Alex je dvanáct let a každý den se probudí s úplně novou superschopností. Jaké to je mít třeba supersílu, slyšet jako pes, létat nebo lézt po zdech? A existují pro takové superschopnosti nějaká skutečná vysvětlení?
Kniha Superhrdinka vycházející z populárního podcastu Rádia Junior nabízí nejen zajímavé příběhy, ale také poutavé vysvětlení fyzikálních jevů. Povídky si můžete přečíst také v angličtině.
Anna Vošalíková
Superhrdinka
Návrh obálky a ilustrace: Anna Císlerová
Kniha byla vydána za podpory Univerzity Karlovy a Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Vzdělávací části vznikly ve spolupráci s Jitkou Houfkovou a Vojtěchem Žákem z Katedry didaktiky fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Váz., formát 145×205 mm, 148 stran, ilustrace v textu
Cena: 199,- Kč
Ukázka:
(…)
V pondělí ráno jsem snědla vločky a vypila kakao i džus, ale když jsem vzala do ruky jablko, rozletělo se mi v dlani na milion kousků. Už je to tady! Umím nechat explodovat jablka.
Ne, to nebude ono. Vstala jsem a vyrazila ke dveřím. Třeba na to přijdu cestou do školy.
Vzala jsem za kliku a RUP… Celé dveře mi i s panty zůstaly v ruce. Tak už vím. Dneska mám fakt velkou sílu a to se hodí, protože máme na těláku hrát vybíjenou. Normálně ji moc nemusím, ale tentokrát mám docela výhodu.
Vyrazila jsem do školy. Jakmile jsem vyšla z domu, všimla jsem si, že na konci naší ulice je nějakej rozruch. Stálo tam hasičský auto a všude kolem celý chumel lidí. Něco pokřikovali a ukazovali nahoru do korun vysokých stromů.
Musím to prozkoumat, pomyslela jsem si. Opatrně jsem se přikradla blíž, ale pořád mi nebylo jasný, na co lidé ukazují. Někteří hasiči postávali bezradně kolem nejvyššího stromu, jiní ho obcházeli a koukali nahoru.
Co se to tady děje? Teď by se mi hodilo mít třeba superzrak nebo čtení myšlenek nebo něco takovýho. Na co se tam dívají? A pak jsem si ho všimla! Kousek stranou od shluku lidí seděl na chodníku malej kluk s hlavou v dlaních. Párkrát jsem ho u nás v ulici viděla. Jmenuje se Tonda, myslím. Nebo František? To je fuk. Šla jsem za ním.
„Co je?“ ptám se.
Tonda (nebo František) zabořil hlavu ještě hlouběji do dlaní.
„Můj kocour,“ zamumlal tak, že mu skoro nebylo rozumět.
„Cože?“
„Můj kocourek,“ řekl a až teď jsem si všimla, že má obličej celej
červenej a napuchlej od pláče.
„Co je s ním?“
Kluk zvedl ruku a prstem ukázal do koruny toho vysokanananaánskýho
stromu.
Protlačila jsem se davem až pod strom a koukám znovu nahoru…a vážně! Na konci tenký větve hrozně vysoko sedí malej šedivej kocourek s bílýma ušima. No sedí, spíš leží, drží se, co mu packy stačí. Tak to je průšvih, vypadá, že už se tam moc dlouho neudrží.
„Jak se tam dostal?“ zeptala jsem se kluka.
„Já nevím. Ale teď nemůže dolů. A hasiči nemůžou nahoru kvůli těm větvím. A já se bojím, že spadne a něco se mu stane,“ vysvětloval Tonda (nebo František) plačtivě.
No jasně, ty větve jsou moc tenký a hustý, než aby o ně šel opřít žebřík, nebo než aby tam některej z hasičů mohl bezpečně prolézt a kocoura zachránit.
„Pozor!“ ozvalo se najednou z davu a všichni začali ukazovat do koruny stromu. Kocour uklouzl a visel už jen za přední packy. Tak dobře, Alex, mysli, jsi přece superhrdinka, nebo ne? Mohla bych… něco po kocourovi hodit a pak ho chytit? Ne, co když ho špatně trefím nebo hodím moc silně. Mohla bych na ten strom vylézt? Ne, ty tenké větve neunesou ani mě. Proč zrovna dneska nemůžu lítat nebo tak něco?!
V davu to znovu zašumělo. Kocour už visel jen za drápky na jedné pacce! Dochází mi čas. Supersíla, supersíla… Hm… Jak moc velkou sílu vlastně mám?
„Už vím! Pusťte mě k tomu stromu!“
Než stačil kdokoli cokoli říct, přiskočila jsem ke kmeni a objala ho. Vši silou jsem se opřela do nohou a vytrhla strom i s kořeny ze země. Nebudu vám lhát, bylo to fakt strašně těžký. Začala jsem strom naklánět, aby se větev s kocourem co nejvíc přiblížila zemi. Když už byla celá koruna skoro na chodníku, kocourovi se vysmekl i poslední drápek a spadl na zem. Uf, vypadá to, že se mu nic nestalo. Strom jsem zase zvedla a postavila na svý místo. Hlínu kolem
jsem ušlapala, takže kdyby u týhle akce nebyla celá ulice, nikdo by si ani nevšiml, že se vůbec něco stalo.
(…)
Více infa: www.radioteka.cz
Foto: Radioservis
