Své role v připravovaných inscenacích přijedou studovat vynikající sopranistka Nadine Secunde, světový tenorista Gustavo Porta a první dáma české opery Eva Urbanová.
Americká sopranistka Nadine Secunde stráví v Ostravě týden, aby studovala přímo pro Národní divadlo moravskoslezské roli Kabanichy v Janáčkově Kátě Kabanové. „S paní Nadine Secunde jsem měl příležitost setkat se při práci na projektu Straussovy Elektry v opeře v Düsseldorfu. Je to vynikající pěvkyně a jsme velice šťastni, že ji v Ostravě můžeme přivítat už podruhé,“ říká hudební ředitel opery NDM Robert Jindra. Poprvé tu sklidila Nadine Secunde velký úspěch jako Kostelnička v Janáčkově Její pastorkyni.
Roli Hagenbacha v opeře Alfreda Catalaniho La Wally bude v Ostravě tři dny studovat argentinský tenorista Gustavo Porta, který spolupracuje se slavnými operními domy po celém světě, například s Göteburgs Operan ve Švédsku či s Royal Opera ve Stockholmu.
Titulní roli Wally nastuduje poprvé ve své kariéře česká pěvkyně světového renomé Eva Urbanová. Po své nejoblíbenější roli Kostelničky Buryjovky v Janáčkově Její pastorkyni a Emilii Marty v další Janáčkově opeře Věc Makropulos se tak Eva Urbanová vrací do Ostravy v mimořádném projektu, kterým NDM oslaví její významné životní jubileum. Opera La Wally, kterou NDM uvede v novodobé české premiéře, je typickým příkladem italského verismu – opera plná krásných melodií a vypjatých dramatických situací, navíc je její děj situován do neobvyklého prostředí vesnice vysoko v Alpách v době kolem roku 1800. Protihráčem lidských osudů se zde stávají nejen kruté přírodní živly.
Premiéra opery Káťa Kabanová je na programu Divadla Antonína Dvořáka 15. listopadu 2012 v 18.30 hodin.
Premiéru opery La Wally uvede Národní divadlo moravskoslezské 20. září 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.
Nadine Secunde
Vynikající interpretka rolí zejména wagnerovského a straussovského repertoáru. Odborná kritika vždy oceňovala její »zářící soprán« a »strhující herecký projev«. V roce 1987 s obrovským úspěchem debutovala na festivalu v Bayreuthu jako Elsa ve Wagnerově Lohengrinovi v inscenaci slavného německého režiséra Wernera Herzoga. Již o rok později v Bayreuthu triumfovala jako Sieglinda ve Valkýře pod taktovkou Daniela Barenboima a režii Harryho Kupfera. Poté zpívala v mnoha prestižních světových operních domech – v Bavorské státní opeře v Mnichově vytvořila roli Alžběty ve Wagnerově opeře Tannhäuser pod taktovkou Zubina Mehty, v Hamburku zpívala titulní roli v Janáčkově Kátě Kabanové a Isoldu ve Wagnerově Tristanovi a Isoldě, ve Vídeňské státní opeře vytvořila Sieglindu ve Valkýře, Chrysothemis ve Straussově Elektře a Alžbětuv Tannhäuserovi. Chrysothemis ve Straussově Elektře zpívala také v Národní opeře v Paříži (dirigent Seiji Ozawa) a Královské opeře v Covent Garden (dirigent Sir Georg Solti). Z dalších úspěchů Nadine Secunde jmenujme například Kateřinu v Šostakovičově opeře Lady Macbeth Mcenského újezdu, kterou zpívala pod taktovkou Antonia Pappana v Bruselu. Americký debut Nadine Secunde se konal v Lyric Opera v Chicagu, kde zpívala Alžbětu v Tannhäuserovi (režie Peter Sellars). Další její důležité závazky v Americe zahrnovaly roli Cassandry v Berliozových Trójanech v Los Angeles a roli Chrysothemis ve Straussově Elektře (dirigent Christian Thielemann). V Seattlu zpívala v roce 1997 svoji první Brünnhildu v kompletním Wagnerově Prstenu Nibelungově a následně také svoji první Maršálku ve Straussově Růžovém kavalírovi. V poslední době pěvkyně zaznamenala obrovský úspěch zejména jako Straussova Elektra – zpívala ji například v Marseille, Amsterdamu, Tokyu a Düsseldorfu. Nadine Secunde se pravidelně věnuje také koncertní činnosti jako sólistka řady prestižních orchestrů, zpívala pod taktovkou například Wolfganga Sawallische, Christiana Thielemanna, Sira Simona Rattla, Daniela Barenboima a Johna Fioreho. V roce 2000 zpívala v Barceloně v koncertním provedení Wagnerovy Valkýry po boku Plácida Dominga. Z nahrávek Nadine Secunde zmiňme alespoň Chrysothemis ve Straussově Elektře po boku Hildegard Behrens (CD Philips, dirigent Seiji Ozawa), Renátu v Prokofjevově Ohnivém andělu (CD Deutsche Grammophon, dirigent Neeme Järvi) a Alžbětu ve Wagnerově Tannhäuserovi po boku René Kolla a Waltraud Meier (DVD Arthaus, dirigent Zubin Mehta).
Gustavo Porta
Argentinský tenor vystudoval zpěv na konzervatoři v Cordobě a na Instituto Superiore d’Arte při Teatro Colon v Buenos Aires, kde také debutoval jako Monostatos v Mozartově Kouzelné flétně. V roce 1999 přesídlil do Itálie, kde na svůj první úspěch v roli Dona José (Bizet: Carmen) v Padově navázal jako Pinkerton (Puccini: Madame Butterfly) a Arrigo (Verdi: Sicilské nešpory). Poté začala jeho kariéra strmě stoupat, spolupracoval s významnými režiséry jako je Franco Zefirelli (Aida v Římě a ve Florencii) či Pier Luigi Pizzi (Aroldo v Piacenze) a také dirigenty jako jsou Richard Bonynge (I Lombardi alla prima crociata na Colón Buenos Aires), Rafael Frühbeck de Burgos (Carmen v Tel Avivu a La Vida breve v Oslo a Bergenu) a Yves Abel (Carmen v Cagliari). Z jeho dalších rolí jmenujme alespoň následující: des Grieux (Pucini: Manon Lescaut), Macduff (Verdi: Macbeth), Radames (Verdi: Aida), Pollione (Bellini: Norma).
Eva Urbanová
Patří již více než dvacet let k největším českým operním hvězdám. Mezi jejími trofejemi najdeme dvě Ceny Thálie za Kostelničku Buryjovku v Janáčkově Její pastorkyni a americkou cenu Grammy za nahrávku Celeste Aida: Famous Opera Arias (Nebeská Aida: Slavné operní árie). V roce 2003 získala v Torontu ve spolupráci s Kanadskou operní společností cenu Dora Mavor Moore za vynikající operní představení, opět za ztvárnění Kostelničky. V roce 2003 byla Eva Urbanová jmenována Rytířem řádu umění a literatury Francie.
V pražském Národním divadle se Eva Urbanová zhostila nastudování tak rozdílných partů jako je Alžběta (Don Carlos), Leonora (Síla osudu), Julie ve Dvořákově Jakobínovi, Milada ve Smetanově Daliborovi, Matka Míly v Janáčkově Osudu, stejně jako role, za kterou je ceněna především, Kostelničky v Janáčkově Její pastorkyni. V poslední době nastudovala role Adriany v Cileově Adrianě Lecouvreur a Minnie v Pucciniho La fanciulla del West (Děvče ze západu). Úspěšně se zhostila také mezzosopránových rolí, a to rolí Amneris ve Verdiho Aidě a Marfy Ignatěvny Kabanové v Janáčkově Kátě Kabanové. V roce 2009 nastudovala dramatickou roli Salome ve stejnojmenné opeře Richarda Strausse. Další obrovskou výzvou pro výjimečný soprán Evy Urbanové je Turandot, stejně jako Cizí kněžna v Rusalce, Donna Anna v Donu Giovannim, Ortruda v Lohengrinovi (tou debutovala v roce 1998 na jevišti newyorské Metropolitní opery, kam se v letech následujících vracela jako Santuzza v Sedláku kavalírovi, Tosca, Cizí kněžna a Turandot). Zpívala na galakoncertech v kanadském Torontu, ve španělské Valencii a Seville, stejně jako na Pražském jaru. Na švýcarském turné účinkovala ve Verdiho Requiem, v Mozartově Requiem v Mnichově, v Brittenově Válečném requiem v londýnské Royal Albert Hall, v Martinů Gilgamešovi v Londýně a v Janáčkově Glagolské mši znovu v Londýně a také v Torontu, Vídni a Aténách.
Mezi nejvýznamnější nahrávky Evy Urbanové patří Smetanova Libuše a Dalibor, Fibichova Šárka, Dvořákova Rusalka, Mahlerův Žalozpěv a Janáčkova Glagolská mše. Světová premiéra nahrávky Janáčkovy Šárky s Pražským filharmonickým sborem a Českou filharmonií pod taktovkou sira Charlese Mackerrase byla nominována na cenu Grammy.
Foto: Národní divadlo moravskoslezské
