Tato povídková kniha se mi dostala do rukou úplně náhodou. Jsem za tuto náhodu opravdu ráda. Kniha se velmi době četla, pobavila mě a nejednou jsem byla překvapená závěrem povídky. O to mě to víc těší, že je z pera českého autora. Přiznávám, že poslední dobou se mi do ruky dostaly povídky, které mě nebavily. Začala jsem se jim vyhýbat. Ale zde je to úplně jiná káva. Je jako stvořená pro chvilku oddechu, kdy víte, že máte málo času. Stihnete přečíst jednu kapitolu, ale přesto se dozvíte konec.
Povídky spojuje prostředí, kde se děj odehrává. Tajemný, kouzelný Žižkov a hospoda U Habásků. K tomu se přidá záhadný pán Vonk ze Syndikátu, který si hraje se zápornými lidskými vlastnostmi. Ty jsou vykresleny velmi věrohodně a pravdivě. Lidé jsou slabí a velmi těžce odolávají pokušení. Následky si musí nést sami. Těšilo mě, že závěr vyzníval spravedlivě. Nebylo to sice vždy, což mně třeba u kouzelného psacího stroje vadilo. Po skončení jsem měla chuť imaginární stroj vyhodit z okna. Někdy to spadalo do pohádky, ale tak nějak uvěřitelné.
Abyste si udělali představu, jemně vám naznačím jednu povídku. Nejvíce se mi líbila ta, po které je kniha pojmenována. Petr Fišer slaví padesát let. Bilancuje svůj život. Přesto, že je spokojený, přemýšlí, zda-li svou stereotypností o něco nepřichází. Od kamaráda dostane kurz tvůrčího psaní. Zde Petr potkává známou moderátorku Jolanu Hrabákovou. Nemůže tomu uvěřit, ale Jolana má opravdu zájem o jeho společnost. Začínají se vídat a Petr je šťastný. Tu se stane něco, kdy se Petr má rozhodnout mezi nemocí a zdravím. Potkává pána Vonka, který mu dá neodolatelnou nabídku, při které musí ublížit někomu dalšímu, aby se uzdravil. Dokáže Petr odolat?
Autor zde perfektně vylíčil pochody myšlenek hrdinů. Vše působí přátelsky, až dostávám pocit, že je znám.
Líbilo se mi to. Mělo to šmrnc, myšlenku, překvapení a v neposlední řadě promyšlená česká jména. Opravdu povedené a já vřele doporučuji.
Foto: Nakladatelství Anahita
