Taky míváte někdy pocit, že dnešní pohádky za moc nestojí? Třeba, když si pustíte Večerníček nebo pohádku na Štědrý večer, a nedávají zrovna věci třicet až padesát let staré. Nebo když si otevřete novou dětskou knížku a připadá vám, že klasika od Němcové, Erbena nebo třeba Ferda mravenec prostě byly to pravé?
Řeknete si, že každý má rád to, na čem jako dítě vyrostl. Jenže najednou zjistíte, že něco je špatně, že už mnoho a mnoho generací vyrůstá raději právě na staré klasice.
Co se to tedy stalo? Chybí nám nové, ale přesto dobré pohádky?
Jak se vlastně pozná správná pohádka? Kdy odhalíme, že to skutečně pohádka je? Určitě se odehrává v nejasně definované minulosti, dobro musí zvítězit nad zlem (jinak to není pohádka, ale normální zpravodajství), musí v ní být kouzla, čáry, přiměřeně nadpřirozených bytostí, čerti, co nejsou zlí, ale vlastně vykonavatelé spravedlnost. No a co by to bylo za pohádku, kdyby v ní nebyla nezištná láska, vinoucí se jako červená nit příběhem a vedoucí na konci ke šťastné svatbě? A samozřejmě, obrázky ponechávající prostor pro dětskou fantazii a odkrývající děj i těm, co ještě neumí číst.
Povzdechnete si, že takové pohádky se už dneska nerodí?
Velký omyl! A jako důkaz jsou v knihkupectvích Pohádky ze Stříbrného města, knížka, kterou napsala Renata Petříčková a Michalem Vaněčkem a která splňuje všechny podmínky správné pohádky, s vůní starých pohádkových časů, kdy od pohádek k tehdejší současnosti byl jenom maličký skok, že nikdo občas pořádně nevěděl, jestli ještě žije v pohádce nebo už ne. Devět tajemných příběhů, které se opírají o dávné kutnohorské pověsti, vás určitě okouzlí. Příběhy psané košatou a barevnou češtinou, protkané vlídným humorem a přitom občas připomínající napínavé romány Dana Browna. Děti mohou společně s hlavními hrdiny objevovat důl Osel, pátrat ve hřbitovní zdi po zázračném elixíru, hledat pod zemí stříbrné nitky. Kdo zná důvěrně Kutnou Horu, určitě nedá knihu z ruky. Kdo tam dosud nikdy nebyl, spatří před očima její pohádkový svět starých pověstí a jistě se tam co nejdřív vypraví, protože… No protože tam pohádky stále jsou, ve zdech starých domů, v kamenných uličkách a u břehu Vrchlice, stačí se jen dobře a tiše dívat.
V ilustracích Ondřeje Zahradníčka ožívá klasická ilustrátorská škola Jiřího Trnky, a kdo tuhle knížku vezme do dlaní právě dnes, neuvěří, že vznikla v roce 2010.
Kniha původně vznikla jako projekt pro handicapované děti. Aby mohla sloužit i nevidomým, namluvil text na CD svým nezaměnitelným způsobem Jan Přeučil. Spolu s podmanivou hudbou Jaroslava Pejčocha tak vzniklo dílo, které jistě jednou spočine na čestném místě zvukových archivů.
Pohádky ze Stříbrného města vydala společnost NUT’s Production ve spolupráci s nadací T-SOFT ETERNITY. A v těchto dnech přichází na knižní pulty volné pokračování kutnohorských příběhů Skřítkové pod stříbrným městem, o kterých jsme informovali nedávno.
Foto: NUT’s Production
