Kerstin Gierová – Třetí stříbrná kniha snů

Dlouho očekávaný třetí díl snové série je na světě a troufám si tvrdit, že uspokojí fanoušky dvou předešlých dílů a že se jim bude líbit. Série je určena hlavně mládeži. Jak víte, ráda střídám žánry, a tak se není co divit, že čtu i fantasy romantiku. Přiznávám, že moc nadšená z hlavního tématu knihy jsem nebyla. Ale vše mi vynahradila hlavní hrdinka s rodinou, kde se děj odehrává.

třetí kniha snu

Ústředním tématem je, že se lidé za přítomnosti osobního předmětu, který určitý člověk vlastnil, mohou dostat do jejich snů a vidět jejich přání, pravou povahu či myšlenky. Ve snu je velká dlouhá chodba, ze které vedou dveře do snů. Každý člověk má své dveře. Za všechny díly jsem nepochopila, na jakém principu to funguje a proč se to tak děje. Čekala jsem odpovědi v závěrečném dílu, ale zde to také nebylo vyřčeno. Naštěstí byl vyřešen problém s hlavním záporným hrdinou a to chytře a vtipně. Také vztahy hlavních postav se rozlouskly a urovnaly. Jistý závěr to obsahuje.

Nejvíce mě bavil autorčin styl. Nejen že byl čtivý, ale s lehkostí a s humorem dokázala vylíčit pocity hlavní postavy dívky Liv, která v šestnácti prožívá svou první lásku a řeší snovou záhadu, ve které vystupuje několik záporných postav a opravdu není poznat, kdo to hraje a kdo to myslí doopravdy. Líbil se mi obraz rodiny, ve které Liv žije. Působil na mě skutečně a hřejivě. Liv s matkou, mladší sestrou a s chůvou bydlí u nového nevlastního otce, kterého její matka miluje a získala tím i dva nové nevlastní sourozence. Sžití takové velké rodiny nemůže být bez problémů.  Život jí komplikuje nízké sebevědomí, protože se blíží jarní prázdniny, ve kterých si její kluk Henry dělá určité naděje, čehož se Liv bojí, protože je Henry její první kluk. Lidé si to zbytečně sami sobě dělají těžší, což přesně vystihuje chování Liv vůči Henrymu.

Velmi sympatická je i její mladší sestra, která si hraje na detektiva a podaří se ji najít neznámou osobu, jež píše na blog všechny možné trapasy, které se stanou na jejich škole. Prostě taková správná normální rodinka, díky které jsem si knížku užila od začátku až do konce. Dle mého se kniha povedla, za což určitě vděčíme i překladu, který přispívá k tomu, že je kniha lehce vtipně ironická se záhadou a s trápením v nejistotě první lásky.

Mládeži doporučuji bez výhrad a ostatním jen tehdy, pokud nebudou za vším hledat logiku, ale nechají se unášet atmosférou knihy, která se pohybuje ve snových výšinách.

Jo a nesmím zapomenout pochválit obal knihy. Je vskutku nádherný.

 

Foto: Nakladatelství COOBOO