Knížky o zdraví do takové hloubky a souvislostí v sobě skrývají ohromný potenciál. Nechat nás pochopit, jak tělo funguje. Jak nás ovlivňuje všechno, co do něj vkládáme, co dýcháme a jak žijeme. Ale často s sebou nesou také beznaděj ve chvíli, kdy toho skutečně zdravého životního stylu nejste schopni. A tak jsem i z této publikace měla docela strach.
Naplnil se, i nenaplnil.
Pojďme ale po pořádku.
Určitě bych knihu doporučila každému, kdo chce mít z lékařských rukou, neboť autorka je internistka, revmatoložka a nutriční terapeutka – tedy ty provázanosti v metabolismu určitě zná a často se mi zdálo, že je napřed/nebo jinde, než valná většina dnešních českých lékařů.
Každému, kdo chce na maximum postupně pochopit, jak lidské tělo funguje ve stylu – co mu dáváme – tím se nám oplácí.
Protože tak to v životě funguje.
Zaujal mne rozsah, je to kniha o více než čtyřsta stranách, na kterých najdete pojednání o všem. Od vlasů, zubů po nohy a záda. A vše mezitím může trpět něčím, co byste si třeba vůbec nespojovali se svým životním stylem. Nebo stresem. Takže informací je tu víc než dost.
Jsou krásně roztříděné, lehce se v knize hledá, vše je graficky odděleno a sjednoceno tak, že se rychle dostanete přesně k tomu, co chcete (text, roztřídění, příběhy pacientů, tahák pro vás a lékaře) a na závěr je vše ozdrojováno.
Ač se autorka velmi často věnuje něčemu, co nemůžeme jen tak ovlivnit, snaží se i uklidňovat, lidské tělo má úžasné samoozdravné mechanismy a když je podpoříme, dokáže mnohé samo o sobě. A to jsou ty informace, které je dobré si z textů vyzobat jako rozinky. Co je v mých silách, to udělám!
Moje zkušenost s jídlem… (téma, na kterém je vidět, jak je důležité se naladit na své skutečné potřeby a pocit zdraví) A s tímto například velmi souhlasím:
„Užijte si svou snídani až tehdy, když se přihlásí hlad, a čím později, tím lépe, jako pozdní snídani nebo svačinu. Z pozdní snídaně se klidně může stát brzký oběd. Důležité je, že čím delší pauza bude mezi večeří a pozdní snídaní, ve stylu miniaturního intervalového půstu, tím lépe bude moci váš úklidový tým v těle, autofagie, uklidit a odstranit spolu s „odvozem odpadu“ buněčný odpad přinášející únavu a nemoci…
… Praktikovatelná a doporučená přestávka mezi jídly je 13 až maximálně 16 hodin.“
Osobní zkušenost: Naprostý souhlas, vylepší se trávení, ozdraví chutě k jídlu a zlepší psychika. Kila dolů jsou jen vítaný bonus.
A jak jsem již napsala, nemusíte to dodržovat důsledně, ale vezměte si z představeného programu Energy! to, co v tuto chvíli zvládnete. Upevníte tím svůj vztah ke svému tělu, protože toto starání se o svou energii ponese okamžité výsledky a bude to tedy motivující. A nastolíte si nový, zdravější rytmus života.
O autorce:
Dr. Med. Anne Flecková je internistka, revmatoložka, odbornice na nutriční a preventivní medicínu, takže její rady a komplexnost pohledu na jednotlivá témata je velmi široká, přesná a mnohdy přísná. Protože tak to je, tak tělo funguje.
A každé hřešení se někde může projevit. Ne u každého, a ne u každého stejně, ale přesto – mnohé je dobré vědět.
https://www.knihykazda.cz/energie/
Foto: Archiv autorky
