Karel Gott pořád zpívá jako o život a vydává nová a nová alba. Na dvou předcházejících deskách osobitě zpracovává světové popové evergreeny, v těchto dnech přichází na pulty i do internetových obchodů nové – a úplně jiné – album. Nese příznačný název: Karel Gott – S pomocí přátel. Těmi přáteli jsou navíc muzikanti, u kterých bychom spojení s Gottem možná nečekali. Nejslavnější český zpěvák se spojil s kolegy mnohdy o generaci mladšími, kterým je dnes tolik, jako když on sám začínal. Gottova hvězda září už od šedesátých let a vlastně nikdy nepohasla.
K šedesátým letům se často a rád vracíte; asi to pro vás byla šťastná a důležitá doba?
Zcela určitě. V šedesátých letech začaly tát politické ledy, a to se promítlo i do muziky. Začala se sem dostávat hudba z venku a my jsme ji směli hrát. Nebyla ale k mání v prodejnách a ani v rádiu ji moc často nehráli. My, tehdy začínající muzikanti, jsme se cítili být rebely, kteří ji k nám uvádějí. Na přelomu padesátých a šedesátých let jsme zpívali v kavárnách. Taková Alfa nebo Vltava, to bylo takové české Las Vegas, samozřejmě bez kasin. Živé kapely, skvělí muzikanti, světové pecky. A lidi šíleli.
Mám pocit, že jste trochu téhle atmosféry přenesli i na album S pomocí přátel…
Jsem rád, že to takhle cítíte. Autory písniček jsem nenutil k žádné stylizaci, naopak jsem oslovil ty, které znám a vážím si jich. Instinkt mi říkal: oslov je, oni ti napíší píseň na míru. Desku s písněmi napsanými mně na míru, ale převážně zavedenými autory, jsem naposledy natočil před deseti lety. Od té doby jsem vydával různě koncipovaná alba, moravské lidovky, písničky pro děti, velké standardy, swingové a filmové melodie, popová klasika. To všechno je ale opravdu klasika, dané věci, ty nepřetvoříte. Dlouho už jsem toužil být spoluautorem, spolu-tvořitelem písní, které se narodí přímo pro mě.
Mnozí z autorů vaší nové desky jsou nejen skladatelé a textaři, ale i zpěváci…
… a jak je známo, autor, který zpívá, si píše sám pro sebe. Vážím si toho, že pro jednou udělali výjimku a napsali píseň pro mě. Desce samozřejmě předcházela řada rozhovorů typu, co máš rád, máš nějaký nápad a tak dále… Ale jak jsem říkal, všechno jsem nechal na nich. Proto má každá písnička jinou polohu a jinou náladu. Jsou tu věci od vyloženě tanečních až třeba po Testament. Když se sejde taková sestava, musíte udělat velice citlivě dramaturgii. Jde o to, aby vedle sebe nebyly nějaké obrovské kontrasty. To se povedlo. Myslím si, že věci na desce drží dobře při sobě.
Bylo těžké přizpůsobovat se stylu třeba takového Radka Bangy nebo kapely Chinaski?
Nebylo, šel jsem jim naproti a sešli jsme se tak, aby nám to vyhovovalo, abych to byl já a aby to byli i oni. Radek Banga se mnou i zpívá, Chinaski taky. Naše styly se sešly. Musím říct, že jsem s radostí zpíval například i texty, které v mém repertoáru doposud nezazněly. Jiné obraty, jiné obrazy. To je pro mě velké potěšení.
Úžasné na albu je propojení muzikantských generací. Každá přispěla svým a dohromady to ladí.
Je to tak. Vezměte si třeba můj duet s Monikou Bagárovou. Tuhle úžasnou holku jsem poznal při jedné pěvecké soutěži. V jednom jejím kole měli soutěžící za úkol zazpívat nějakou píseň z mého repertoáru. Monika si vybrala Už z hor zní zvon. Zpívala to s velkou vyzrálostí, a to jí tehdy bylo patnáct! Byl jsem z toho úplně vedle. Pak jsme spolu na její desku natočili nádherný duet. Tenkrát nevyšel, tak jsem po něm teď rád sáhnul. Další duet zpíváme s Olgou Lounovou. To je taky ohromně talentovaná dívka, autorka i zpěvačka. Další zajímavé setkání proběhlo s Petrem Bendem – a vznikla z toho velice překvapivá nahrávka. Petr má skvělou, šťavnatou kapelu. Podobně zajímavých spojení je na desce řada. Pro mě je to osvěžení a cesta k tomu, abych nezabředl v gottovském stereotypu lyrického tenora. To už stačilo – při vší úctě k tenorům!
V jedné z písní alba zpíváte, že kdyby to šlo, vrátil byste čas. Je to milostná píseň, nicméně: cítíte podobnou touhu i ve skutečnosti?
V té písni se to skutečně týká vztahu k ženě. K ženě, kterou jsem sice našel, ale chtělo to dřív. Kdyby tak jenom šlo vrátit čas… Člověk se samozřejmě v podobném duchu občas zamýšlí, ale čas nevrátíš. Kolikrát mě napadne, že by něco šlo udělat líp nebo jinak, a netýká se to jenom dávných časů. Dám příklad. Nedávno jsem dělal několik talk show v Německu, a jen jsem odešel ze studia, hned jsem věděl, co jsem ještě měl dodat a co říci lépe. Ale bylo málo času, muselo se reagovat hned… No a obecně – kolik věcí jsem v životě mohl udělat jinak! Nebo do kolika věcí jsem třeba vůbec neměl jít! Ale stalo se. A vrátit to nejde.
U téhle písničky, tedy Chci zpátky dát čas, mě napadá vaše dávná píseň Zpátky si dám tenhle film. Taky je o vracení se v čase, i když tam samozřejmě šlo o něco jiného.
Tam šlo o vyznání lásky k muzice, která mě oslovila. K té, ke které jsem hořel a pořád hořím a o které mám co říct. A to posluchač musí poznat. Ale máte pravdu, ten motiv návratu v času je stejný.
A ještě k návratům v čase – na desce je i píseň věnovaná Jiřímu Štaidlovi. To je asi téma, které vás provází většinu profesního života. Píseň Kluk s velkou vášní vám zřejmě mluví z duše, i když autorem textu nejste vy!
Řekl jste to naprosto přesně. Tahle píseň je jedna z mých nejosobnějších výpovědí. Jirka Štaidl pro mě za sedm let napsal devětadevadesát textů a snad polovina z nich byly hity. K některým se hlásím dodnes a díky reakcím z publika můžu říct, že zlidověly. To je u textaře co říct! Text k písni Kluk s velkou vášní napsal Radovan Šťastný. Dva texty jsem mu vrátil, moc mě neoslovily. Mluvili jsme spolu o tom, jak je uchopit jinak, až přišla řeč na Jirku Štaidla. Vyprávěl jsem mu o našem vztahu, o tom, jak je důležité kamarádství autora a interpreta písně. Říkal jsem, že mě možná Jirka znal lépe, než můj táta. V ten moment začal pan Šťastný poslouchat a pak mi poslal text, ve kterém mluví o Jirkovi. A trefil se přesně. Zřejmě pomohlo, že už mě znal líp a věděl, co všechno pro mě Jirka Štaidl znamenal.
Takže původní dva texty byly o něčem jiném?
Úplně. A ještě, že jsem je nevzal! Ten třetí text je přesný.
Na albu S pomocí přátel je i píseň s textem Pavla Vrby…
Tahle nahrávka je z alba časově nejstarší, vznikla ještě v době, kdy byl Pavel Vrba při síle. V té době jsem ale dělal už zmíněná tematická alba, na která se tahle písnička nehodila. Tak jsme si ji schovávali na dobu, až budu zase točit desku s původními českými písněmi. Teď se hodila, jenom se toho Pavel už bohužel nedožil. Vůbec – každá píseň na albu S pomocí přátel má svůj zajímavý příběh. A pro mě je současně vzrušujícím výletem do různých žánrů a stylů. Ať jde o písničky Vaša Patejdla, kapely Chinaski, Petra Bendeho, Martina Chodúra nebo Radka Bangy.
Radek Banga alias Gipsy.cz po vás prý chtěl, abyste rapoval!
To je pravda, tak dlouho jsem rapoval, až jsem to nakonec zazpíval. A do téhle pasáže rapuje nakonec Radek. Víte, člověk musí sám sobě věřit. Musí si říct: ano, tak tohle je opravdu ode mne!
Jak prožíváte všechna ta nádherná vyznání autorů, která písničky alba provázejí?
To je naprosto neuvěřitelné. Může to vypadat tak, že jsem všechny ty skvělé muzikanty uplatil. (smích) Ale jak je znám, myslí to vážně. Žádná falešná úcta. Alespoň doufám. A doufám taky, že dojde k dvojce tohoto alba. Pokud budou sloužit zdraví a hlas. A pokud mě budou lidi chtít. Album S pomocí přátel patří k pilířům mojí diskografie. V součinnosti nás všech se zrodilo něco nového. Zrodily se nové písně napsané jen a jen pro mne. A to je pro mě opravdu vzácné.
Turné 2014
27. 10. – Karel Gott – Garmin Aréna, Žilina
29. 10 . – Karel Gott – Zimní stadión Ondreje Nepely, Bratislava
31. 10 . – Karel Gott – Multifunkční hala Arény Brezno
12. 11 . – Karel Gott – Kajot Arena, Brno
14. 11 . – Karel Gott – Budvar Arena, České Budějovice
19. 11 . – Karel Gott – ČEZ Aréna, Plzeň
22. 11 . – Karel Gott – ČEZ Arena, Pardubice
24. 11. – Karel Gott – Werk Arena, Třinec
27. 11 . – Karel Gott – Tipsport Arena, Liberec
6. 12. – Karel Gott – O2 Arena, Praha
8. 12. – Karel Gott – O2 Arena, Praha
Foto: Supraphon