Dívka za zrcadlem. Tak se jmenuje nový snímek Andrey Sedláčkové, ve kterém se po deseti letech opět potkávají Tatiana Vilhelmová a Oldřich Kaiser coby ústřední dvojice série filmů o Renatě Soukupové. Vedle nich se ve snímku objeví i nové postavy, například v podání Evy Josefíkové, Vojtěcha Dyka nebo Vojtěcha Kotka.
Poprvé poznali diváci Renatu Soukupovou v podání Tatiany Vilhelmové v roce 2003, ve filmu Můj otec a ostatní muži. Následně se tato emancipovaná, často odvážná, ženská hrdinka objevila v režii Andrey Sedláčkové ještě ve snímcích Krásný čas (2006) a Opravdová láska (2007). Nyní se na obrazovku vrací po desetileté pauze. „Je to už čtrnáct let, co Renatu známe. Od té doby toho zažila spoustu. Přestěhovala se, vystřídala několik partnerů, narodilo se jí dítě a ukotvila se s Oldou Kaiserem alias Ivanem Holým, ale jak diváci uvidí, není to optimální. Myslím si, že už je to dospělá žena,“ popisuje svou postavu Tatiana Vilhelmová a dodává: „Když mi Andrea zavolala, že by chtěla točit Dívku za zrcadlem, byla jsem zvědavá, kam se Renata posunula. Jsem ráda, že nyní je ta postava vyspělejší a řeší závažnější problémy a všechny příchody a odchody v jejím životě jsou fatálnější.“
„Spolupracuje se nám bezvadně. Díky té sérii se s Tatianou známe dobře a velmi dlouho. Asi mohu prozradit, že mého soka v lásce hraje Vojta Dyk, takže mám pocit, jako bychom ani nehráli a bylo to doopravdy,“ říká s nadsázkou Oldřich Kaiser, jehož Ivan je výrazně starší než Renata. To, co se kdysi zdálo jako přednost, tak nyní vplouvá do horších časů. Ivan se straní lidí, společnost ho nebaví a nemůže se odhodlat dokončit rozepsanou knihu.
Příběh Renaty Soukupové zachycený Andreou Sedláčkovou odstartoval v prvním filmu rokem 1988. Od počátku tak série zachycuje nejen osobní vývoj hrdinky, ale i vývoj české společnosti, která rovněž prochází mnoha zvraty. „Postava Renaty je ukotvená nejen ve vlastním životě, ale i v sociálních vztazích. Její příběhy jsou i příběhem naší společnosti, v tom je, myslím, hlavní přesah a atraktivnost celé série,“ říká kreativní producent filmu Jan Štern.
„Hned jak jsem začala psát scénář, věděla jsem, že chci, aby to byl film o natáčení filmu, o lásce, která se rozpadá, a aby to byl příběh, kde bude hodně paralel a zrcadlových situací,“ uvádí režisérka Andrea Sedláčková a pokračuje: „Renatu jsme opustili jako spisovatelku a novinářku, která na rozdíl od svého partnera toužila po dítěti. Nyní je z Renaty režisérka a s Ivanem mají desetiletou holčičku a také vážnou partnerskou krizi.“
Druhou rovinou promyšleného scénáře je příběh rodičů hlavní hrdinky. Tu tentokrát tolik nezajímá příběh jejího otce, ale chce se dobrat poznání, proč ji jako malou holčičku opustila její vlastní matka. Chce zjistit pravdu o svých rodičích a odhalit jejich lži a polopravdy. Brzy se začne bát, že její život by se až nápadně mohl podobat tomu rodičovskému. V natáčeném filmu brojí proti lži, přitom v realitě sama kupí jednu lež za druhou.
Foto: Česká televize
