Když se z důchodu stane jeden velký mejdan

Vládní zmocněnec pro moře, které nemáme, penzionovaný ředitel válčící se svou lékařkou, bývalý novinář se specializací na horoskopy. To je trojice hrdinů románu Mejdan na konečné, jejíž autor Stanislav Štěpánek si nebere servítky a sází jeden vtip za druhým. Věrným zdrojem mu jsou zejména stáří a Evropská unie, takže o satiru a nekorektnost není nouze. Štěpánek nezapře profesi novináře a ředitele reklamní agentury – knížka plná neuvěřitelných situací se čte sama a čtenář na konci jen zalituje, že skopičin třech dědků nebylo ještě víc. Stoprocentní zábava zaručena!

Mejdan_na_konecne_FRONT

Takže jsem zakladatele v rámu odložil ke stěně, vzal si ibuprofen, protože mě zase příšerně chytla záda, a se sklenkou absolvoval povinné kolečko mezi zaměstnanci. Nikdo z nich se pochopitelně neodvážil ani stínem naznačit, jak je rád, že ten dědek, brzda pokroku a překážka mládí, jde konečně do penze. Naopak. Budu prý všem moc chybět… Jediný, kdo měl důvod litovat upřímně mého odchodu, byl grafik Tomáš.

Dostal do postele každou moji sekretářku a vždycky z toho byl skandál, který jsem musel řešit. Protože sekretářka se se sežene snáz než dobrý grafik, vyhodil jsem vždy sekretářku, a Tomáš tak dostal na podnose další kořist. Jednu dobu jsem váhal, zda na něm nemám shánění sekretářek rovnou přehodit. Minimálně pohovory by byly v jeho podání zábavnější.“ – ukázka z knihy

Anotace:

Vládní zmocněnec pro moře, které nemáme. Penzionovaný ředitel válčící se svou lékařkou o každou krabičku. Bývalý novinář se specializací na horoskopy všeho druhu třikrát denně. Trojice chlapíků s čerstvým výměrem důchodu a víc než šílenými nápady. Tahle povedená partička věkových vyvrhelů se rozhodne rozjet to ve velkém, konečně si užívat a bavit se. Svérázně se chopí kampaně za znovuzvolení neschopného europoslance, skandálně pohřbí zázračnou novinku věhlasné kosmetické firmy a se stejnou sveřeposti si hodlají splnit i velký sen zahrát si v Národním… I bez Evy prostě tropí a tropí.

Knihu doporučujeme číst v soukromí. Smát se hlasitě ve společnosti je neslušné!

Foto: Nakladatelství Epocha