Emotivní starozákonní text Nářků, připisovaných proroku Jeremiášovi, se již od středověku stal předlohou vícero zhudebnění. To Zelenkovo mezi nimi zaujímá významné místo. Jako jedno z prvních vrcholných Zelenkových děl na drážďanském dvoře patří Lamentace společně s pražskými Sepolkry a Responsorii mezi kompozice určené pro Svatý týden, kterým vrcholí velikonoční příběh Ukřižování a Vzkříšení.
Lamentace se provozovaly v rámci temných hodinek zvaných Tenebrae a autorovi se v nich podařilo propojit kontemplativní rovinu se silným dramatickým nábojem. Zelenkova záliba v neobvyklé instrumentaci se tu projeví např. v poslední lamentaci (sólové housle, fagot a chalumeau – nástroj blízký dnešnímu klarinetu). Zelenka zhudebnil pouze dvě lekce prvního nokturna pro každý den; každé třetí čtení je na nahrávce provedeno ve formě gregoriánského chorálu, jak pravděpodobně znělo i na drážďanském dvoře. Renomovaný soubor Collegium Marianum přináší vůbec první komplet Lamentací v novém miléniu – nahrávku důslednou v instrumentaci, interpretačně hlubokou a výraznou v pojetí tří hvězdných sólistů: Damien Guillon – kontratenor, Daniel Johannsen – tenor, Tomáš Král – bas. Collegium Marianum řídí umělecká vedoucí Jana Semerádová. Nahrávka vznikla v Roce české hudby za podpory Ministerstva kultury.
Čtyři otázky pro uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum Janu Semerádovou:
Jak probíhal proces nahrávání?
Nahrávání Zelenkových Lamentací mělo neskutečný náboj, vynikající sólisté natolik strhli orchestr, že s nimi hráči dýchali a vyslovovali jako jeden, latina se na několik dní stala naším »úředním« jazykem a poselství Jeremeiášova textu promlouvalo skrze Zelenkovu hudbu aktuálně a naléhavě, nikoli však žalostně. Možná naopak, jeden z nejpodařenějších Zelenkových opusů inspiroval ke sladkobolné interpretaci, a čím jsme byli blíže k poslední lamentaci, tím více se otevírala brána k radostnému vzkříšení! Samotnému nahrávání však předcházela důkladná příprava, kritické prověřování textů a hudebních variant, podobně jako u našich předešlých nahrávek (zvláště Zelenkových Sepolker). I když existuje nejedno notové vydání Zelenkových lamentací, na mnoha místech se verze rozcházejí. Občas jsem si nad partiturou »zanaříkala«. Ale to je právě na provádění a nahrávání Zelenkovy hudby to vzrušující…
Co vás vedlo ke spolupráci se třemi mezinárodně renomovanými muzikanty?
Hned několik aspektů mě vedlo k oslovení těchto sólistů: v minulosti jsme některé lamentace už hráli, ale nikoliv všech šest najednou, to byla velká výzva! Tyto kusy charakterizují spíše jemné nuance než ostré kontrasty. A proto jsem pozvala kontratenoristu Damiena Guillona, protože právě s ním jsem Zelenkovy Lamentace vždycky chtěla dělat. Měli jsme už možnost s ním pracovat v Praze před několika lety a byla jsem úplně unesená, jak zpíval Zelenkovu mariánskou antifonu. Mladý barytonista Tomáš Král patří v Čechách i za hranicemi, k uznávaným zpěvákům v oblasti barokní hudby. Jeho interpretace Zelenky je pro mne ideálem, vždy mé »české srdce« potěší, s jakou samozřejmostí a nadhledem nám jeho nádherný hlas zprostředkovává tajemný svět Jana Dismase Zelenky. Stejně vynikajícím partnerem jim byl tenorista Daniel Johannsen, který získal velké uznání za svou interpretaci Bacha a německé duchovní hudby.
Zelenka zhudebnil pouze dvě lekce prvního nokturna pro každý den; každé třetí čtení je na nahrávce provedeno ve formě gregoriánského chorálu. Je možné k tomu uvést něco bližšího?
Lamentace byly poprvé provedeny v Drážďanech v roce 1722 na první matutinum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty spolu s responsorii, chorály a lekcemi. Skutečnost, že Zelenka nenapsal kompletní sestavu devíti lamentací, ale místo tří jen dvě na určený den, nastoluje otázku, kdo napsal hudbu ke třetím lamentacím, zda se zpívaly polyfonní lamentace od některého staršího skladatele, nebo byly provedeny jinak. A to nás přivedlo k myšlence doplnit Zelenkovy lamentace tak, aby se na nahrávce objevily rovněž zbylé tři, a poněvadž Damien Guillon a Tomáš Král jsou také zkušení choralisté, zvolili jsme chorální lamentace.
S jakým pocitem posíláte nové nahrávky za posluchači?
Upřímně bych si přála, aby z nahrávky byly slyšet nasazení a prožitek, které jsme do každé noty, do každého slova dávali. Na nahrávce se podíleli též tři hudebníci z Drážďan, kteří patří mezi stálé členy souboru, a jsou takovou spojnicí s Drážďany, Zelenkou a všemi českými hudebníky, kteří tam tehdy působili.
Podívejte se na teaser zde:
Collegium Marianum
umělecká vedoucí a dramaturg Jana Semerádová
Pražský soubor Collegium Marianum se od svého založení v roce 1997 věnuje provádění hudby 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory. Jako jeden z mála takto profilovaných profesionálních souborů v ČR má na repertoáru nejenom koncertní díla, ale pravidelně se také věnuje scénickým projektům.
Soubor působí pod uměleckým vedením flétnistky Jany Semerádové, která zároveň hostuje jako sólistka u významných evropských orchestrů. Badatelská činnost Jany Semerádové, stejně jako její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním tancem a divadlem a jsou také předpokladem nevšedních dramaturgií souboru s řadou novodobých premiér děl hudební historie. Soubor úzce spolupracuje s významnými evropskými dirigenty, sólisty, režiséry či choreografy jako jsou Andrew Parrot, Hana Blažíková, Damien Guillon, Peter Kooij, Sergio Azzolini, François Fernandez, Simona Houda-Šaturová, Benjamin Lazar, Jean-Denis Monory či Gudrun Skamletz. Významná je též spolupráce s loutkovým divadelním souborem Buchty a loutky, se kterým Collegium Marianum uvádí originální projekty (loutková opera Calisto).
Soubor Collegium Marianum se těší uznání zahraniční i české odborné kritiky a pravidelně natáčí pro Českou televizi, Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice. Vystoupení souboru na festivalech a prestižních pódiích jako například Tage Alter Musik Regensburg, Bachfest Leipzig, Potsdam Festspiele, Mitte Europa, Festival de Sablé, Bolzano Festival, Palau Música Barcelona, Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival a Concentus Moraviae byla přijata s velkým úspěchem. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady „Hudba Prahy 18. století“ vydalo již pět jeho nahrávek: J. J. I. Brentner – Koncerty a árie, Rorate coeli – Advent a Vánoce v barokní Praze, F. Jiránek – Concerti (RRI Editor’s choice, Diapason), J. D. Zelenka – Sepolcri (Tip Harmonie) a Musici da camera (Tip Harmonie, Tip Editor). Ansámbl se také podílel na vzniku profilového CD sopranistky Simony Houda-Šaturové Gloria a na vydání DVD Maddalena ai piedi di Cristo.
V letošním roce pořádá Collegium Marianum již čtrnáctý cyklus koncertní řady nazvané Barokní podvečery, věnovaný tentokrát oslavě výročí Arcangela Corelliho. Svou tematicky zaměřenou dramaturgií a úzkým propojením s historickými prostorami starobylé Prahy představují Barokní podvečery ojedinělý projekt nejen v českém, ale mezinárodním kontextu. Collegium Marianum je rezidenčním souborem Mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby.
V lednu 2010 se Collegium Marianum stalo nositelem ocenění za zásluhy o kvalitu a šíření české hudby udělovaného českou sekcí Mezinárodní hudební rady UNESCO.
Více infa: www.collegiummarianum.cz
Foto: Supraphon
