Moonshine – Večer choreografií Christophera Bruce

Jedním z nejdůležitějších momentů baletního podzimu je bezesporu premiéra komponovaného večera s názvem Moonshine, která se uskuteční 16. listopadu 2011 na Nové scéně. Jedná se o triptych z dílny britského choreografa a režiséra Christophera Bruce, který patří do stejné slavné generace žijících legend, podobně jako Jiří Kylián nebo Mats Ek, jejichž díla se na repertoáru baletu Národního divadla již objevila.


Ač jsou všichni tito tři zmiňovaní umělci v rámci svého tvůrčího slovníku velice odlišní, přesto existuje něco těžko definovatelného, ale zároveň čistého a jasného, co mají společné. Geniální smysl pro dynamiku a muzikalitu, divadelnost, která bez špetky patosu vždy nese hlubokou vnitřní výpověď, svérázný a elegantní humor v neposlední řadě.
Christopher Bruce vytvořil mnoho desítek baletů pro pěknou řádku předních světových souborů. Jeho jméno je však především spjato se slavným londýnským Ballet Rambert, jemuž v minulosti, jako dlouholetý umělecký šéf, vtiskl nezaměnitelný charakter a tvář.
Osobnost jednoho tvůrce však není jediným pojítkem večera. Hlavním leitmotivem je, dá se říci, retro pop-folk-rocková hudební scéna. Hudba pro všechny tři balety vznikla v druhé polovině 20. století. Mnohé z těchto skladeb však mají svůj základ v několik století staré lidové hudbě, která také představuje téma spojující všechna tři díla.
Album skupiny The Waterboys Universal Hall je jasným sloučením keltské lidové a rockové hudby, zatímco série Bootleg Boba Dylana je téměř celá ryze folková. Pokud jde o Rolling Stones, jejich styl byl výrazně ovlivněn americkým blues, jehož strhující a emotivní zvuk je přítomen v mnoha jejich nahrávkách.
Představení otvírá skotsko-irská skupina The Waterboys v opusu nazvaném Dance At The Crossroads. Inspirací pro tento kus je příběh blíže neurčené ženy a jejího životního osudu, který se jí vrací ve vzpomínkách a rozechvívá již dávno mlčící struny.
Druhá část Moonshine patří Bobu Dylanovi. Čtveřice věčných harcovníků-umělců-kejklířů- komediantů…tanečníků. Skupina lidí patřících k sobě, s mozaikou rozličných vzájemných vztahů a osobních emocí a výpovědí.
Rooster – závěr večera je vytvořen na legendární Rolling Stones. Energetická bomba s esencí napomádovaných vlasů je o frajeřině a machovství, flirtování a svádění, ale i o tišších intimnějších momentech. Přináší dotek času více než čtyři desítky let zpátky. „Celé je to tak trochu o době mého mládí,“ říká Christopher. Pojďte si tedy spolu s ním a námi zavzpomínat, pobavit i dojmout!

Dance At The Crossroads
Hudba: The Waterboys
Choreografie: Christopher Bruce
Kostýmy: Marian Bruce
Světelný design: John B. Read
Nastudování: Yuko Kato
Asistenti choreografie: Jan Kodet, Michaela Černá

Moonshine
Hudba: Bob Dylan
Choreografie: Christopher Bruce
Scéna a kostýmy: Walter Nobbe
Světelný design: Joop Caboort
Nastudování: Hope Muir
Asistenti choreografie: Nelly Danko, Radek Vrátil

Rooster
Hudba: Rolling Stones
Choreografie: Christopher Bruce
Kostýmy: Marian Bruce
Světelný design: Tina MacHugh
Nastudování: Hope Muir
Asistenti choreografie: Veronika Iblová, Alexej Afanassiev

Česká premiéra: 16. 11. 2011 na Nové scéně
2. premiéra: 17. 11. 2011 na Nové scéně
Reprízy: 19. a 22.11., 1., 6. a 7. 12. 2011

Christopher Bruce
Narodil se 3. 10. 1945 v Leicesteru v Anglii. Vystudoval Benson Stage Academy ve Scarborough a Ballet Rambert School v Londýně. V roce 1963 debutoval jako tanečník v souboru Waltera Gora London Ballet a zároveň se stal členem Ballet Rambert, kde již za tři roky vystupoval jako hlavní představitel moderních rolí. Od roku 1969 působí jako choreograf pro Ballet Rambert (od roku 1987 Rambert Dancing Company), v letech 1975–87 se stává pomocným choreografem, 1975–79 pomocným režisérem, 1986–91 pomocným choreografem pro London Festival Ballet (English National Ballet). Od roku 1989 dlouhodobě spolupracuje jako choreograf také s Houston Ballet. Od dubna 1994 do prosince 2002 zastával funkci uměleckého ředitele Rambert Dance Company.
Spolupracoval se soubory Royal Ballet v Covent Garden, Sadlers Wells Royal Ballet, Scottish Ballet, Israel´s Batsheva Dance Company, Munich Opera a Ballet, Gulbenkian Ballet Company, Australian Dance Theatre, Royal Danish Ballet, Royal Swedish Ballet, Tanz-Forum (Cologne), Nederlands Dans Theater, Geneva Ballet, Culberg Ballet, Cincinnati Ballet, Dutch National Ballet, San Francisco Ballet, Zurich Ballet, Basle Ballet, Ballet Krefeld-Mönchengladbach, Ballet Mainz, Deutche Ballet Berlin, Dusseldorf Ballet, Kiel Ballet, Canadian National Ballet, Ballet Gyor, The Washington Ballet, Alabama Ballet.
Získal několik ocenění, např. C. B. E. (1998), Evening Standard Award (1974, 1997), Prix Italia za televizní produkci Cruel Garden (1982), De Valois za mimořádný přínos tanci v Critics’ Circle National Dance Awards (2003), Rheinische Post Theater Oscar za ‘A Evening of Work by Christopher Bruce’ v divadle Krefeld-Mönchengladbach (2004) a cena za nejlepší choreografii Critics’ Circle Awards (2009). Byly mu uděleny čestné doktoráty na Univerzitě De Montfort (2000) a Exeterské univerzitě (2001), kde působí od roku 2009 jako čestný hostující profesor. Je doživotním členem v Amnesty International (2002).

Choreografie
George Frideric (1969), Living Space (1969), Wings (1970), pro ty, kteří umírají jako dobytek (1972), Joseph and the Amazing Technicolour Dreamcoat (muzikál A. Lloyd-Webbera, 1972), There Was a Time (1973), Duets (1973), Weekend (1974), Unfamiliar Playground (1974), Jeeves (muzikál A. Lloyd-Webbera, 1975), Ancient Voices of Children (1975), Voices (1976), Black Angels (1976), Girl with Straw Hat (1976), Promenade (1976), Echoes of a Night Sky (1976), Cruel Garden (s L. Kempem, 1977), Responses (1977), Labyrinth (1979), Night with Waning Moon (1979), Sidewalk (1979), Interactions (1980), Il ballo del Ingrate (opera C. Monteverdiho, 1980), Venus and Adonis (1980), Preludes and Songs (1980), Dancing Day (1981), Cantata (1981), Combattimento di Tancredi e Clorinda (opera C. Monteverdiho, 1981), Ghost Dances (1981), Holiday Sketches (1981), Village Songs (1981), Agrippina (opera G. F. Hände1a, 1982), Berlin Requiem (1982), In Alium (1982), Concertino (1983), Curses and Blessings (s J. Kyliánem, 1983), Silence is the End of Our Song (1983), Intimate Pages (1984), Sergeant Early’s Dream (1984), Remembered Dances (1985), Mutiny (muzikál D. Essexe, 1985), Land (1985), Ceremonies (1986), The World Again (1986), The Dream is Over (1986), The Winter’s Tale (hra W. Shakespeara, 1987), Swansong (1987), The Changeling (hra T. Middletona, 1988), Song (1988), Gautama Buddha (1989), Les Noces (1989), Symphony in Three Movements (1989), Journey (1990), Rooster (1991), Nature Dances (1992), Kingdom (1993), Moonshine (1993), Waiting (1993), Crossing (1994), Meeting Point (1995), Quicksilver (1996), Stream (1996), Four Scenes (1998), God’s Plenty (1999), Hurricane (2000), Grinning in Your Face (2001), Cyrano de Bergerac (hra E. Rostanda, 2004), Three Songs, Two Voices (2005), A Steel Garden (2005), Hush (2006), Shift (2007). Dance at the Crossroads (2007), Ten Poems (2009), Fur Alina (2011).

Foto: Národní divadlo