Výstavy Vítězslavy Klimtové mají v pardubickém Mazhausu velký úspěch. Letošní předvánočně laděná expozice má název Čerti a bytosti z podzemí. Člověk by čekal peklo. O to víc, že je vše umístěno v Šatlavě, což je podzemní prostor pod výstavním prostorem Mazhaus. O to víc překvapí, že vcházíme nikoliv do pekelných plamenů, ale přímo do nebeské brány.Ovšem čerti tu také budou. A budou to docela kvítka!
Vítá vás růžová andělka, krásná slečna andělová, která má velmi zvláštní úkol. Stráží každého, kdo má někoho rád… a kousek vedle ní je starý anděl, který drží ochranou ruku nad těmi, kdo se chtějí něco nového naučit. Alespoň dle průvodkyně a koordinátorky výstavy, Soni Oberreiterové.
Ta dětem školkového věku na prohlídce například dále prozradila naprostou novinku. A to, že v nebi žije také Fičavec, Bouřňák nebo Fujavice, což je bytosti, které moc rádi dělají neplechy. Třeba zvedají holkám sukýnky nebo vám zacuchají vlasy nebo nějakou podobnou lotrovinu. Tomu se potom Fujavice směje tak, že se celá pokřiví.
Součástí nebeské expozice je také zasněžená vesnička, na které se postavičky pohybují a zpívají. Krásný je ovšem nápad udělat nějaký pohádkový výjev do skříně.
To se Vítězslavě Klimtové velmi podařilo…
A pokochat se můžete i nad čarodějnou chýší, nad kterou se tyčí obrovská sova a uvnitř svítí oranžové světýlko, které velmi věrohodně imituje oheň. Podle mě tohle je nejpodařenější kousek na celé výstavě a to z jednoduchého důvodu. Stačí se na tuhle chýši podívat a jste TAM. Jste v pohádce! Tak autentické a krásné to je. Postavičky jen se pohnout a jen promluvit.
Jenže hned za čarodějnou chýší se dostáváme do pekla. Není tam strašidelno, děti se nemusí bát. I když první dva exempláře bazilišků budí poněkud respekt. Pokud totiž baziliška probudíte,tak ho nesmírně naštvete, on zakoulí očima a vy leknutím zešedivíte. Navždy. I s oblečením. A co hůř. Nepomůže, ani když se převléknete. Zase zešedivíte. Krásný byl taky čert hospodáříček a čert, který lenošil po bujaré noci. Ten se vážně vydařil. Stejně jako nakouknete do čertovské kuchyně. Tam se toho moc neuvaří, čerti umí leda tak muří nohy a pavoučí nožky do kotlíku naházet a vystavené dobroty dělaly děti z jedné pardubické základní školy. Vidíte to, na peklo se prostě nelze spolehnout.
Tam Vám najíst nedají…
Soňa Oberreiterová mi prozradila, že i tentokrát si velkou část povídání k jednotlivým postavám Vítězslavy Klimtové vymyslely s kolegyní samy. A mne zaujaly krásné a velmi věrohodné pavučiny. A vůbec, když jste se tady pozorně rozhlédly, viděli jste mnoho malých detailů, které tvoří dokonalý celek. Netopýři visící ze stropu, duchové nalepení na zdi, světelné efekty a hlavně… hlavně ty pavučiny!!! Jako živé. No pravda, při bližším ohledání jsem s úlevou zjistila, že pavouci jsou plastoví…
A mě napadá jediná otázka: Není Vám potom líto, když tak krásnou expozici zase musíte zbourat? „Ne, není,… tak my se zase těšíme na tu další,“ odpovídá s úsměvem paní Oberreiterová a to je vlastně pravda. Plány na příští rok jsou zatím ve fázi vyjednávání, takže ani já vám nemohu prozradit, kdo další bude v Šatlavě vystavovat.
Vítězslava Klimtová (1941) je spisovatelka a výtvarnice, která o sobě říká, že je objevitelkou pohádkové země plné strašidel, víl, skřítků a jiných elementálních bytostí. O tom svědčí i její obrovská bibliografie plná encyklopedií a lexikonů strašidel a jiných pohádkových knížek. Některé její postavičky z knížek žijí i loutkovým životem, jiné existují pouze na papíře a jiné zase pouze v té trojrozměrné podobě. Všechny loutky a detaily k nim si výtvarnice vyrábí sama.
Vítězslava Klimtová žije v Pičíně, kde má nejen výtvarný ateliér, ale také muzeum celé své tvorby. A čas od času se část jejího pohádkového bohatství posadí do auta a přijede někam těšit na putovní nebo stálejší výstavu. Třeba do Šatlavy… tam si jí můžete prohlédnout do 21. prosince, protože do konce roku musí být strašidla, andělé, čarodějná chýše i čert povaleč zase hezky doma, u své výtvarné maminky.
Maminky, která do svých postaviček vtiskává naprosto nezaměnitelný styl, výrazy a drobné detaily. Pokud uvidíte několik jejich děl, tak u těch dalších už dopředu víte, že budou podobné, ale přesto jiné a překvapivé. Zvláštní směs dojmů ve Vás její díla vyvolají…
Více infa: Projekt Baraka – www.project-baraka.cz
Foto: Renata Petříčková
