Jako katolička prostě nevěřím v reinkarnaci. Ale kniha mě svým námětem velmi zaujala a se zvědavostí jsem si ji přečetla. Stále si věřím svému, i když je příběh velmi zajímavý a čtivý. V žádném případě neříkám, že je to blbost. Dle jedné hlášky se držím toho, že když to nevidím, neznamená, že to není. Víra je něco, co nás vnitřně buduje, může nás udělat o hodně lepším a pokud někdo věří v toto – nikomu tím neubližuje, je to jeho věc.
Příběh jsem četla jedním dechem. Zaujalo mě to a asi od půlky jsem správně tušila, kterým směrem se bude ubírat. To mi nic neubralo z nadšení, se kterým jsem to četla.
Příběh je vyprávěn čtyřmi osobami. Zmíním se jen o dvou, abych vám nevzala překvapení. To potkáte asi v půlce knihy. Janie je matka čtyřletého Noa. Je samoživitelka a otce chlapce nezná. Byla to známost na jednu noc. Noe trpí děsivý živými sny, že se topí. K tomu má poznámky k věcem, o kterých mu nikdo nic neříkal, ani je nikde neslyšel. Poslední věc je ta, že chce druhou mámu. Janie to velmi trápí a hledá pomoc. Natrefí na doktora Andersona, který je druhým vypravěčem. Ten píše knihu o svém výzkumu, o reinkarnaci. Konečně je tu některý doktor, který nevidí v Noe blázna. Radí najít rodinu z předešlého života. Noe se s tím vypořádá a pak postupně zapomene. Tak zní rada doktora Andersona. Janie neví, co má dělat. Nechce se jí uvěřit, že má v sobě Noe druhou osobu z minulého života. Ale pod vlivem děsivých snů Noeho a jeho panického strachu z vody, jde do toho. Toto pátrání má překvapivé výsledky.
Líbilo se mi, že o všech zúčastněných se dozvídáme i po vyřešení záhady. Je tu dokresleno, jak žili poté. Přišlo mi to kompletní a já jsem ráda, že vše bylo uzavřeno. Trochu rušivě na mě působily vsuvky s článkem mezi kapitolami. Byl tam uveřejněn vždy jeden případ reinkarnace z určité knihy. Vadilo mi to, protože jsem byla soustředěna na hlavní příběh a v ten moment mě to vůbec nezajímalo. Mohlo to být zařazeno až v závěru knihy.
Celkově to bylo velmi pozoruhodné. Je zde zpracováno nevšední téma, které je citlivě podané. Hodně jsem se vžila do Janie, protože mi jí bylo líto jako matky. Svého syna miluje a to že se trápí, ji trápilo taky. Postavy jsou zde dobře vykresleny.
Pokud vás zaujalo téma převtělení a chcete se o něm dovědět přirozenou cestou příběhu, určitě si knihu přečtěte.
Foto: Nakladatelství IKAR
