Lucie Bílá: Pro své povolání jsem se nerozhodla, já se pro něj narodila!

Těší mě, že můžu dělat své povolání. Já jsem se pro něj nerozhodla, já se pro něj narodila“ říká Lucie Bílá v předvánočním rozhovoru. A k Vánocům připravila i své druhé vánoční album.

LUCIE_BILA_MARCEL_GONZALES_ORTIZ

Kdo vybíral písničky na vaše poslední CD?

Na výběru jsme se podíleli s Petrem Maláskem. Je zajímavé, že jednu píseň jsem vyhodila už před sedmi lety a teď znova, ale nakonec jsem ji přece jen nazpívala. Jmenuje se Seznam vánočních přání a je hezká.

Koho napadlo, že nazpíváte duet s Radůzou?

Musím říct ten příběh celý. Četla jsem s Radůzou nějaký rozhovor a z něj jsem vycítila, že se nemá moc dobře. A protože ji mám ráda a bylo mi to líto, sehnala jsem si na ni telefonní číslo a zeptala se jí, jestli by se mnou chtěla dělat na vánoční desce, protože točit vánoční písničky, je radost.

Původně jste ji tedy nabídla otextovat písně?

Věděla jsem, že je dobrá, ale netušila jsem, že je přímo vynikající. Její texty se zpívají skvěle. Přinesla i krásný duet, který nám tak sedl, že jsme ho nazpívaly během jednoho dne.

Pravidelně vám textuje taky Václav Kopta…

Vašek je fantastickej. Písnička Řekněte dětem vznikla tak, že když jsem vyhodila Seznam vánočních přání, o němž jsem na začátku mluvila, namítal Péťa, že tam bude něco chybět a zavolal Vaškovi, který byl zrovna ve vlaku a on tam ten text napsal. Péťa k němu složil druhý den hudbu, a protože jsem byla zvědavá, nahrál hned základ a já to nazpívala. Je to silná písnička.

Na desce máte také duet s Janem Toužimským z Arakainu.

Arakain je moje stará láska, která nerezaví. Vystupuju s nimi dodnes. Navíc jsme s Honzou účinkovali v muzikálu Excalibur a už třetí rok ho beru na vánočním turné.

su63962

Jak vůbec vnímáte Vánoce?

Jsou pro mě zásadnější, než všechny ostatní svátky, ačkoli letos se mnou zamávaly i Dušičky.

Co je pro vás jejich symbolem?

Štědrovečerní stůl, kde sice poslední roky sedíme jen Filip, táta a já, ale musí se tam vejít i andělé, motýli a srdíčka, která háčkuju a věci, které mi připomínají lidi, co mám ráda. Především maminku.

Chodíte na půlnoční?

V Otvovicích žádný kostel není, ale stalo se tam tradicí, že se všichni scházíme u kapličky, dáme si svařák a popřejeme hezké svátky. Teprve pak jdeme ke štědrovečernímu stolu.

Dbáte na vánoční výzdobu?

Dbám a nejen doma. Rozsvítila jsem celou vesnici. (úsměv)

Pro lidi děláte i charitu.

Vyrábím andělíčky, andělky a náušnice a prodávám je na koncertech. Charita je pro mě přirozeností.

Odměnou za to, že myslíte i na druhé, jsou vaše úspěchy.

Těší mě, že můžu dělat své povolání. Já jsem se pro něj nerozhodla, já se pro něj narodila.

Foto: Supraphon / Marcel Gonzales Ortiz