Australský spisovatel John Flanagan psal kdysi pro svého syna Michaela dobrodružné příběhy. Chtěl tím probudit jeho zálibu ke čtení. Tehdy netušil, že se z dobrodružství, která prožíval Hraničářův učeň, stane časem vyhledávaná četba kluků několika kontinentů. Úspěšná série se stala bestsellerem a v současnosti vychází ve dvaceti zemích světa. A protože Flanaganovi se klučičí příběhy daří (podle ohlasů čtenářské obce) pustil se do série nové. Tak vzniklo Bratrstvo, jehož dva první díly, Vyděděnci a Nájezdníci, vyšly u nás v loňském roce.
Bratrstvo autor zasadil do Skandie, drsné země námořníků a bojovníků, a jeho hlavním hrdinou je šestnáctiletý Hal Mikkelson, syn skandijského bojovníka a araluenské ženy, někdejší otrokyně. Hal vyrůstá jen s matkou v Hallasholmu. Nemá to vůbec jednoduché, pro ostatní není pravým Skandijcem, je míšenec, všichni mu neustále předhazují matčino někdejší otroctví. Otec byl zabit při jednom z nájezdů. Jeho věrný druh a spolubojovník Thorn, který příteli slíbil, že se o chlapce i ženu postará, tehdy přišel o pravou ruku. A tak Thorn místo starání se o přítelovu rodinu utápí svůj zármutek v alkoholu, stal se místním povalečem, kterému se všichni vyhýbají.
To se jednoho dne změní, Halova matka Karin si na Thorna vyšlápne, nabídne mu práci ve své jídelně a připomene mu dávný závazek. Od té chvíle je bojovník chlapci na blízku, sleduje jeho kroky a radí mu co a jak.
Hal je zvídavý kluk, který chce něčeho dosáhnout. Neustále vymýšlí nové a nové věci. Nejvíc by si však přál, aby byl přijat společenstvím, aby byl uznáván jako Skandijec. Ale to není snadné, xenofobijní Skandijce není lehké přesvědčit, že původ nezavdává důvod k osočování, že každý má být hodnocen podle schopností.
Hal se učí v tesařské dílně, zdokonaluje vlastní loď Volavku a pomáhá matce. Věrným druhem mu je Stig, další mladý bojovník vyrůstající bez otce. Jenže Stigův otec nepadl v boji jako hrdina, on propadl hazardu a utekl před věřiteli spolu s malým jměním, o které je okradl. Za jeho vinu platí syn. A tak je Stig pořád ve střehu – mlátí kolem sebe hlava nehlava, prchlivě reaguje na pouhý náznak posměchu.
Pak přijde den, kdy šestnáctiletí chlapci mají projít výcvikem bojovníků – tento rok se sejde početná skupina. A je jasné, že Hal se Stigem nebudou ostatními vybráni do družstev. Kdo by chtěl takové nuly! Spolu s nimi si nikdo nevybere také hádavá dvojčata Ulfa s Wulfem, silně krátkozrakého obra Ingvara, tichého a nenápadného počtáře Edvina, zlodějíčka Jespera a vtipálka a imitátora Stefana. Z nařízení oberjárla Eraka – vládce města i národa – těchto osm nezařazených vytvoří bratrstvo Volavek. V rámci výcviku soupeří Volavky o body s dalšími, mnohem silnějšími družstvy. Přesto si vedou dobře, jenže…
„Plachta! Plachta na východě.“
Všichni pohlédli směrem, kam ukazoval. Rozeznali jen malou trojúhelníkovou plachtu, jak se vynořuje za Medvědím mysem a pak rychle uhání k jihovýchodu na širé moře.
„To je Volavka!“ překvapeně vyhrkl strážný. Tvar plachty se nedal s ničím splést. Většina lidí přítomných na pobřeží spěchala na přístavní molo, odkud byl lepší výhled. Erak s Karinou je následovali volnějším krokem.
Erak se zastavil, zaclonil si oči a hleděl za rychle se vzdalujícím bílým trojúhelníkem.
„Dobrá práce, chlapci,“ prohodil tiše. „Ať vás Ullr provází.“ Ullr byl bůh lovců. Erak znovu pohlédl na Karinu a nikoli nelaskavě řekl: „To byla pro ně jediná šance, aby jejich život za něco stál.“ (Kniha první, s. 402)
V druhém dílu se z Vyděděnců stanou Nájezdníci. Osm nešťastných chlapců opustilo na Halově Volavce rodné město a vypravilo se za piráty. Chtějí napravit, co zavinili, chtějí ukázat, že nejsou budižničemové. Na cestě je doprovází jednoruký Thorn. Opět je čeká velké dobrodružství, musejí přestát ničivou bouři a připravit se k boji. Nejtěžší je udržení bojeschopnosti a překonání vlastních nedostatků. Není to vůbec lehké, naštěstí na jejich straně je ten, kdo kdysi byl nejlepším bojovníkem Skandijců. Trojnásobný magtik (nejlepší skandijský bojovník) Thorn.
„Když jste prodělávali výcvik bratrstev, dal jsi téhle posádce správný cíl. Vybudoval jsi z těch kluků disciplinovanou jednotku se společným cílem. Oni byli bratrstvo. Ale teď klesají na úroveň bandy rozjívených výrostků. Jestli to necháš jít takhle dál, pak bohové s tebou, až dohoníš Zavaka. Jestli jim ty roupy nezatrhneš, tak ti je všechny pobije.“
„Snad bych…,“ začal Hal zdráhavě čelit pravdě.
„Teda jestli Zavaka vůbec kdy dohoníš! Protože až se znovu dostaneš na moře, bude mít všechna spolupráce a smysl pro sounáležitost posádky velké díry. Taky by nikdo z nich nemusel přežít první bouři, která tě potká. Ty víš, že vlčí loď není místo pro malichernou ješitnost a hádky. Všichni musejí táhnout za jeden provaz!“
„A co tedy chceš, abych udělal?“ zeptal se Hal a Thorn pohrdlivě zasupěl.
„Já chci, abys začal jednat jako skirl!“ odpověděl. „Začni velet! To přece skirlové dělají! (Kniha druhá, s. 24)
Ale i Thornovi nastalá situace prospívá – už se neužírá ve vlastním neštěstí, konečně našel nový smysl života. Cvičí elitní jednotku a připravuje ji k opravdovému boji se zákeřným protivníkem. Není to vůbec snadné.
Bratrstvo je klučičí román, jak se patří. John Flanagan se pustil do vyprávění, které má říz, při němž se ani chvilku čtenáři nenudí. Jeho hrdinové bojují sami se sebou a zároveň se učí vytvořit partu, která společně překonává nesnáze. Ukazuje, že nabubřelost, ješitnost a pýcha nikam nevedou.
V románu se hlavně soupeří při výcviku a doopravdy bojuje při ochraně města před piráty, ale je plný i technických zajímavostí o vikingských i jiných plavidlech, o navigaci v dávných dobách i o různých zbraních. Někdy jsou popisy tak zevrubné, že si zručný čtenář může sám vytvořit nějakou tu zbraň. Velkým kladem je však to, že žádný z hrdinů nepůsobí černobíle – jsou z masa a krve a nejsou jen nemístní hulváti či nadpřirození klaďasové. To je velmi důležité, protože ztotožnění se s takovými hrdiny je mnohem snazší. A aby ani případné čtenářky nebyly ochuzeny, i pro ně se najde v příběhu hrdinka, která ve druhém dílu rozšíří družstvo Volavek. Je to neohrožená bojovnice Lýdia, jež určitě přinese do dalších svazků nečekané změny kursu.
Lýdia měla pokrývku, tlumok a zbraně sbalené v ranci, který hodila dolů Wulfovi a ten ho hravě chytil. Když se pak chystala sestoupit do lodi, Stig s úsměvem přiskočil a natáhl k ní ruce, aby jí pomohl.
Opovržlivě si ho změřila.
„Drž se zpátky, Skandijče, „ varovala ho. To, že se mi nelíbí Barat, ještě neznamená, že se mi líbíš ty.“
Pružně seskočila na palubu. Stig se stáhl a nabízenou pomoc proměnil v uhlazenou poklonu.
Volavka vyplouvala a Thorn obrátil oči k nebi.
„Páni, tak tohle bude hodně zajímavá výprava,“ prohodil. (Kniha druhá, s. 410)
Bratrstvo. Kniha první Vyděděnci; Bratrstvo. Kniha druhá Nájezdníci
Autor: John Flanagan
Překlad: Zdena Tenklová
Foto: www.egmont.cz
