Jezuitská barokní knihovna, jedna z nádherných historických prostor Klementina, která byla dokončena roku 1727 pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dietzenhofera, je od 1. dubna 2012 po revitalizaci opět zpřístupněna veřejnosti. Jeden z nejstarších sálových galeriových systémů v Čechách se dodnes uchoval v původní podobě a je tak typickou ukázkou dobového uspořádání barokní knihovny.
„Lepší kolej bez vlastního chrámu, nežli škola bez knihovny,“ pravil prý kdysi zakladatel jezuitské koleje u sv. Klimenta Petr Canisius. Jeho podobiznu najdeme mezi lunetami klenební výzdoby spolu s portréty dalších významných jezuitů spjatých s pražským Klementinem. Celý barokní sál je 41 metrů dlouhý a 12 metrů široký a v jeho prostorách je v současné době uloženo 27 500 svazků z fondu Národní knihovny ČR. Interiér je vyzdoben stropní freskou od Jana Hiebla, alegoricky znázorňující středověké pojetí lidského poznání, které po stranách klenby doplňují postavy církevních otců, patronů univerzity, jezuitských světců a učenců, symbolizujících vědní obory. Příchozí obvykle nejvíce upoutá řada historických geografických a hvězdných glóbů uprostřed sálu. Knihovní regály byly do sálu umístěny v roce jeho dokončení. V přízemí jsou uložena především cizojazyčná teologická díla, v prostoru na galerii pak spisy obecně vědecké. Čestné místo v čele galerie zaujímá bohatě zdobená knihovna s nápisem Biblioteca nationalis, do níž se ukládala bohemika, tj. knihy jazykově, původem nebo obsahově české. Ta je základem tradice současné národní knihovny. Svazky s nabílenými hřbety a červenou značkou jsou pro jezuitský řád typické.
Právě dřevěné knihovní regály, které se nacházejí po celém obvodě obou podlaží sálu, vyžadovaly z kvantitativního pohledu asi nejrozsáhlejší restaurátorské práce včetně zlacení patek a hlavic. „V barokním sále byly restaurovány a repasovány dveře i okna, dřevěné regály, dřevěné části podlah, štuky, kamenná podlaha, kovové zábradlí. Byly provedeny nové slaboproudé a silnoproudé rozvody a z vnější strany vstupních dveří se instalovaly požární rolety,“ popisuje rozsah oprav Alena Jankovcová, vedoucí Oddělení přípravy z Odboru investic Národní knihovny ČR. A dodává: „Zřejmě nejsložitější byla výměna i restaurování oken a »zpožárnění« historických dveří, kde probíhala poměrně komplikovaná jednání s památkáři. Náročná byla i koordinace jednotlivých profesí, protože v podstatě všechny restaurátorské práce v sále s výjimkou oken a dveří probíhaly současně.“
Návštěvníci znovuotevřeného barokního sálu se mohou těšit na prosvětlení celého prostoru, které je důsledkem restaurování štukové výzdoby. „Pod zeleným svrchním odstínem byla při průzkumu nalezena mnohem výraznější růžová vrstva a zrestaurováním štuků do tohoto odstínu pak celý sál získal světlejší ladění,“ vysvětluje Alena Jankovcová. Účastníky prohlídek ovšem čeká také o něco přísnější provozní řád, který redukuje počet návštěvníků za hodinu i množství lidí v jedné skupině. Nebude rovněž možné vstupovat na celou podestu uvnitř sálu jako dříve, ale pouze do prostor zádveří. Důvodem těchto opatření je především zachování konstantního klimatu v sále, omezení jsou dána také předpisy požární bezpečnosti.
Prohlídky by se však měly konat každou půlhodinu a proto se zmíněná ustanovení zájemců o zhlédnutí barokního knihovního sálu příliš nedotknou. Cena za prohlídku barokní knihovny je sto korun pro dospělé a padesát korun pro studenty, trasa zahrnující také návštěvu Zrcadlové kaple bude dospělé stát 150 korun a děti či studenty stokorun.
Foto: www.nkp.cz
