Jód ovlivňuje celkovou kvalitu lidského organismu včetně inteligence a plodnosti. Jeho nedostatkem trpí přes dvě miliardy světové populace, v Evropě dosud chybí jód polovině obyvatel. Nedávný průzkum mezi těhotnými Češkami prokázal, že jód schází pětině z nich.
„Jodový deficit v těhotenství nebo v raném věku dítěte může způsobit špatný vývoj centrální nervové soustavy a nižší IQ. U dětí i dospělých se nedostatek jódu promítne v únavě a neschopnosti soustředit se. Oslabuje imunitu a přispívá k mnoha onemocněním včetně některých rakovinových nádorů. Může mít za následek deprese a poruchy plodnosti u obou pohlaví,“ vyjmenovala výživová specialistka Zuzana Hlinecká. „Naopak správný příjem jódu napomáhá k celkovému zdraví organismu, vitalitě pokožky, vlasů i nehtů a lepšímu spalování tuků.“
Přirozené zdroje jódu v českém regionu chybějí. Proto se jódem obohacuje sůl, kterou používá každá domácnost, a také krmivo užitkových zvířat, což zajišťuje obsah jódu v mléce a mléčných výrobcích. „V lékárnách jsou k dispozici doplňky stravy s obsahem jódu, jako je Jodis koncentrát vhodný k preventivnímu užívání, nebo lékařsky indikované jodidové tablety, předepisované hlavně těhotným ženám,“ doplnila Zuzana Hlinecká.
Čím aktivnější způsob života, tím větší je spotřeba jódu v lidském organismu. V současnosti se doporučená denní dávka pro dospělého člověka pohybuje kolem 200 mikrogramů denně, což je čtyřikrát více než před šedesáti lety a nejméně dvakrát více, než přijme v potravě běžný Čech. „Málokdo si dopřeje dvakrát týdně přirozené zdroje jódu, jakými jsou mořské ryby nebo mořské řasy, proto se, zvlášť rizikovým skupinám, doporučují doplňky stravy s biologicky aktivním jódem, jako je Jodis koncentrát. Nejvíce ohroženy jsou těhotné a kojící ženy, děti do jednoho roku života, dospívající dívky, senioři, diabetici a další skupiny se sníženým příjmem soli,“ uvedla Zuzana Hlinecká.
Česká republika se jako vnitrozemský region vždy vyznačovala nízkým obsahem jódu ve stravě. Těžké poruchy vývoje a kretenismus nebyly mezi obyvateli v minulosti výjimkou. Zvlášť ve vyšších polohách, kde se v přirozeném prostředí jód téměř nevyskytuje, bylo zvětšení štítné žlázy, takzvaná struma, běžným jevem. První krok ke zlepšení situace přišel až v polovině minulého století – nejpostiženější země se dohodly na umělém přidávání jódu do soli. „Kvůli geografické poloze daleko od moře jsou obyvatelé České republiky ohroženi jodovým deficitem i dnes. Mezi nejpostiženější regiony patří Šumava, Vysočina a Valašsko. Svoji roli hraje také skutečnost, že se jednalo a jedná o chudší oblasti,“ uvedla MUDr. Sylvie Špitálníková, endokrinoložka z havlíčkobrodské nemocnice.
Foto: archiv
