Ani letos se Česká republika nevyhnula nepříjemné lavině chřipek. Nemoc se sporadicky objevovala již od loňského října, hlavní epidemická sezóna pak započala v prosinci a přetrvávala až do letošního března. To, že se jedná o nebezpečnou a závažnou nemoc, potvrzují i statistiky. Podle Státního zdravotního ústavu potřebovalo během chřipkové sezóny intenzivní péči v nemocnici kvůli těžkým komplikacím celkem 333 pacientů, z toho 114 infekci nakonec podlehlo. Smutná čísla se však v průběhu roku obvykle ještě navýší. Každý rok totiž jen v ČR zemře v důsledku chřipky přibližně 1 500 – 2 000 lidí, což je téměř třikrát víc než při dopravních nehodách. V celosvětovém měřítku pak přibližně dvě procenta všech úmrtí ročně můžeme považovat za úmrtí v souvislosti s chřipkou.
Ročně chřipka na celém světě potrápí nejméně deset procent populace. Často se díky příznakům a podobnému průběhu mylně zaměňuje s nechřipkovými onemocněními, a je tedy značně podceňována. Jedná se přitom o závažné onemocnění, které je nebezpečné samo o sobě, ale přináší rovněž řadu dalších komplikací, nebo zhoršuje jiné stávající onemocnění.
Nejsnadnější cíl – senioři a chronicky nemocní
„V uplynulé chřipkové sezóně potřebovaly intenzivní péči (na JIP, ARO apod.) více než tři stovky pacientů. Ve 181 případech se jednalo o muže, ve 152 případech o ženy. V naprosté většině šlo o pacienty s chronickým onemocněním, nejčastěji kardiovaskulárního charakteru. Nejohroženější skupinou pak byly osoby starší šedesáti let,“ říká MUDr. Martina Havlíčková, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu. Čísla potvrzují skutečnost, že právě senioři a chronicky nemocní lidé patří mezi rizikové skupiny, které by měly být před chřipkou velmi obezřetné a dbát na prevenci. Mnohdy u nich totiž dochází ke komplikacím, či v horším případě k úmrtí i delší dobu po skončení chřipkové epidemie. Pro srovnání – ve skupině osob jinak zdravých obvykle podlehnou chřipce jeden dva lidé ze 100 000, naproti tomu u osob s chronickým onemocněním srdce i plic současně je to až 800 lidí ze 100 000.
Běžný průběh chřipky trvá přibližně jeden týden, avšak další komplikace mohou dobu rekonvalescence značně prodloužit. Objevit se může např. závažný chřipkový zánět plic, jehož následkem i při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů, dále pak myokarditida, encefalitida nebo meningitida. U starších osob je častou komplikací sekundární (bakteriální) zánět plic, děti pak zase často trpí bolestivým zánětem středního ucha nebo zánětem vedlejších nosních dutin.
Chřipku lze chytit i v létě
Chřipková epidemie propuká obvykle na přelomu roku či v prvních lednových týdnech. Délka epidemie bývá různá, záleží i na charakteru aktuálně cirkulujícího kmene a eplozivitě šíření – v průměru trvá zhruba šest týdnů. Nicméně ani teď v létě nejsme zcela bez rizika. Chřipka je totiž v populaci přítomna stále a viry chřipky cirkulují i v letních měsících, byť zdaleka ne tak intenzivně jako v zimě či začátkem jara.
Chřipka obecně má rychlý nástup a začíná zpravidla horečkou (38 až 40 °C). Nástup teploty pak obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se i silné bolesti hlavy, které mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje, a suchý dráždivý kašel. Časté jsou rovněž bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou a celková zchvácenost. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství. Chřipka dokáže hodně potrápit i jinak zdravé jedince.
„Spolehlivou ochranou proti chřipce je včasné očkování, které je však nutné podstoupit už na podzim, ideálně od září do konce listopadu, tedy ještě před vypuknutím epidemie, aby si tělo stihlo vytvořit protilátky. Očkování proti chřipce je nejúčinnější prevencí, která zabraňuje onemocnění, snižuje výskyt dalších zdravotních komplikací i riziko úmrtí,“ upozorňuje MUDr. Havlíčková (na snímku).
V nadcházející chřipkové sezóně bude ochrana před chřipkou ještě širší, neboť na český trh přichází nová tzv. čtyřvalentní vakcína (tetravakcína), která zajišťuje ochranu proti čtyřem typům chřipkových virů.
Foto: Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu
