diváci jej mohli spatřit ve stovkách rolí, nejen v těch operetních a muzikálových, ale i činoherních. Byl tím, čemu se říká komik tělem i duší. »Lehkou múzu« propagoval po celé republice. Jezdil bavit diváky se svou estrádní skupinou, ve které byl konferenciérem a bavičem: „Estrády dělám strašně rád a nejraději v takových menších sálcích pro 200–250 diváků; tam se dá s publikem navázat nejlepší kontakt, tam si mohu s diváky nejlíp popovídat, reagovat na jejich podněty a rozdat se jim až do mrtě.“
Mnohokrát operetní inscenace sám režíroval, několikrát byl i výtvarníkem scény. Vystupoval v televizi, rozhlase i filmu. Josef Kobr byl jedním populárním hercem své doby, jenž byl obdařen smyslem pro humor. „Byl nadán muzikálností a pohybovými schopnostmi. Kde byl on, tam byl humor – podotýkám vkusný humor. Domnívám se, že jeho doménou bylo jeviště, tj. bezprostřední styk s publikem, kterému se takřka každý večer rozdával. Josef Kobr prostě zůstane nezapomenutelný!“ vzpomíná na svého kolegu emeritní sólistka operety Karla Diváková.
V programu Kobr 95, který bude plný osobních vzpomínek a reminiscencí na slavné písně a scénky, budou účinkovat: Eva Zbrožková, Miroslav Urbánek, Pavel Liška, Libor Olma, Petr Miller, Josef Novák-Wajda a další.
Program ve znamení oslav výročí Josefa Kobra se uskuteční ve středu 9. září 2015 od 16 hodin ve foyeru Divadla Jiřího Myrona. Zakončením celého večera pak bude představení souboru opereta/muzikál Kytice v Divadle Jiřího Myrona.
Foto: Národní divadlo moravskoslezské / Josef Hradil, František Krasl, archiv
