Kniha Kostnice u sv. Jakuba popisuje chronologii objevení podzemních prostor historického osária v roce 2001 a jeho postupné úpravy, které vedly v roce 2012 ke zpřístupnění celého komplexu veřejnosti. Objasňuje také historii kostela sv. Jakuba a někdejšího svatojakubského hřbitova, zvyky, rituály a další zajímavosti, související s pohřbíváním na jednom z největších městských hřbitovů v Brně.
Publikace dále přináší informace o archeologických i antropologických nálezech uskutečněných v celém průběhu stavebních prací a přípravy expozic. Detailně seznamuje s důvody,které vedly odborníky a historiky k rozhodnutí tuto výjimečnou a svým způsobem bizarní expozici zřídit a zachránit ji tak před zničením.
Nadčasovost této historické památky popisuje nejen z pohledu materiálního, ale především z pohledu duchovního rozměru,který brněnskou Kostnici povyšuje na mimořádný a zcela ojedinělý artefakt s neobyčejnou vypovídací hodnotou.
pevná vazba, 102 stran, cena: 499,- Kč
Více o knize zde:
http://www.knihyomega.cz/eshop-kostnice-u-sv.-jakuba.html?slova=%22Kostnice+u+sv.+Jakuba%22
O autorovi:
Ing. Aleš Svoboda se narodil 17. srpna 1959 v Uherském Hradišti a vystudoval Fakultu stavební Vysokého učení technického v Brně (1979–1983). Poté pracoval jako projektant ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO). Od roku 1992 je společníkem projekční kanceláře R–atelier, s. r. o. Stavebně historickým průzkumem brněnského podzemí se zabývá od roku 1987. Je autorem prvního, druhého a třetího dílu knihy Brněnské podzemí, dokumentu Historická mapa podzemí města Brna z roku 1991 a jejích dalších aktualizací (1997, 1999, 2001). Přednáší a publikuje o problematice průzkumů brněnského podzemí, podílí se na projektech průzkumů historických podzemních objektů a jejich začlenění do současných městských struktur. Je spoluautorem projektů a expozic Zpřístupnění brněnského podzemí (Mincmistrovský sklep,Labyrint pod Zelným trhem a Kostnice u sv. Jakuba). Žije a pracuje v Brně.
Podívejte se na upoutávku zde:
httpv//www.youtube.com/watch?v=yHP7da02krA
Ukázka z knihy:
Kostnice sloužily v minulosti po celé Evropě především jako »skládky kostí«, tedy jako odkladiště lidských ostatků z vykopaných hrobů. Pomáhaly uvolnit místo na městských hřbitovech dalším pohřbům a nebyly určeny k vystavování a veřejné prezentaci. V barokní době se však funerálních témat a mysteria smrti začalo využívat cíleně. Smrt, boží soud, peklo a nebe byla témata úzce
spojená s křesťanským duchovním životem a věřící obyvatelstvo doslova fascinovala. Všechny přírodní úkazy, pohromy a válečná běsnění byly nazývány Božím trestem a předzvěstí blížícího se úpadku lidského pokolení a nadcházejícího konce světa. Masové
vymírání při stále se opakujících epidemiích moru a cholery bylo považováno za kolektivní potrestání
hříchů. Nevysvětlitelný zánik životních sil a mrtvolná nemohoucnost vyvolávaly strach a hrůzu. Plnící se kostnice tomuto záměru velmi dobře posloužily. Ostatky byly umně skládány a upravovány. Z lidských kostí a lebek byly sestavovány oltáře,
svícny, lampy, a to vše za jediným účelem – dramaticky a expresivně konfrontovat člověka se smrtí, emocionálně působit na lidské vjemy a vyvolávat pocity nicotnosti před Bohem. Pomíjivost lidského bytí v nábožensky exaltované době je naturalisticky umocňována pomocí skeletů a skulptur působících na duševní sebereflexi a neustále připomínajících všudypřítomnou a nevyzpytatelnou smrt. Kostnice se tak stávají skvostnou kulisou barokní oslavy vítězství božské věčnosti nad smrtí.
Foto: Nakladatelství Omega
