Český román, kterým se autorka představuje, vstoupil na knižní molo s elegancí, ladně a neškobrtl. Byla jsem na něj velmi zvědavá a tím jak se mi předvedl ze všech stran jsem spokojená. Jsou to hezky poskládané šaty z písmenek ve vzhledu znění lásky a spokojenosti. Hlavní hrdinka se tu prezentuje jako úspěšná žena, které v soukromém životě stále něco chybí a hledá, zkouší a hledá.
Juliana začíná své vyprávění v době komunismu, kdy je ji dvacet osm let. Zasekla se v nepodařeném manželství, které vzniklo díky dítěti. Dítě vyrostlo, jmenuje se Daniel a je mu již devět let. Juliana hledá štěstí v nové práci i v náručí cizího muže. Příběh je psán v první osobě. Juliana vše komentuje svižně a lehce. Možná je to tím, že děj není souvislý. V tomto případě mi to nevadilo. Celkově se to četlo dobře a vždy jsem byla zvědavá, co se dovím v nové kapitole. Juliana mapuje svůj život do padesátky. Kdy potká svou největší lásku. Dává do ní veškeré naděje. Tímto mi byla Juliana trochu nesympatická. No dobře, trochu více mi lezla ne nervy. Upne se na nepravého muže a v něm hledá štěstí. Bohužel takto to nefunguje. Má kolem sebe spoustu kamarádek i rodinu. Jejich osudy vetkává do svého příběhu. Svým způsobem je to silná, samostatná žena, které se muži bojí. Tak nějak mi přišlo, že je chováním nevědomky odhání od sebe. Její srdce touží po lásce, ale její hlava chce být sama. Ona přeci vše zvládne. Jak nad tím přemýšlím, tak se mi zdá, že si nenechala nikdy pomoci. A když jednou potřebovala opravdovou pomoc, nemohla se nikoho dovolat. Vše působí reálně. Dobře materiálně zajištěna žena, která potřebuje prášky, aby se cítila lépe. Mám odpor k práškům, ty chci brát jen v nejnutnějším případě. Juliana jí prášky proti depresím jako lentilky. To se mi taky nelíbí. Mezi řádky čtu pravdu. Ale nic není řečeno na plnou pusu a záleží na povaze čtenáře, kterou polohu Juliany si vybere. Tu, která volá o pomoc nebo tu, která se utlumí prášky a přežívá? Vyberte si…
Styl autorky se mi líbil, jsem zvědavá na její další knihy. Určitě si je ráda přečtu. Ale to je budoucnost. Držme se toho co je. Román z českého prostředí, který se z větší části odehrává v současnosti, je dobrá volba pro chvíle oddychu. Pokud nad ní přemýšlíte, jděte do ní. Není to slaďárna, ani depresárna. Je to živoťárna.
Foto: Nakladatelství Motto
