Připravte se na chválící recenzi, protože tato kniha je poklad. Je skvěle napsána, je milá, vtipná, lidská, potěší a hlavně je o životě a lidech, takový jaký je. Ukazuje různorodost povach a chování. Vnímáte, že nemáte dát na první pohled. Je citlivá k lidským chybám. To vše je díky autorovi, který je pracovitý, dobrosdrečný a vidí to dobré v nás. Má rád nejen zvířata, ale i lidi.
O autorovi jsem měla ponětí kvůli babičce. Dokonce mi dala jednu knihu přečíst. Ale bylo to před dvaceti lety. Vím, že se mi líbila a pak jsem na to nějak zapomněla. Proto jsem s nadšením uvítala toto nové vydání, které obsahuje první dva díly oblíbené veterinářské série.
V první části knihy se seznámíme s Jamesem Herriotem. Jsou to jeho příběhy, jeho život. Náhled na ně je upřímný, umí přiznat chyby, ale taky je otevřený k lásce, k přírodě a zvířatům. Jeho vyprávění je pestré a opravdu pro mě nebylo nudné. Život není o násilí, ale právě o práci, o vycházení s lidmi, o lásce, o které je střídmě zmínka v druhém díle. Prostě vše plyne jak má, tak jak je to doopravdy.
Vyprávění začíná jeho příchodem do Darrowby v Yorkshire Dales v roce 1937, kdy úspěšně dokončil vysokou školu a stal se veterinářem. V té době to byla málo placená a špatné ohodnocená práce. Zemědělství bylo v krizi. James vnímal jako velké štěstí, že našel inzerát, kde veterinář p.Farnon hledá asistenta pro svou praxi a byl přijat. Nevěděl co má čekat, ale byl z anglické vysočiny překvapen. Tamní krajina ho uchvátila a jeho obyvatelé taky. Jeho klientela byli hlavně farmáři, kteří byli roztroušeni po kopcích. Farnon i obyvatelé ho přijali mezi sebe a on dělal, co se naučil a co ho bavilo. Jeho příhody jsou pestré a vyvážené. Jedna kapitola je o problému při telení krávy a další je o tom jak bohatá místní vdova, která vlastní pejska pekineze, ho láskou přecpává jídlem a jak si s tím poradil, aby ji psychicky neublížil a pejskovi pomohl.
V druhé části knihy je už rok v Darrowby. Píše o své spokojenosti a taky o tom, jak potkal na jedné farmě dívku Helenu. Jak se mu zalíbila a jaké trapasy se staly, když ji chtěl pozvat na rande. Opět se více zmiňuje o svých farmářích a o Heleně jen tak mezi řečí. Ale s láskou a upřímností. Jak to dopadlo s Helenou si musítě přečíst, vše prozrazovat nebudu.
Kniha se dobře četla. Líbily se mi popisy lidských charakterů. Byly výstižné a někdy mile vtipně podané. Pestrost veterinářských zákroků, tomu taky dává jiný zajimavý rozměr. Celkově je to kniha, která čtenáře pohladí po duši, což v této době velmi potřebujeme. Doporučuji celým svým čtenářským srdcem.
Více infa: https://www.jota.cz/to-by-se-zverolekari-stat-nemelo
Hodnocení: 100%
Foto: Nakladatelství JOTA
