Tak si představte, že vedle vás sedí dívka co neznáte. Dívka si myslí, že je v ohrožení života. A začne vám vyprávět svůj příběh. Tak se seznamte, to je Billie. Billie, se kterou se život nemazlil. Která cítila, že žije, až poté co poznala Francka. Vypráví tak, jak byla zvyklá mluvit od dětství – přímočaře, bez servítek, sprostě, ale vůbec vám to nevadí. Protože ten příběh je i přes svou syrovost kouzelný. Co dokáže s člověkem udělat špatné dětství, špatní rodiče a co dokáže s člověkem udělat láska.
Billie žije v cigánské čtvrti v karavanu s otcem, nevlastní matkou a její rodinou. Žije ve špíně a je ráda, když sní nějaký zbytek jídla po někom. Nikdo si jí nevšímá a když ano, tak jen aby přiletěl pohlavek ani neví za co. Smrdí, nemluví, ve škole je pro smích. Nastává zlom, když učitelka žákům zadá přes prázdniny nastudovat část divadelní hry. Určí dvojce a Billie dostane Francka. Zažije nejlepší prázdniny v životě, hru nacvičují u jeho babičky. Ani Franck to doma nemá jednoduché, jeho otec je despota a matka na prášcích. Hru se naučí nazpaměť a ve škole ji zahrají tak přesvědčivě, že třída oněmí úžasem. Od toho okamžiku se vše pro Billie mění. Díky Franckovi poznala jaké to je, když vás někdo respektuje, poslouchá vás. Co je to láska, ne tělesná, ale od srdce. I když se později míjejí, protože Franck je samotář. Tak se nakonec střetávají a zachraňují se navzájem. Objevili spolu svoji krásu.
Tento obyčejně neobyčejný příběh Vás chytne a nepustí. Byla jsem moc zvědavá jak to s nimi dopadne. Přežijí? Budou spolu? Nepřežijí? Nebudou spolu? Skončí to tak, jak to má být….
Foto: Nakladatelství Mladá fronta
