Smrt. Nejpřirozenější součást života, které se nejvíce bojíme. Mluvíme o ní velmi málo a pokud ano, tak většinou potichu s tajným oddychnutím, že se to nás netýká. Fascinují mě nejen příbuzní, ale i sdělovací prostředky, kde se lidé diví, že někdo ve vysokém věku (myslím tím 70let a výše) zemřel. Vždy mám chuť na ně zařvat a čemu se divíte? Vždyť tak to má být a můžete děkovat Bohu, že se dožil takto vysokého věku. Je to štěstí a výsada. Kolik mladých lidí umírá a na to kývneme, že je to život. Máme kývat, když zemřou ti staří…
Hlavní hrdina knihy je William, kterého smrt provází celým životem. Je to tak zvláštní a nevšední příběh. Ale hodně se mi líbil. Autorčin styl je poetický, přestože se zabývá smutným tématem. Kniha nevyznívá truchlivě, naopak skrytě ukazuje radosti a bolesti života, se kterými hlavní hrdina bojuje. Se smutkem se vypořádává prací a svůj osobní život uzamkne, aby už nikdy neexistoval. Samozřejmě, že takto se nedá žít dlouho a William si to jednou uvědomí. Nejvíce jsem ho obdivovala jako člověka posedlého prací. Takový šéf je snem každého zaměstnance. Začal prací v strýcově přádelně a prošel veškeré pracovní úkony. Vlastnoručně si je vyzkoušel, aby pochopil s čím se zaměstnanci potýkají. Poté, když se ocitne ve vedení firmy, všechny tyto znalosti upotřebí ke spokojenosti svých zaměstnanců. Ví, že pokud je člověk schopný a má ty nejlepší podmínky, udělá svou práci výborně na maximum. To samé použil při výstavbě svého snu – obchod se smrtí. Ví, že smrt nikdy nevyjde z módy. A tak rozjede obchodní dům, kde pozůstalí utrácejí za své blízké zemřelé. Najdou tu vše pro pohřeb a pro truchlení. Nejen svým úspěchem, ale i pozorností a pílí si získá respekt svých kolegů a zaměstnanců. Ale to, že máte peníze, neznamená šťastný život. Od malička Williama provází havrani, čeho jsou symbolem, co přináší, co ukazují? Záleží na úhlu pohledu vnímání příběhu, jak si to čtenář přebere….Malé vsuvky mezi kapitolami o faktech života havranů, nám je více přibližují.
Anotace knihy mě zaujala a musím říci, že mě nezklamala. Netypický příběh je dobře napsaný, dobře vymyšlený a zůstává mi po něm pocit dobré knihy po přečtení. Příběh neobsahuje velké akce ani překvapení, spíše plyne jako voda v řece, jako opravdový život s těžkými i hezkými chvílemi. Autorka vlastně vybízí k přemýšlení. A to nejenom o Williamově životě. Vede k úvahám, co je v mém životě důležité. Nemáme ho promarnit přemýšlením o něm, ale žít ho. Prostě mám tento typ knih moc ráda a pokud i vy, určitě si ji přečtěte. Je fakt pěkná.
Foto: Nakladatelství Ikar
