»Plzeňský Molièr« Antonín Procházka: My se ženou trochu chlastáme

Hostem televizní Show Jana Krause byl herec, režisér a autor řady úspěšných divadelních her Antonín Procházka, jehož jméno je aktuálně spojeno hlavně s Hudebním divadlem Karlín. V něm právě v těchto dnech vrcholí přípravy na premiéru muzikálu The Bodyguard.

„Teď jdu právě z generálky,“ potvrzuje režisér se svým pověstným klidem. „Já jsem takový pilný pracant. A nemám žádné koníčky, protože mě baví moje práce. A psaní. To mě baví nejvíc, protože u toho nikdo není. Jakmile člověk vstane od stolu, začínají kompromisy.“ Svoji kariéru zahájil Antonín Procházka v Plzni, kam po absolutoriu na DAMU nastoupil do souboru činohry Divadla Josefa Kajetána Tyla a kde se mu pro jeho autorskou činorodost přezdívalo »plzeňský Molièr«. Jeho specialitou jsou především komedie, jejichž inspirace prý málokdy přichází z jeho vlastního, vcelku spořádaného života. Jan Kraus ho proto s nadsázkou nazve »herecko-režisérským šprtem«.

„Přitom ve škole jsem se strašně blbě učil. Tak já si to vynahrazuju teď v životě,“ říká se smíchem. „Dvojky z chování jsem nemíval, což mě docela mrzí, ale měl jsem dvě důtky na DAMU.“ Přestože se nebrání označení jako »pracovitý«, uvádí na pravou míru to, jak tento dojem vznikl. „Já teď dlouho nic nepsal, protože režíruju a nemám čas,“ vysvětluje. „Ono se to tak nashromáždilo během covidu. Dlouho se nic nedělalo, tak se to tak shromažďovalo, takže teď děláme resty a k tomu věci, které byly naplánované.“ Také se mu stýská po hraní, a tak si vytvořil roli usínajícího opilce v odjíždějícím vlaku v muzikálu Slunce, seno, jahody.

A co prozradí ze svého soukromí? „My se ženou trochu chlastáme,“ říká s ironickým úsměvem a prý proto, aby zmírnil nařčení ze šprťáctví. „Mám doma archiv slivovice, takovou sbírku. Taky mám rád víno. Tak přijdu domů, otevřeme si, nalijeme se…“ Také se dozvíme, že má z prvního manželství syna, z druhého dceru. A dokonce nám prozradí i jméno jejího nápadníka, který je shodou okolností známou firmou z dabingu!

 

Foto: TV Prima